„Ženy se umí více radovat a také chodí častěji do divadla,“ říká herečka Květa Fialová

Ten se konal minulý týden na výstavišti v Letňanech a oblíbená herečka zde byla čestným hostem jednoho z vystavovatelů, který se zaměřuje na dovolenou pro seniory. Květu Fialovou si cestovní kancelář nevybrala náhodou, ale právě proto, že s nimi pravidelně jezdí do italského Caorle. Návštěvníci tak měli jedinečnou možnost popovídat si s herečkou, kterou pravidelně vídají v televizi, divadle nebo na filmovém plátně. A že to byl pro mnohé nezapomenutelný zážitek, může vyprávět nejeden návštěvník. Oblíbená herečka si i přes nával zájemců o autogram nebo o radu na životní optimismus našla chvíli, aby nám odpověděla na několik otázek.

Prozradila jste mi, že jste nedávno získala ocenění z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, že jste oficiální ambasadorkou Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Určitě nebudu jediná, kdo tvrdí, že aktivnějšího seniora než jste vy, bychom u nás snad ani nenašli. Myslíte si, že u nás mají senioři dostatek prostoru pro svou realizaci?

Můj názor je takový, že pokud někdo chce být aktivní, tak může všechno. Já sama seniory pravidelně navštěvuji v jejich centrech nebo domovech. A musím říct, že se tam o ně skvěle starají. Mají zde k dispozici mnoho aktivit. Navíc mohou navštěvovat i univerzity „třetího věku“. Život je radost, tak bychom si ho měli umět užít.

Na vernisáži jste řekla, že právě prožíváte nejkrásnější období života…

No ano. Kdybych se měla znovu narodit a reinkarnovat, tak bych si přála, aby mi bylo opět osmdesát. Je mi osmdesát tři a cítím se skvěle.

Máte nějaký recept na šťastné stáří?

Nepřipustit si negaci. Být starý je zázrak. Vždyť my můžeme být rádi, že jsme tady. Člověk musí být optimista. Život je tak krásný a je třeba si ho umět užít.

Váš kalendář je naprosto zaplněný. Kde vás nyní můžeme vidět?

Zrovna dnes jedu na představení do Nového Města na Moravě s Petrem Nárožným. Jinak hraji v Praze v Rokoku, v Divadle U Valšů nebo v Divadle U Hasičů. Své oblíbené představení ale nemám, ráda hraji všechny role. I když jedna by se našla. Ráda jezdím do Uherského Hradiště, kde hraji se svým miláčkem (herec Josef Kubánik) ve hře Harold a Maude. Zajímavé je, že do divadla chodí více ženy. Je to tak 70 % pro ženy a 30 % pro muže.

Čím myslíte, že to je způsobeno?

Asi tím, že ženské více vydrží a také se umí více radovat. Muži dříve umírají. Když se podíváte kolem sebe, vidíte kamarádky, které spolu chodí za kulturou, jezdí na společné dovolené…

Máte vůbec čas na četbu knih nebo na jiné odreagování?

Tak to nemám, protože stále hraji. Nejraději jsem ale se svým miláčkem. Není to ale heterosexuál, ty nemám ráda.