3. část

 Ruské REB systémy: taktické Rtuť-BM, střední Krasucha-4, strategické Murmansk-BN, přidán průzkumný a řídící systém Moskva-1
– Základní přehled, co ruší (pásma, metody, dosah, účinky).
– Jak tyto systémy vytvářejí „elektronickou mlhu“.
Omlouvám se za stručnost neboť ruských REB systémů je mnoho, zde jsou jen jejich hlavní představitelé, již jen jejich popis by vydal jednu kapitolu v knize, podrobnosti jsou tajné, jen některé systémy jsou popsané v otevřených zdrojích.

Nová fáze války v éteru

Války se po tisíciletí vedly o území.
Ve 20. století se vedly i o vzdušný prostor. Už v 1. světové válce kdy se používala jiskrová telegrafie se používal odposlech zpráv vysílaných v morseové abecedě. Ve 2. světové došlo k masivnímu rozšíření odposlechu, příkladem jsou zvláštní jednotka abwehru při Rommelově ofenzivě před Káhirou, dešifrovací tým v Bletchley parku, zaměřování Donitzových ponorkových smeček v Atlantiku, úspěch dešifrovacího týmu při bitvě o Midway.
Ve století 21. se však rozhoduje v éteru – v neviditelné říši elektromagnetických vln, kde se signál střetává s rušením, algoritmus s algoritmem.

Na první pohled se zdá, že bojiště se nezměnilo: stále se ruší, stále se lokalizuje, stále se hledá cíl.
Ale v zákulisí došlo k zásadnímu posunu.
Z boje o technické prostředky se stal boj o zpracování informací.
Zatímco dříve byl úspěch závislý na výkonu vysílače či citlivosti přijímače, dnes rozhoduje schopnost oddělit užitečný signál od chaosu – z moře šumu, klamných odrazů a falešných pulzů.

Právě zde Rusko, ač často podceňované, udělalo obrovský krok vpřed.

V poslední době ruské systémy elektronického boje (REB) získaly auru jakési superzbraně, schopné, podle průměrného názoru, způsobit paniku a pravděpodobně vypnout nepřítele pouze jediným tlačítkem.

Legendy o ruských systémech REB se začaly psát po přeletu stíhačky Su-24 nad americkým torpédoborcem USS Donald Cook v Černém moři. Prakticky všechna média informovala o úspěšném elektronickém útoku Su-24 pomocí systému Chibny a následné panice amerických námořníků.

Zatímco Západ investoval do stále sofistikovanějších nosičů (dronů, střel, senzorů), Rusové se zaměřili na zpracování signálu v reálném čase – tedy na to, co se děje uvnitř datového toku.
Tento posun se dnes projevuje zejména u dronů typu Geran-2 (rus. Герань-2, exportně známý jako Shahed-136) a u moderních systémů radioelektronického boje (REB – Радиоэлектронная Борьба).

REB – neviditelný deštník

Když se na frontě mluví o „ruských rušičkách“, málokdo si uvědomuje, že jde o celý systém vrstev, nikoliv o jediný přístroj.
Rusové REB (radioelektronnaja bor’ba – radioelektronický boj) koncipují jako ochranný deštník, který pokrývá široké pásmo od taktických rušiček až po strategické systémy s dosahem stovek kilometrů.
Cílem není jen „vypnout“ komunikaci protivníka, ale především ovládnout elektromagnetické prostředí – tedy rozhodnout, kdo vůbec „vidí“ a kdo je slepý.

Nejmodernější systémy REB (РЭБ) pro ruskou armádu

Rtuť-BM (Ртуть-БМ) – ochrana vojsk na frontě 

Tento systém pracuje na krátkých vzdálenostech, řádově 15–30 km.
Jeho úkolem je ochrana jednotek před přesně naváděnou municí, která využívá rádiové pojistky (následník přibližovacího zapalovače zavedeného 1944 v americké armádě pro protiletadlové kanóny větší ráže než 75mm, tehdy s elektronkou a baterií, do menších se nevešel).
Rtuť-BM umí tyto pojistky „oslepit“ falešným signálem, takže granát či bomba exploduje předčasně, nebo vůbec ne.
Z technického hlediska jde o cílené generování širokopásmového rušení řízené počítačem, který dynamicky přelaďuje frekvence podle spektrální aktivity v okolí.

