Slovník pro život - takový, jaký je: Vlastní stín

      Mluvnicky bychom z toho dokázali vyprecizovat, že pokud někdo používá slovní spojení "vlastní stín" člověka nebo "stín budovy", jedná se o jazykovou potměšilost, přerůstající až ve významový nesmysl, který je třeba nepustit ze zřetele ani na mžik oka.

    Je autorem, či majitelem či zdrojem stínu člověk, nebo zdroj světla? Tato otázka je analogie otázky kupř.:obdrží-li vážený P.T. čtenář facku, je on sám majitelem, zdrojem či autorem otisku pěti prstů na své tváři, nebo je původcem ten, kdo mu tu facku de facto uštědřil? Co by tak odpověděl tazateli na uštěpačnou poznámku, cože to má na tváři. Že to je jeho "vlastní"  facka, kterou dostal? Jistěže ne. A adjektivum(přídavné jméno) "vlastní" - ať již jde o facku nebo stín, v obou případech nedává smysl. Čtenář ve svém životě má jistě sám bohaté zkušenosti se stíny i s fackami . Ovšemže nad fackou je schopen přemýšlet usilovněji a kreativněji než nad stínem Proto jsem záměrě zvolil i tento příklad. Šlo mi jen o lepší pochopení pravého významu slov, se kterými tak ledabyle pohazujeme.

      Zjevný nesmysl "vlastní stín" je doprovázen i faktem, že jeden člověk může mít stínů více. Je totiž zřejmé, že kolik zdrojů světla člověka ozáří, tolik stínů může vzniknout. Jistě si mnozí z nás umí živě představit, jak jdou večerní ulicí a nestačí se divit, kolikže stínů vlastně vrhají, tak jak postupně míjí pouliční lampy. A nastojte! Pokud se ohlédnou, vidí další svůj stín od lampy před nimi, o kterém neměli potuchy. Toť další logická podpora teze, že spojení "vlastní stín" nemá význam, který mu připisujeme, neboť pokud by stačilo se ohlédnout a označit cokoliv za "své vlastní", byl by to divný svět. Nicméně, jsou i tací (a pak to také tak na světě vypadá).

     Z  jazykového hlediska navíc "vlastní stín" evokuje představu, že jej člověk vlastní. Jak ale může člověk vlastnit stín, když o něm ví jen tehdy, pokud se ohlédne a kromě toho zhasne-li lampa a stín zmizí, jakým pochopitelným výrazem z oblasti vlastnictví by čtenář vysvětlil ztrátu vlastnictví? Krádež, dar, prodej, znárodnění či co vlastně. Myslím, že to chápe každý a že příkladů stačí.

     Konečně jsme se tak dobrali pravého významu hesla v titulku "vlastní stín" a můžeme jej dále pracovně používat, protože nyní již poučený čtenář ví, že je to jazykový nesmysl. Protože je to nesmysl zaužívaný, nikomu nevadí. Podobně jako třeba válka, která trvá dlouho a všichni si na ni zvykli, by podle mnohých mohla trvat déle a bylo by to v pořádku. Prostě takových zvyků, jež jsou nám železnou košílí, kterou nosíme pod svrchním oděvem a tudíž si ji neuvědomujeme, je spousta.

     Ponořme se hlouběji do významových souvislostí, v jakých se naše heslo užívá. Existuje kupř. velmi časté a rozšířené související úsloví, že kdos  "není schopen překročit svůj vlastní stín". To má znamenat, že člověk není schopen překonat své vlastní omezení, povahu nebo zvyky, i kdyby chtěl. Úsloví vyjadřuje určitou vnitřní bariéru, kterou si člověk buď nevědomky nastavuje, nebo ji prostě nedokáže překonat kvůli svým vlastnostem, slabostem nebo způsobu myšlení (nebo jej někdo tzv. "drží pod krkem", jak možná o chvíli později se čtenář sám dovtípí). A nepřekročitelnost stínu (jenž je je neoddělitelnou součástí člověka) je pěknou metaforou nepřekročitelnosti určitých povahových rysů či limitů. Chtělo by to opět nějaký příklad. Zkusme to na něčem, co už má čtenář zažito, ať přespříliš neunavujeme. 

     V poslední době jsem někde zaregistroval hlášku, že také ukrajinský prezident Zelenský "není schopen překročit svůj vlastní stín". Zarazil jsem se. Je vůbec možné, že bych si toho nevšiml, když jsem pojednával o slovníkovém heslu "Síla osobnosti" [https://vasevec.info/blogy/slovnik-pro-zivot-takovy-jaky-je-sila-osobnosti] ?

