Berlinale 2012: režisérka Angelina Jolie a nečekané vítězství italského dramatu

Berlín jako kosmopolitní kulturní město umělce prostě přitahuje a Berlinale je toho důkazem. Tato velká kulturní událost, která představuje jeden z nejdůležitějších festivalů ve filmovém průmyslu, přitahuje filmové diváky z celého světa. Oficiální čísla letošního ročníku mluví jasně – 300 000 prodaných vstupenek a více než 19 000 odborných návštěvníků ze 115 zemí světa. Veřejný program Berlinale 2012 představil vice než čtyři stovky snímků. Filmy všech žánrů, délky a formy zde nacházejí uplatnění v různých sekcích – od „velké“ soutěžní sekce, přes filmy pro mladé diváky, až například po avantgardní či experimentální kinematografii. Tradičně velký prostor zde mají velký prostor filmy s politickým poselstvím. To, co ale přitahuje masovou pozornost médií a diváků, jsou hollywoodské filmy a hvězdy.

Největší hvězdou byla režisérka Angelina Jolie

K největším hvězdám letošního ročníku patřila bezesporu Angelina Jolie, která se zde však prezentovala v jiné roli, než jsme byli doposud zvyklí ji vídat. Před diváky zde předstoupila totiž jako režisérka americko-bosenského snímku Země krve a medu. Film, který pojednává o lásce mezi srbským chlapcem a bosenskou dívkou, se odehrává v době občanské války v roce 1992. Angelinu Jolie doprovodil na festival i její partner, hollywoodský herec Brad Pitt. Do Berlína na festival zavítal také „temný rytíř“ Christian Bale, Španěl Antonio Banderas nebo Meryl Streepová. Ta si odtud odnesla ocenění za celoživotní dílo. Herečce se letos daří, neboť její snímek Železná lady je v nominacích na Oscara.

Slabé zastoupení české kinematografie

Zatímco loni se na Berlinale promítaly v premiéře tři české snímky, letos to byl jen jeden. Paradoxně jeho režisérem není Čech, nýbrž Slovinec Olma Omerzy. Ten loni dokončil pražskou FAMU a Příliš mladou noc považuje za český film. „Zprvu to částečně vypadá, že je to film o dospívání a že hlavními postavami jsou ti dva jedenáctiletí kluci, kteří se víceméně náhodně ocitnou v tom bytě, kde už je ta dospělá trojice. Pak se ten film trošku otočí a je to spíš o jakémsi fungování dnešních vztahů; v tom si myslím, že je film současný. Že vlastně vypráví o krutosti, o vlastnění ve vztazích, o otázce, jestli láska vlastně vůbec existuje, nebo jde spíš o jakýsi souboj moci, kdy jeden druhého chceme jenom zranit nebo vlastnit,“ řekl o filmu mladý režisér v rozhovoru pro Český rozhlas. Čeští diváci budou mít možnost Příliš mladou noc zhlédnout v kinech již v příští měsíc.

Zlatého medvěda získalo italské vězeňské drama

Zlatým hřebem festivalu bývá již tradičně vyhlášení vítězů cen Zlatý medvěd. Toto ocenění si z letošního 62. ročníku odnesl snímek Cézar musí zemřít filmařské dvojice Paola a Vittoria Tavianiových. Za hlavního favorita byl přitom považován domácí snímek o lékařce z komunistické NDR s názvem Barbara. Ten nakonec získal pouze ocenění za režii. Vítězný film pojednává o o trestancích, kteří ve vězení se zvýšenou ostrahou Rebibbia nacvičují divadelní hru Williama Shakespeara Julius Caesar. Černobílé dokumentární drama, které kombinuje prvky dokumentu a hraného filmu, zvítězilo v konkurenci 17 dalších filmů. Italský snímek získal kromě Zlatého medvěda i cenu ekumenické poroty. O vítězi rozhodla porota, ve které zasedli britský režisér Mike Leigh, americký herec Jake Gyllenhaal, francouzsko-britská herečka Charlotte Gainsbourg, nizozemský fotograf Anton Corbijn, francouzský režisér Francois Ozon a íránský režisér Asghar Farhadí. Cenu za druhé místo získal režisér Bence Fliegauf za snímek Jen vítr, který byl inspirován střílením na romské rodiny v Maďarsku v letech 2008 a 2009. Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon získala Rachel Mwanzaová z Demokratické republiky Kongo ve snímku Válečná čarodějka. V mužské kategorii toto ocenění obdržel Dán Mikkel Boe Folsgaard za roli ve filmu Královská aféra.

Na Berlinale bez popcornu

Mezinárodní filmový festival Berlinale klade důraz na umělecký zážitek, tudíž je nepřijatelné, aby návštěvníci konzumovali popcorn či colu po dobu sledování filmů. Za zmínku proto stojí sekce nazvaná kulinární kino, ve které se divákům představilo celkem 15 snímků se zaměřením na jídlo. Aby však divákům nebylo líto, že nemohou při filmu mlsat, připravili pro ně organizátoři catering v přilehlé restauraci, kde měli zájemci možnost ochutnat speciality z filmů pod vedením uznávaných šéfkuchařů.