                       Kомплекс «Ртуть-БМ»

 Polyfunkční systém Rtuť-BM byl vyvinut a vyrábí se v závodech koncernu KRET (Koncern RadioElektronických Technologií) od roku 2011 a patří k nejmodernějším prostředkům REB. Základním úkolem tohoto zařízení je ochrana živé síly a techniky před jednotlivými výstřely i salvami polního dělostřelectva nepřítele vybaveného municí s elektronickou přibližovací pojistkou zapalovače. Tímto typem zapalovače je v současné době vybaveno asi 80% dělostřelecké a minometné munice i neřízených střel raketového dělostřelectva a téměř veškerá tzv. přesně naváděná munice Západu. Rtuť-BM je zařízení schopné vojska v zóně kontaktu s nepřítelem uchránit před ničivým napadením.

 Elektronický průzkumný a ochranný systém RTUŤ-BM vyvinul koncern Radioelektronické technologie (КРЭТ – KRET), který je součástí společnosti Rostec (Ростех) a patří k domácí špičce v oboru. Kromě toho koncern v rámci státní obranné zakázky dodává elektronické průzkumné stanice Moskva-1 «Москва-1», vrtulníkový, elektronický, průzkumný a aktivní rušící systém Rychag-AV «Рычаг-АВ», elektronické průzkumné systémy rodiny Vitebsk «Витебск» pro vojenské dopravní letectvo a elektronické průzkumné a rušící stanice Krasucha «Красуха». Koncern Sozvezdiye «Созвездие», který je součástí holdingu Roselektronika «Росэлектроника», rovněž soustřeďuje klíčové kompetence REB v rámci státní korporace. Rostec tak vyrábí řešení elektronického boje ve všech prostředích a pro všechny typy nosičů.

Krasucha-4 (Красуха-4) – lovec radarů a satelitních spojů

 Krasucha-4 pracuje v pásmu od 8 do 18 GHz, tedy v oblasti používané leteckými radary a družicemi typu AWACS (něco jiného než letadla E-3 AWACS). Je schopna vysílat silný směrový šumový paprsek, který zasytí přijímače těchto systémů a znemožní jim rozlišení cílů.
Ve skutečnosti však nejde o „hrubou sílu“, jak se často uvádí, ale o inteligentní fázově řízené pole antén (phased array), které dokáže měnit směr i fázi rušení v reálném čase. To umožňuje rušit konkrétní zdroj, aniž by systém sám sebe odhalil klasickou triangulací.

 V ruské armádě najdeme rovněž sesterský komplet 1RL257 Krasucha-4 navazující na starší SPN-30. Práce na Krasucha-4 začaly v roce 1994 a skončily v roce 2011. Krasucha-4 dokáže rušit radary stíhacích letadel, bombardérů ale i letadel jako E-3 AWACS nebo špionážního U-2. Podle vývojářů z ústavu Gradient a armády dokáže Krasucha-4 rušit za určitých podmínek i střely vzduch-vzduch AIM-120 AMRAAM nebo radary protivzdušných systémů Patriot.

• Účel: Rušení radiolokátorů AWACS, UAV, satelitní komunikace (např. Link-16) GPS,a jiných komunikačních systémů.

• Zvláštnost: Potlačuje radiolokační výhled nepřátelských průzkumných letounů a dronů.

• Frekvence: 8-18 GHz, jinde se uvádí2–18 GHz

• Dosah: Až 250 km

• Funkce: Může paralyzovat průzkumné UAV, rušit přesné zbraně řízené přes GPS.

• Mobilita: Vozidlo KAMAZ / BAZ, možnost přesunu během 20 minut.

                              Krasucha-4

                                      Krasucha-4

Mobilní systémy REB typu Krasucha-4 nejenom oslepují špionážní družice či pozemní radiolokátory, mají i schopnost poškodit nepřátelské prostředky REB a komunikační zařízení. Činnost těchto systémů je založena na silném rušení hlavních frekvencí (nepřátelských) radarů a dalších zařízení vysílajících elektromagnetické záření. Výrobcem systému je veřejná akciová společnost (OAO) Brjanský elektrotechnický závod.

Systému Krasucha-4 předcházel systém Krasucha-2

                                      Krasucha-2

Krasucha-2 se používá k rušení palubních radarů v pásmu S (2,3 GHz až 2,5 GHz / 2,7 GHz až 3,7 GHz), zatímco sytém Krasucha-4 je účinný proti vzdušným radarům X a Ku - pásma (8,5 GHz až 10,68 GHz a 13,4 GHz až 14 GHz / 15,7 GHz až 17,7 GHz). Systém Krasucha-4 je navržen speciálně k ochraně velitelských stanovišť, bojových jednotek, pozemních systémů protivzdušné obrany a průmyslových zařízení před radarovým průzkumem a vysoce přesnými zbraněmi. Využívá širokopásmové aktivní rušení.

