CIA odhaluje: M. Albrightová byla největším zastáncem bombardování a sankcí proti Srbům! Její rodina přitom díky srbské pomoci přežila holocaust a po komunistickém puči mohla odejít do USA

5. listopadu 2013 - Madeleine Albrightová , bývalá americká velvyslankyně v OSN, chtěla za každou cenu udržet sankce protiv Srbsku a Srbům v Bosně a Hercegovině. aby byli nuceni k ústupkům. Byla take hnacím motorem bombardování srbských pozic v Bosně a Hercegovině a požadovala co největší agresivitu akce. Tyto její postoje ukazují některé nyní zveřejněné dokumenty CIA. O tom, že Albrightová sázela na válku, svědčí i její snaha zrušit zbrojní embargo, které dopadalo také na Bosnu a Hercegovinu. Proti zrušení embargo pro muslimské síly a jeho zachování pro Srby bylo nejen Rusko, ale také Velká Británie a Francie. Byla to take Albrightová, kdo ostře vystupoval proti účasti zástupců Republiky srbské v Bosně a Hercegovině na mírové konferenci v Daytonu. Nakonec byl v Daytonu prezident Alija Izetbegović, stoupenec státu založeného na sunnitských principech. Albrightová se postavila se dokonce proti vyjednavači Richardu Holbrookovi, který před summitem chtěl zrušit protisrbské sankce jako vstřícný krok ke Slobodanu Miloševičovi, jehož postoj ostatně přispěl k úspěchu Daytonu. Naopak Albrightová Srbsku vyhrožovala, že skončil čas jednání a musí být uzavřena dohoda. Sankce zůstanou, pokud neposlechnete, vyhrožovala Srbům. Svůj postoj měla ostatně příležitost zopakovat již ve funkci ministryně zahraničí v Clintonově administrativě při jednáních o situaci v Kosovu a agresi NATO proti Jugslávii. Není jasné, jaké pohnutky vedou Albrightovou k hrubým protisrbským postojům. Byli to totiž Srbové, kteří její rodině pomohli před druhou světovou válkou a pravděpodobně jí tak zachránili život, protože by se zřejmě stejně jako její prarodiče stali její rodiče I ona sama obětí holokaustu. Dostatečně známé jsou rovněž fotografie, kde si jako dítě hraje se srbskými dětmi či s rodiiči trávi poknik u řeky Sávy. Podobně to byla Jugoslávie, díky jejímuž postoji mohl její otec zběhnout po únoru 1948 ze služeb československé diplomacie a usadit se v USA.