     Vždyť jsem to snad  neodfláknul! Čtu to po sobě znovu a znovu, mumlám si, že bych neměnil ani písmeno, ale nakonec mi to došlo. Prostě - obrazně řečeno - vzorec pro srovnání a definici síly osobnosti jsem uzavřel do závorek. A to, co by narušovalo mé jazykovědné úsilí, jsem tzv. vytknul před závorku tím, že jsem vyjmenoval zvlášt vše, co nemá být předmětem zkoumání a je to mimo moji pozornost. Z toho mj.plyne, že teprve tehdy, pokud by někdo jiný chtěl vykalkulovat jiný stín, než který odráží sílu osobnosti, musel by tím vším, co je před závorkou, vynásobit sílu osobnosti v závorkách. No a - zatímco já jsem psal jen o síle osobnosti v závorkách, kdežto všichni ostatní píší o tom, co je před závorkou - myslím, že jen tak se mohla zrodit myšlenka o nepřekročitelnosti Zelenského stínu. prostě vše, co bylo vytknuto před závorku, nezmizelo, ale ozvalo se.

     Nu, podívejme se na to znovu z jiného úhlu. Nelítostná omezení, která mi klade zvolená vědecká metoda, opět vyžadují, abych si vybral jen jeden aspekt zkoumání a to je v tomto případě stín (vzhledem k zadání v titulku). A protože stín síly osobnosti, která je veskrze tím nejpozitivnějším, co Zelenského ozařuje, už jsme minule probrali, zbyla nám jiná stínohra.

     Co vlastně tvoří Zelenského stíny, které by byl nucen překročit, aby neanuloval sílu své osobnosti? Nu, zbyly nám tu dvě věci, co stojí za zmínku (vybral jsem pouze ty hlavní ze všech sedmi, zbývajících pět je trochu odlišného rázu a bylo by neslušné jimi obtěžovat mým rozvláčným způsobem, který sám nesnáším, unaveného čtenáře, jehož blaho mám na srdci především).

     Obě inkriminované (a jen mnou zvolené) věci jsou mimo pozornost, kterou na sebe strhává prezident Zelenský a jsou tak trochu tabu.

      Když DT konstatoval, že Zelenský nemá žádné karty, Zelenský nevzrušeně prokázal, že umí hrát i bez karet dobře. Akorát že DT hraje  finanční Monopoly (svého kámoše Kiyosakiho), Zelenský pauzírovaný mariáš a Putin šachy. A přitom uniklo pozornosti médií i analytiků, že obě věci, jež mám na mysli,   DT ani neregistruje(je to ovšem pouze neschopnost jeho poradců). Ba ani Putin je nedokáže správně formulovat. A Zelenský je skvěle a nenapodobitelně vymlčuje, a kryje to přemírou vnucování jiných témat, kterými úspěšně od nich odvádí pozornost.

     Přitom se objektivně jedná o hlavní faktory, jež tvoří neviditelnou bariéru úspěšného jednání o míru, což by mělo zajímat všechny tři aktéry. O jaké dvě věci se tedy jedná? Jsou neviditelné, přesto neprůhledné tak, že jsou příčinou dalšího Zelenského stínu, který je nucen překročit, nebo se věci nepohnou kupředu. Lidsky lze pochopit, že se mu do toho nechce.

Technická poznámka: Ač Zelenský u všeho na samém začátku nebyl a nemusí se cítit za vše zodpovědný, chce-li, aby byl brán vážně, nestačí jen síla osobnosti, ale činy. které odstraní bariéry ukončení války.

• Za prvé, on sám (bude-li chtít či bude-li muset překročit tento svůj stín) se nevyhne tomu, aby veřejně prohlásil, jak přehodnotil vše, co bylo na samém počátku (legislativní i praktická diskriminace rusky mluvící části ukrajinců a vojenský zásah proti vlastnímu národu - byli to přece jen ukrajinci, ač neuměli ukrajinsky tak dokonale jako on). Bez toho bude pro něj stále těžší udržovat mantru o skutečných   p ř í č i n á c h  a  v i n í c í c h  vývoje na Ukrajině.
• Za druhé, on sám (až bude zkoušet překročit tento svůj stín) se nevyhne tomu, aby veřejně prohlásil, jak přehodnotil vše,co se dělo od počátku až po současnost (tj.otevřené i skryté formy ukrajinské sorty "fašismu" či "nacismu") a k čemu se zavazuje v tomto směru   v zájmu  k l i d n é   b u d o u c n o s t i   Ukrajiny.