Murmansk-BN (Мурманск-БН) – strategická úroveň

 Murmansk-BN je určen k rušení krátkovlnné (HF) komunikace na vzdálenosti až 3 000 km.
Zatímco VHF a UHF vlny mají v pozemských podmínkách dosah jen v oblasti radiové viditelnosti (ta je o jednu třetinu vyšší než oblast optické viditelnosti, souvisí s vlastnostmi atmosféry, jen v případech určité sluneční aktivity je vyšší) u krátkovlnných pásem 3-30 MHz dochází k odrazu od ionosférické vrstvy F1, dalšího odrazu od zemského povrchu a sérii dalších odrazů od ionosféry, elektromagnetická vlna tak může v příznivém případě oběhnout i celou Zemi. Podrobnosti najdete v každé knize, která zabývá šířením elektromagnetických vln.
Murmansk-BN analyzuje charakteristiky šíření a přizpůsobuje svůj výkon i směr podle aktuální ionosférické vrstvy.
Zjednodušeně řečeno: je to ionosférický dirigent, který „hledá“ ideální úhel a frekvenci, kde bude rušení nejúčinnější.

 Tímto způsobem dokáže zablokovat komunikaci NATO v rozsáhlé oblasti – a co víc, převzít kontrolu nad některými frekvenčními okny tak, že protivník vidí pouze zkreslený či zpožděný signál.
To už není prosté rušení – to je elektronická dezinformace.

• Účel: Strategické rušení krátkovlnného spektra (1,5–30 MHz), ruší dlouhovlnné (HF) spojení na stovky až tisíce km.

• Frekvence: 1,5–30 MHz

• Dosah: V reálných podmínkách 1 000-2 000 km, v ideálních až 3 000-5 000 km podle ionosféry.

• Nasazení: Zaznamenán v Kaliningradu a na Krymu.

• Cíl: Lodní spojení NATO, diplomacie, strategické velení.

Murmansk-BN na Krymu, spadá pod Černomořskou flotilu

 Systém Murmansk-BN (Мурманск-БН)

                                                Murmansk-BN

 Rušení a odposlech vysokofrekvenčních zpráv protivníka zajišťuje systém Murmansk-BN. Jde o systém tvořený několika vozidly a velkými anténními stožáry. Používá se k zajištění rozsáhlého průzkumu a rušení vzdušných vysokofrekvenčních signálů, které jsou nezbytné pro komunikaci na velké vzdálenosti mezi prostředky letecké podpory NATO. Připisuje se mu dosah za ideálního stavu ionosféry až 5 000 km. Systém má schopnost vyhledávat vysokofrekvenční záření na velké ploše a také schopnost rušit komunikaci mezi letadly, loděmi a satelity.

Moskva-1 – „mozkové centrum“ ruské elektronické obrany

Komplex Moskva-1 (Москва-1) představuje jádrový koordinační a průzkumný systém ruské REB. Na rozdíl od aktivních rušičů pracuje zcela pasivně, tedy bez vysílání, což mu dává dvě zásadní výhody:

1. Zůstává neodhalitelný pro protivníkovy radiolokační a SIGINT prostředky.

2. Dokáže přesně mapovat elektromagnetickou situaci v širokém prostoru.

Jeho detekční dosah dosahuje až 400 km a Moskva-1 dokáže současně řídit sedm a více samostatných rušičů různých typů.

Funkce systému v praxi

• Pasivní senzory vyhledávají radarové impulsy, komunikační signály i síťové protokoly ve VHF–SHF pásmu.

• Umělá inteligence vyhodnocuje jejich charakteristiky (frekvence, opakovací frekvence, modulace, í jádro rozděluje úkoly jednotlivým rušičům: komu, kdy a s jakou intenzitou „zatížit“ prostředí.

• Řídicí jádro rozděluje úkoly jednotlivým rušičům: komu, kdy a s jakou intenzitou „zatížit“ prostředí.

Tím Moskva-1 funguje jako dispečer celé REB brigády, který nahrazuje dřívější oddělené a nekoordinované systémy.

