Šabatové problémy a Rockefellerovy peníze…

Paní vrchní lidskoprávní ombudsmanka mne zaujala již svou výraznou obranou nošení šátků – postavila se na stranu studentky ze Somálska, které střední zdravotnická škola v Praze zakázala nosit šátek; škola nedovolila studentce, aby při výuce nosila šátek zahalující vlasy a krk; zákaz odůvodnila tím, že ve školním řádu jsou všechny pokrývky hlavy zapovězeny: Takzvaný hidžáb muslimky používají k zahalení vlasů a krku a podle Šabatové je diskriminační jim to na půdě školy zakazovat. Už vidím, jak žena z našeho kulturního prostředí si na pláži islámské země shodí kvůli opalování podprsenku – za pár minut bude ve vězení a nikdo to v této zemi za diskriminaci považovat nebude. Anebo méně mezní příklad: Žena z našeho kulturního prostředí přijde v takové zemi do školy v minisukni – jak dlouho myslíte, že ji tam nechají?

Platí totiž, že osoba z jiného kulturního prostředí musí dodržovat zvyklosti toho kulturního prostředí, ve kterém se právě nachází. A to není žádná diskriminace.

Poslední majstrštik při ochraně lidských práv paní A. Šabatová předvedla při mistrování záchytek (jak říkal herec Vladimír C. Menšík izbiček pre opilcov).

Myšlenkové perly pí Šabatové je nutné připomenout. Některé záchytky podle Šabatové žádají po klientech za péči přemrštěné částky, kdy pacient zaplatí za noc v nich více než za přespání v luxusním hotelu. Především – abonenti záchytek nejsou žádní klienti. Jde o osoby, které vlivem nadměrného požití alkoholu jsou nebezpečné svému okolí a sobě. Proto musejí být na nezbytně nutnou dobu izolovány. Nejsou izolovány v luxusním hotelu. Jsou na záchytce. Její provoz je nákladnější než hotelu. Navíc v luxusním hotelu host fyzicky nenapadá vrchního, nezvrací na kelnerku, nepodělá postel, pokoj...

Bylo by vhodné, aby některé méně opilé osoby byly předány příbuzným, nikoli na záchytku. Už vidím, jak na policejní centrále vzniká, za naše peníze, speciální oddělení zjišťující příbuzné ožralů, jak tyto příbuzné policisté žádají, jestli by mohli ožralu přivést k nim, jak příbuzní k tomu laskavě svolují... Napínavé představení.

Platí totiž, že protialkoholní záchytná stanice je zdravotnické zařízení sloužící k nedobrovolnému časově limitovanému pobytu opilých lidí, kteří pro svou opilost ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo jsou ve stavu budícím veřejné pohoršení.

To, že je na záchytkách málo pracovníků, zejm. mužů, nedostatek lékařů a tak podobně, na to ombudsmanku A. Šabatovou nepotřebujeme. Je to známo i bez ní. Situace by se určitě zlepšila, když by zachycení ožralové za pobyt na záchytce platili mnohonásobně více, než za pobyt v luxusním hotelu.

Opravdový lidskoprávní majstrštik pí Šabatová předvedla nakonec své zprávy o nutnosti chránit lidská práva chudáků ožralců; informuje nás, že třetina z nich pobyt na záchytce svůj pobyt nezaplatí. To ale znamená, že pobyt za ně musíme zaplatit my, daňoví poplatníci. Prý to dělá 120 mil. Kč.

A tak si kladu otázku: Začne pí Šabatová chránit naše lidská práva? Nás neopilců. Lidská práva má a dalších daňových poplatníků. Bude uvažovat jak zabezpečit, aby i další dvě třetiny opilců za pobyt na záchytce zaplatily, a my jsme nemuseli jejich ožralství sanovat ze svého? Vždyť tím jsou porušována naše lidská práva.

To by, panečku, byla lidskoprávní aktivita.