Vsaďte se, stejně se svět z tragédie v Newtownu nepoučí

Nevím, co vraha Adama Lanzu vedlo k hrůznému řešení svých problémů, neboť ho evidentně plánoval a jen hlupák si může myslet, že se k němu odhodlal v návalu osobního štěstí. Jsem přesvědčený, že jestli za jeho činem stála frustrace ze společenského vyloučení, jejíž příčinou mohly být sociální problémy, tak se na jiném místě na světě opět dělá vše, aby se ze stejných důvodů zviditelnil jiný zoufalec. Tím chci říct, že je špatné, a jak se ukazuje i tragické, když se kvalita života hodnotí podle zprůměrování ekonomických ukazatelů a menšinové skupiny, které jsou pod průměrem, většinu politiků, možná kromě předvolebního kvasu, ve skutečnosti nezajímají.

Už v minulosti jsem to dokazoval na příkladu cikánského děcka, které je jeden den pro modelku XYZ nepříjemným spratkem, které na parkovišti ohrožuje lak jejího auta, pokud mu do žebrající ruky nedá peníz, ale když se to samé dítě druhý den ocitne v Dětském domově, ve kterém dotyčná kráska XYZ obklopena politiky a podnikateli demonstruje svoji sociální ohleduplnost, pak se o jeho utrpení, díky fotografiím, na kterých ho kráska XYZ objímá na klíně, dozví celý svět, aby se na příčiny, kterého ho do "děcáku" dostaly, po rozdání velkorysých milodarů (nevím, proč přednostně dětem, o které je na rozdíl od těch na ulici ze strany státu důstojně postaráno) opět zapomnělo.

Zkrátka a dobře.

S nahranou sociální ohleduplností a s nehranou asociální neohleduplností vůči těm, kteří mají směrem ke státu (neplatí to pro příjemce milionových státních či evropských dotací na zvelebování svého majetku) nataženou ruku, zacházejí politici stejně rafinovaně jako striptérka s dvěma posledními kusy spodního prádla a ke smůle většiny světa jim nadšené publikum tleská.

Zajímal by se president Obama o tyto konkrétní malé děti, kdyby jim neutěšená sociální situace jejich rodičů neumožňovala žít plnohodnotný dětský život v prostředí ovlivněném frustrací z neutěšené sociální situace jejich rodičů? I když je president Obama citlivý člověk, tak si troufnu tvrdit, že by jejich konkrétní problémy neřešil. To samé se děje u nás. Pomáhá se jen tam, kde to nese politické body.

Kdyby všichni naši občané, kteří jsou odkázání na sociální dávky, včetně všech důchodců a nemocných, kteří nemají na zdravotní nadstandard, bydleli podél našich řek a kdyby je tisíciletá voda připravila o všechen majetek, tak by se Nečas s Kalouskem a spol. doslova předháněli, kdo bude víc slyšet, že je stát povinen investovat do jejich utrpení a do nápravy škod na jejich osobním majetku. A to jenom proto, že by se z drtivé většiny sociálních skrblíků náhle staly modelky XYZ obklopené politiky a podnikateli. Paradoxem je, že by se díky této katastrofě a vládní ohleduplnosti zvýšila výkonnost naší ekonomiky, neboť ohromné přírodní katastrofy, stejně jako války, jsou ideálním zdrojem zakázek, potažmo pracovních míst.

Proč být sociálně ohleduplným a politicky prozíravým nejde i bez katastrof a krutostí, se ptám celým textem svého článku.