Kooperace s komplexy Krasucha

Moskva-1 bývá nejčastěji propojena s rodinou rušičů Krasucha.
Ty pak na základě pokynů zpracovávají a „oslepují“:

• palubní radary letadel AWACS, JSTARS, Global Hawk

• radary řízených střel

• satelitní komunikační svazky (např. Link-16, taktické satcom kanály)

Podle ruských zdrojů je možné "zavřít" desítky až stovky kilometrů široký koridor, kde je protivníkův radarový obraz prakticky černý.

 Kомплекс радиоэлектронной разведки и управления «Москва-1»

RB-341V Leer-3 - rušič GSM sítí a nástroj k lovu operátorů

Další systém, který si v konfliktu získal zvláštní pozornost, je RB-341V Leer-3.
Jde o unikátní ruský koncept spojení pozemního nosiče Tigr a dronu Orlan-10 vybaveného miniaturními moduly elektronického boje.

Hlavní schopnosti

 Orlan-10 nese tzv. „mobilní věžový simulátor“, který emuluje BTS (základnovou stanici) v pásmech:

• GSM-900

• GSM-1800

 Systém umí:

•  připojit se jako falešná BTS k telefonům v okruhu cca 6 km,

• identifikovat SIM karty, IMSI, IMEI,

• zachytit až 2000 mobilních spojení,

• posílat falešné SMS, rozšiřovat dezinformace,

• lokalizovat uživatele s přesností vhodnou pro dělostřelecké navedení.

 Nasazení Leer-3 je opakovaně potvrzeno v Donbasu, u Bachmutu, u Chersonu i v Belgorodské oblasti.

Funkční význam

 Leer-3 není klasický rušič — je to zbraň proti lidskému faktoru, protože:

• odhalí polohu operátora dronu / velitele,

• vede k přesné dělostřelecké nebo raketové palbě,

• může rozvracet logistiku zasahováním do SMS příkazů nebo komunikace štábů.

Jde tedy o nástroj SIGINT + REB + psychologické operace v jednom.

                                       Leer-3

                Leer-3 na transportéru BTR-80

Další ruské systémy (stručně)

Rusko má desítky typů menších systémů, zde jen nejčastěji zmiňované:

Repelent-1

•  potlačuje řízení a video signály UAV

• dosah až 30 km

• účinný proti FPV rojům

Silok

• obranný systém proti komerčním dronům

• GPS/Glonass jamming, Wi-Fi a 2,4/5 GHz potlačení

Pole-21

• rozsáhlý systém pro plošné rušení GNSS

• anténní pole rozvinuté na stožárech telekomunikací

• chrání velká území před naváděnou municí

Ukrajinské a západní prostředky REB (pro srovnání)

Bukovel-AD

• ukrajinská výroba

• ruší řízení UAV, video downlink i navigaci

• dosah 10–20 km

• schopnost detekovat operátora UAV

• mobilní, vysoce rozšířený

Kolchuga / Nota

• pasivní dlouhodosahový SIGINT systém

• triangulace radarů, radiových zdrojů, IFF a komunikací

• deklarovaná přesnost lokalizace až 700 km

• velmi ceněný i na Západě

Západní (NATO) systémy

Detaily nejsou veřejné, ale je známo:

• EA-18G Growler (Polsko, Pobaltí — monitoring)

• pozemní GPS/GNSS jammy

• systémy Thales, L3 Harris, NG — COMJAM, RADJAM, protiradarové rušiče

• sofistikované prostředky pro chirurgické rušení namísto plošného

DJI AeroScope

• používán Ruskem k lokalizaci pilotů komerčních dronů

• Ukrajina vyvinula několik vrstev protiopatření (maskování telemetrie, falešné pozice, šifrování)

Taktiky nasazení REB

1. Ofenzivní REB

 Cílem je „otevřít koridor“:

• rušení komunikace (COMJAM)

• oslepení radarů (RADJAM)

• klamání (decoying)

 Často pracují UAV s vlečnými decoy anténami či miniaturní jammer-kontejnery.