     Soudím, že jedině tak mohly být myšleny slova o nepřekročení vlastního stínu. Na samostatnou analýzu, které síly či omezení v tom Zelenskému bráni by bolo treba špecialistov. Do jazykovědného koutku to nepatří.

     Proč je to ale pod rozlišovací schopností DT, tázal jsem se v duchu sám sebe? Protože si neumí představit ani takový malý - byť za vlasy notně přitažený - hypotetický příklad: Řekněme,  že by v USA Biden vyhlásil jazykový zákon, který by vylučoval z úřední řeči třeba španělštinu (třeba v Novém Mexiku jsou nyní údajně povolené v úředním styku angličtina a španělština) a pokud by se Nové Mexiko  chtělo separovat  z důvodu jazyka, tak by nařídil bombardování a vojenský zásah. Hlavní úkoly by, fantazírujme, přitom plnil Ku-klux-klan (KKK). No a v našem hypotetickém příkladě by DT převzal toto dědictví, plně by se s ním ztotožnil a všemožně by podporoval začlenění KKK do státních struktur. A pokud by se do toho zamíchalo sousední Mexiko, DT by požádal mezinárodní partnery o pomoc - ale o KKK by významně mlčel a mlčel a mlčel.  Analogicky jako u Zelenského by to bylo též v tomto příkladě projevem toho, že ani DT není schopen překročit svůj stín. 

   Zelenský však bude muset z tohoto svého vlastního stínu přece jednou vykročit. Zatím na něj svítí jen jedno slunce(slunce ozařující pouze obrys síly osobnosti) a tak je stín jen jeden. Šanci má tedy slušnou. Ale nasvícení z více stran (reflektor, ozařující jeho  vstřícnost vůči tomu horšímu, co Ukrajinu ovládá) vyvolá výše popisovaný stín a bude jich přibývat. A tak jak slunce zapadá, stíny se prodlužují a bude to mít stále těžší a těžší.

     Sluší se připomenout to, co vyplývá z úvodních tezí tohoto příspěvku: Všechny Zelenského stíny vyniknou teprve správným nasvícením různými zdroji světla.

     Protože já - neomylně veden citem jazykozpytce, který ví kam nemůže, podobně jako dobytče respektuje elektrický ohradník, jenž mu brání se dostat k pestřejší pastvě - jsem minule nasvítil objekt zkoumáni pouze světelným zdrojem, jehož filtry propustily pouze jednu barvu a to barvu síly osobnosti. Proto z toho vyšel Zelenský velmi dobře.  Ostatně bylo to také díky tomu, že sloužil jen jako srovnávací základna vůči velmi slabým osobnostem (PetrPavelFialaPetr) . Takto vymezený stín síly své osobnosti Zelenský dle mého nemusí překračovat, ale docela dobře se může pohybovat v jeho hranicích. U stínu, popisovaného v tomto příspěvku, je to jiné.

    Jiní pozorovatelé totiž zjevně nasadili jinou sadu filtrů, zvolili jiný úhel nasvícení, ostřejší světlo a pak mohli opravdu dospět k výše znázorněnému, nepřesnému tvrzení, že "Zelenský není schopen překročit svůj vlastní stín". Toto se ovšem mohu jen dohadovat, leč jiné logické vysvětlení nevidím.

      Tolik tedy ke stínům. Mnou uplatněné jazykové hledisko je nicotné ve srovnání s hlediskem filosofickým, kdy kupř. Platón vysvětloval fungování světa pomocí podobenství o jeskyni,  ve které od narození  připoutaní lidé tak, že vidí jen zeď před sebou, považují stíny na zdi za skutečný svět. Ale to už je jiný druh science-fiction, ač se také nabízí paralely s tím, jak vnímá evropská pěna průběh ukrajinských a světových událostí.

 Je nasnadě že ne každý sdílí moje názory. Mezi čtenáři jsou jistě mnozí, kdož v duchu namítají: Nádherný stín síly osobnosti  je vítán. Ale ty ostatní stíny, tak jak jsou popisovány, jsou nesmysl.

Co na to říci? Slušnost velí dát čtenáři zapravdu a zbytek nechat na logice:

- je-li jeden stín a ostatní ne, pak to znamená, že je jen jeden zdroj světla (ale tak tomu v životě, pro který je náš slovníček určen, nebývá)

- nevidí-li čtenář jiných stínů, pak to znamená, že je uvyklý temnotě (tím mne bohudíky vyvazuje z toho, abych dbal tohoto jeho názoru)