Umíte si představit, že Rusko totálně prohrává?

  Myslím, že je nutné si takové otázky pokládat, protože vývoj válečného běsnění ovlivňuje řada faktorů a pravděpodobně ani ještě všechny neznáme. Stejně tak je nutné vzít v úvahu situaci, kdy Ukrajině dojdou lidské zdroje a nebo vojenské dodávky budou slabší a Rusko frontálně postoupí až těsně ke Kijevu a možná i dále. Bude na místě uzavřít, byť ponižující, mírovou dohodu nebo alespoň příměří? Bez Zelenského? Sem také patří, jak se zachovají USA, takto dvorní dodavatel všeho k válce potřebného a také m.j. iniciátor konfliktu.

Vrátíme-li se k ruským, ještě nepoužitým zbraním, jen pokud je mně známo, připadají v úvahu dělostřelecké náboje uranem obohacené, pak možná nějaké hypersonické zbraně širokého dosahu, případně mobilní laserové (rychlá změna stanoviště) atd. Nevím (což není chlubení), jestli má Rusko něco podobného, co použili Američané v Afghanistánu v horách, kdy speciální střela pronikla do jeskyní a zničila velitelské stanoviště (Usáma bin Ládin tam ovšem nebyl). Rovněž termobarická bomba může případný útok Ukrajinců zastavit a což teprve něco skoro neznámého, o čem se mlčí, např. co použili Rusové na Usuri proti Číňanům ( mnohé je dementováno, ale zastavit početné čínské chlapce nešlo dobrým slovem), ale když se podívám na tento odstavec, vzápětí vidím ty další stovky, spíše tisíce mrtvých, což je úplně něco jiného než rozhodovat, která zbraň bude účinněji zabíjet.

Řešením není hledat to, co nejvíce zabíjí, ale hledat způsob, jak to zabíjení skončit. Bohužel, je i jiný faktor ve hře; mám na mysli (stejně jako ve Vietnamu) pro obě velmoci je Ukrajina jako ostrá zkušební střelnice. Zní to hodně nelidsky, ale zbrojařské koncerny jsou mocné. Odbočím – když Trump prohlašuje, že do týdne válku ukončí, (jak jinak, než že přitlačí Zelenského ke zdi hrozbou zastavení veškerých dodávek a nahnáním ho k jednání u stolu), myslím, že zbrojařům se to nebude líbit a že Trump nebude zvolen – m.j. jestli ho soudy nepošlou dříve do basy.

Všichni, kdož si přejí konec války, vkládají jisté naděje do jednání v saudskoarabské Džíddě, kde více jak 30 zemí – bez Ruska – bude hledat cestu k zastavení bojů. Když nic jiného, tak alespoň ukázání cesty, po které by se dalo jít a přiblížit se k zastavení zabíjení, by bylo cenné.

Je mnoho faktorů ve hře a tak asi nejblíže bude různě vyjádřené a i pokřivení heslo že, „Nejlépe předpovídají budoucnost ti, kteří si ji sami naplánují.“