2. Defenzivní REB

• ochrana jednotek před naváděnou municí

• rušení GPS, GLONASS

• DIRCM proti IR naváděcí hlavici

• pasivní stealth techniky

3. SIGINT/ELINT

• určování zdrojů vysílání

• odhad charakteristik

• triangulace (DF)

• přesměrování palby na štáby a operátory

4. Moderní trendy

• spojení REB s kybernetickými operacemi

• autonomní drony jako REB nosiče

• „rojové“ rušení (swarming)

• falešné radary generované softwarově (DRFM

Moderní ruský REB nepůsobí jen destruktivně

Jeho cílem je vytvořit informační asymetrii – protivník neví, co je reálný signál a co klam.
V tomto smyslu se rušení stalo zbraní s jemnější funkcí: místo vypnutí protivníkovy komunikace ji zmate.
Například u bezpilotních letounů může systém REB vysílat napodobené telemetrické signály, které dron považuje za vlastní navigaci GPS, a začne „dobrovolně“ měnit kurz.

V těchto situacích se Rusové opírají o fázové synchronizace a analýzu vektorů okamžité frekvence (instantaneous frequency vector analysis) – metody, které dříve patřily do výzkumných laboratoří, nikoli na bojiště.
Zde se spojuje matematika, kybernetika a fyzika v reálném čase.

Elektromagnetická opona („Hustá opona“)

Výsledkem všech těchto systémů je tzv. elektromagnetická opona (electromagnetic curtain).
Tato „opona“ není fyzická, ale funkční – představuje prostor, kde všechno, co má anténu, ztrácí orientaci.
Uvnitř ní mohou ruské jednotky manévrovat s výhodou: jejich vlastní systémy jsou synchronizovány a chráněny, zatímco protivníkovy jsou zahlcené, zmatené nebo zcela slepé. 

V takovém prostředí drony Geran-2 fungují optimálně:

• využívají odolnější navigaci,

• skrývají se v rušení, které spoluvytvářejí,

• díky IMU a algoritmům nepotřebují stabilní GNSS,

• prochází „bouří“, ve které jiné drony ztrácí kontrolu

Získávají z rušeného prostředí užitečná data a současně ho saturují vlastní aktivitou.
Pokud bychom to popsali metaforicky: Geran letí v bouři, kterou sám pomáhá tvořit, ale díky svému algoritmu v ní „vidí“ – zatímco ostatní oslepnou.

Radioelektronický boj je extrémně dynamická oblast

 Radioelektronický boj se mění rychleji než jakákoli jiná oblast moderního válčení.
Každý nový způsob rušení vede ke vzniku nové metody extrakce signálu — a naopak.

Rusko postavilo svou doktrínu REB na:

• pasivitě (Moskva-1),

• inteligentním řízeném rušení (Krasucha-4),

• zásahu lidského faktoru (Leer-3),

• plošné navigační dominanci (Pole-21, Murmansk-BN).

Ukrajina a Západ mají rovněž špičkové prostředky, ale jejich filozofie je jiná:
menší plošné rušení, více precizního chirurgického působení.

Kdo ovládne elektromagnetický prostor, neovládá jen komunikaci, rozhoduje o tom, kdo slyší, ale i co slyší.
Ovládá schopnost protivníka vidět — a tedy i rozhodovat.
Je to nekonečný závod mezi rušičem a posluchačem, mezi chaosem a informací.
Ruské systémy REB (Murmansk-BN, Krasucha-4, Rtuť-BM aj.) ukazují, že válka se už nevede jen o fyzické území, ale i o informační kontinuitu prostoru.

Ruské ministerstvo obrany a význam REB

Ruské ministerstvo obrany přikládá prostředkům radioelektronického boje (REB) dlouhodobě mimořádný význam. V několika oblastech patří Rusko mezi světovou špičku. Jednotky REB například sehrály klíčovou roli při konfliktu v Gruzii v roce 2008 – úspěšně narušily nejen gruzínskou protivzdušnou obranu, ale i jejich vojenské komunikační kanály.

Použití REB je však vždy dvousečné. Není obtížné vytvořit takové rušivé prostředí, že kromě protivníka ztratí spojení i vlastní jednotky. V Gruzii se to Rusům v několika případech stalo. REB navíc zasahuje i civilní infrastrukturu – mobilní operátory, policii a další složky. V podmínkách plnohodnotného konfliktu se to sice „toleruje“, ale ukazuje to limity takové techniky.

Dalším tlakem na výrobce je přesun moderních zbraňových systémů do milimetrového pásma, které je odolnější proti starším typům rušičů. Rušení těchto frekvencí vyžaduje sofistikovanější a energeticky náročnější systémy – a tedy větší platformy.

V každém případě REB není „kouzelný vypínač“ komunikace protivníka. Je to jeden uzel v celé síti prostředků velení, průzkumu, letectva, PVO a dělostřelectva. Teprve jejich synchronizace dává REB efekt.

Zcela podceňovaným faktorem je výcvik obsluh. Jednotky REB patří mezi nejodbornější složky armády, obsluha se učí roky. Bez kvalitního vojáka je i špičkový systém jen drahá krabice. Ruská armáda tento problém také zažila – v obdobích politických čistek či odchodů odborníků klesala celková účinnost REB výrazně dolů.

Tím uzavírám část trilogie o ruské REB.

Historická vsuvka – protiradiové útvary ČSLA do roku 1973

V době studené války, zejména v 50.–80. letech, získal tehdy nazývaný protiradiový boj v doktrínách Varšavské smlouvy výsadní postavení. V Československu (od 1. ledna 1960 již ČSSR) vznikly první útvary specializované na radiový průzkum:

• VÚ 8272 Kladno,

• VÚ 8972 Rožmitál pod Třemšínem,

 kde mimo jiné v letech 1957–1959 sloužil i Jiří Dienstbier starší – pozdější novinář, disident a federální ministr zahraničí – a věnoval se odposlechu leteckého provozu nad Německem.

 V roce 1963 již přečíslovaný 1. protiradiový prapor VÚ 6004 působil v Plzni-Skvrňanech a 2. protiradiový prapor VÚ 8272 v Kladně–Rozdělově. Autor těchto řádků prošel oběma útvary, jak dokládá sken jeho již zrušené vojenské knížky, takže může hovořit o působení obou protiradiových praporů. Ve vedlejší četě výcvikové roty sloužil i Marko Čermák, známý banjista a výtvarník.

 Na vojnu jsem nastoupil 1. srpna 1963 – v trenýrkách. A odcházel 30. září 1965 v zimníku po dvouměsíčním prodloužení služby rozhodnutím MNO.

Z titulu náčelníka vozu RUD (Radiový Uzel Dálnopisný), z něhož byla vyjmuta veškerá technika a umístěna na pozemním stanovišti, jsem byl i náčelníkem odposlechového centra o dvou pracovištích na kterých se prováděl, na prvním radiový odposlech komunikace armády USA, konkrétně 17. taktické letecké stíhací divize USAF, na druhém radiový průzkum. Obvykle jsem si bral službu radiového průzkumu. Stalo se i že čirou náhodou jsem zachytil radiotelegram pilnosti Z (nejvyšší stupeň důležitosti v americké armádě), prověrka zásobování vojsk jadernoou municí od generála Lymana Lemnitzera, což byl velký úspěch a velká sláva na operačním oddělení neboť náš útvar byl jediný, který tuto zprávu zachytil. Ministerstvo vnitra mělo obdobný útvar v Litoměřicích, s hustěji obsazenými pracovišti, který zprávu nezachytil. Operační oddělení štábu praporu bylo s námi v denním styku, nečekaně k nám přicházel i pověřený důstojník operačního oddělení, který přebíral naše zjištění, byl i naším zkušebním komisařem pro zvýšení třídnoosti. Časem se stalo, že i mezi námi poseděl, přátelsky jsme poklábosili, ood něj se dovídali různé věci z dosechu o válce ve Vietnamuu, letecké technice, k čemu námi zachycené radiogramy i zachycené zprávy v moors radiotelegrafii slouží.Naše služba byla pokládána za bojovou, také jsme pobírali bojové příplatky, které se lišily podle dosažené třídnosti.

            Sken se záznamy o základní vojenské službě autora

Používaná technika

Přijímač R-250M

 Robustní sovětský krátkovlnný přijímač (1,5–25 MHz) s vysokou citlivostí, krystalovými filtry a možností napájení ze sítě i z agregátu. Váha přes 50 kg, oddělený napájecí blok dalších 35 kg.
Byl masově nasazován ve všech armádách Varšavské smlouvy, včetně ČSLA a 1. správy SNB.

 Výhody:

• mimořádná stabilita a citlivost,

• výborná práce i při rušení,

• odolná konstrukce.

 Nevýhody:

• obrovská hmotnost,

• plně analogové ladění bez předvoleb,

• pro moderní (SSB) signály nutné doplňky.

K přijímači byl připojen dálnopisný přístavek TOPOL s osciloskopickou obrazovkou, pro připojení dálnopisu RFT T-51 (50 Bd, MTA-2). Vstupní signál si odebíral z mezifrekvenčního výstupu přijímače R-250M na předním panelu.

 KV přijímač R-250M s přesnou projekční stupnicí, krystalová kalibrace po 100kHz, karuselové přepínání vlnových rozsahů, rozměry cca 800x500x350, hmotnost cca 60kg

Oddělený napájecí díl, zdroj anodového napětí a žhavení elektronek obsahující síťový transformátor, usměrňovač, vyhlazovací kondenzátory při napájení ze sítě 220Vst a rotační měnič při napájení 24Vss, rozměry cca 800x400x400, hmotnost 35kg.

Technické parametry:

• Vyvinut a nasazen v pozdních 50. letech v SSSR

  Masově používaný v 60.–80. letech, jeho éra 1958-1985+

  Dodáván do všech států Varšavské smlouvy, včetně ČSSR

• Umisťován ve stacionárních posádkových odposlechových bodech (např. radiotechnické prapory)

  Využívaný pro sledování spojeneckého rádiového provozu, včetně hlídek USA a NATO Byl součástí mobilních radiotechnických vozů

  V ČSSR byl instalován i ve stanicích rozvědky 1. správy SNB

Přijímače R-250 a jejich nástupnické verze R-250M a R-250M2 byly známy svou robustností a spolehlivostí. Uživatelé oceňovali vysokou citlivost a selektivitu těchto zařízení, což umožňovalo efektivní odposlech i v náročných podmínkách. Nicméně, hmotnost a velikost přijímačů představovaly výzvu při přepravě a instalaci. V některých případech bylo nutné použít speciální vozidla nebo zařízení pro jejich transport. 

V bývalém Československu byly tyto přijímače nasazeny v různých vojenských a zpravodajských jednotkách, kde sloužily k monitorování rádiového provozu potenciálních protivníků. Uživatelé byli školeni na specializovaných kurzech, aby mohli efektivně využívat všechny funkce těchto zařízení.

Stránkový dálnopis RFT T-51

Dálnopis RFT T-51 je stránkový stroj pracující s mezinárodní abecedou MTA-2

Byl dodáváný v dřevěné skříni

Používal typy malé abecedy. Mohl být doplněný perforátorem. Šlo o modifikaci stroje Siemens 35.

Telegrafní rychlost 50 Bd

Napájení 110V stejnosměrných nebo 220 V střídavých

Počet znaků v řádku 69

Telegrafní proud 40 mA

Po roce 1966 byly oba prapory sloučeny a přesunuty do Kolína. Málo se ví, že tento útvar jako jeden z mála kladl během srpnové invaze 1968 skutečný odpor– alespoň v podobě elektronického boje. 

Rota středních rušičů tehdy vyzbrojená ponorkovými vysílači Lorenz 1 kW, původem z ponorkové složky Kriegsmarine (U-Bootwafe), ještě s elektronkami RV12P2000, vestavěné do skříňových Praga V3S vyjela na okolní vrchy a metodami, které se naučila – odposlechem, klamnými vstupy v ruštině do radiokomunikace vojsk Varšavské smlouvy, příkazy Q-kódu a Z-kódu ( např. ZBK-Přejdi na záložní frekvenci, ZAP-Přeruš vysílání, ZNB-Jsem připraven vysílat, ZUJ-Dekóduj tuto zprávu, ZFY-Frekvence je rušena atd.) i rušením rozvrátila postup sovětských tanků tak, že tato oblast Středočeského kraje byla obsazena o dva dny později. Cenou za aktivní postup proti invazi bylo, že většina známých důstojníků zmizela a byla nahrazena kádry s minimální odborností.
Úpadek byl zřejmý i na mých záložnických cvičeních v roce 1969 a 1973 – rušení civilního holandského radiomajáku tehdy nikoho neznepokojovalo.

Dalších cvičení jsem se již nezúčastnil díky výjimce při dálkovém studiu na ČVUT.

Osobní závěr autora

 Narodil jsem se v roce 1944, v době, kdy svět ještě hořel válkou, ale současně se rodila éra elektroniky. Viděl jsem přechod od elektronek k tranzistorům, od analogového světa k číslicovému. Navrhoval jsem desky s prvními operačními zesilovači MAA 502. Zažil první mikropočítače – 8080, Z80, Sinclair, IBM XT – dobu, kdy každý řádek kódu měl duši.

Technika rostla s člověkem, ne proti němu.

Dnes je svět jiný: algoritmy jsou rychlejší než naše myšlenky a stroje dokážou „porozumět“ způsobem, jaký jsme nečekali. Obdivuji tento pokrok – a zároveň cítím obavu, že se nám ztrácí lidskost, která provázela zrod technické civilizace.

Byla to doba, kdy technika měla srdce. Dnes už možná má vědomí, ale chybí jí duše.

A tak se někdy přistihnu, že při pohledu na staré filmy – Fred Astaire, Gene Kelly, Vlasta Burian, Luigi de Funes, Jean-Paul Belmondo, komedie plné elegance a naděje – cítím, že tam byla lidskost, kterou dnešní svět technologií ztrácí.
Protože skutečný pokrok, jak jsem za život pochopil, není v tom, co dokážeme vyrobit, ale v tom, co si dokážeme uchovat – lidskost, úctu, a schopnost se divit.

A pokud jednou budou stroje skutečně přemýšlet, přeji jim jediné – aby měly aspoň zlomek té lidské duše, která kdysi dokázala s páječkou v ruce a jiskrou v oku snít o světě, kde technika slouží člověku.
Takový svět jsem znal. A za to děkuji.

Bibliografie a odkazy — REB, GNSS ochrana, detekce rušení 

Vybrané veřejné zdroje k dalšímu ověření a studiu. U každého je krátká poznámka, co zdroj obsahuje.

Murmansk-BN — ArmyRecognition
https://armyrecognition.com/military-products/army/electronic-warfare/murmansk-bn-electronic-warfare-communications-jamming-system-data
Profil systému Murmansk-BN, výrobce KRET, popis funkcí a nasazení.

Krasukha-4 — Army-Technology
https://www.army-technology.com/projects/krasukha-electronic-warfare-ew-system-russia/
Technický profil rodiny Krasukha (Krasukha-2, Krasukha-4).
 

Krasukha — Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Krasukha
Encyklopedický přehled variant Krasukha, reference a odkazy na další zdroje.
 

Pole-21E — TRADOC/ODIN
https://odin.tradoc.army.mil/WEG/Asset/Pole-21E_Russian_RF_Jammer
Profil Pole-21E — systém pro plošné rušení GNSS.
 

Rtut-BM (Ртуть-BM) — Deagel
https://www.deagel.com/Armies/Rtut-BM/a003127
Profil systému Rtut-BM (Mercury‑BM), zaměření na ochranu proti radiovým pojistkám a lokální rušení.
 

Krasukha-4 — ArmyRecognition
https://www.armyrecognition.com/military-products/army/electronic-warfare/1rl257-or-krasukha-4-jamming-station
Profil 1RL257 Krasukha-4.
 

Analytický přehled ruských EW (COGINT PDF)
https://sprotyvg7.com.ua/wp-content/uploads/2023/11/COGINT_Analytic_Insight_Report_Russian_EW_Systems__231119_114942.pdf
Analytický PDF přehled ruských EW systémů.
 

Pole-21 / GNSS jamming (GPS World)
https://www.gpsworld.com/jamming-warfare-and-air-taxis/
Článek o detekci a důsledcích GNSS jammingu v praxi (případ Pole‑21).
 

Recent Advances on Jamming and Spoofing Detection in GNSS — MDPI Sensors (2024)
https://www.mdpi.com/1424-8220/24/13/4210
Přehledová studie o metodách detekce jammingu a spoofingu v GNSS.
 

Satellite Fingerprinting Methods for GNSS Spoofing Detection — MDPI Sensors (2024)
https://www.mdpi.com/1424-8220/24/23/7698
Studie o fingerprintingu GNSS satelitů pro detekci spoofingu.
 

PubMed záznam — Radoš 2024 review
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39000989/
Záznam PubMed pro MDPI review (metadata a abstrakt).
 

ResearchGate — Satellite fingerprinting (preprint)
https://www.researchgate.net/publication/386451131_Satellite_Fingerprinting_Methods_for_GNSS_Spoofing_Detection
Preprint / kopie článku o fingerprintingu.
 

Defense-Update — NAVWAR jammers overview
https://defense-update.com/20240614_navwar-jammers.html
Přehled NAVWAR a jamming reportů.
 

Reuters — detekce GNSS interference (případ Finsko)
https://www.reuters.com/world/europe/finland-detects-satellite-navigation-jamming-spoofing-baltic-sea-2024-10-31/
Zpravodajský článek o detekci GNSS interference ve Finsku.