BRICS a nová globální měna

 BRICS v průběhu let

Skupina BRICS, původně založená v roce 2009, je koalicí rozvíjejících se ekonomik, kterou tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika (která se připojila v roce 2010). V letech 2024–2025 se blok rozšířil o Egypt, Etiopii, Indonésii, Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, čímž se celkový počet členských zemí zvýšil na 11.

BRICS byla založena s cílem podporovat mír, rozvoj a vyváženější globální řád posilováním hospodářské spolupráce mezi rozvojovými zeměmi. V průběhu let se etablovala jako protiváha západních institucí, jako je G7 a MMF, a prosazuje multipolární svět a reformy systémů globální správy. Blok také propaguje používání místních měn v obchodu.

Ale to, co dnes definuje BRICS, je jemnější, strategičtější ambice: izolovat se od gravitační síly Washingtonu a zároveň spolupracovat na budování společné technologicky vyspělé průmyslové základny. Jsou věci, ve kterých se BRICS chová správně. Finanční globální instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, potřebují reformu; bohatý svět nedodržel sliby týkající se financování klimatických opatření. Pochopitelnou reakcí skupiny tváří v tvář nečinnosti je vytvoření vlastní rozvojové banky na podporu určité formy zelené industrializace.

Jeho velikost však skrývá jeho rozpory. Volání skupiny po inkluzivnějších globálních institucích zní vítaně, ale v jejích vlastních řadách převažuje autokracie. BRICS má pravdu, že v blízkovýchodních konfliktech by mělo být dodržováno mezinárodní právo. Sestupuje však ze svého morálního piedestalu tím, že odsuzuje ukrajinské útoky na ruskou infrastrukturu – a zároveň mlčí k neúnavným útokům Moskvy na civilisty.

Summit v Riu a nová globální měna

Summit BRICS v Brazílii minulý týden odhalil, že volná aliance rozvíjejících se mocností se stává komplexnější – a možná i závažnější. Nejdůležitější otázka, jak nahradit dolar globálně, však byla zatlačena pod koberec, možná kvůli přímým hrozbám Trumpa. Rétorika o dedolarizaci však slouží spíše jako signál záměru než jako bezprostřední hrozba pro hegemonii dolaru.

Úvodník deníku Guardian o posledním summitu BRICS se vyjádřil, že „země BRICS se stále mohou sblížit. Jejich nejtechničtějším, ale zároveň nejodhalujícím krokem je začít budovat finanční „instalatérství“, které by obešlo západní systémy. Skupina se dolaru nezříká – ale její členové vědí, jaké to je být vyloučen: Indii byl po krachu v roce 2008 odepřen úvěr; íránské banky jsou sankcionovány od roku 2012. Úspěch bloku nebude záviset jen na ambicích, ale i na schopnosti koordinovat napříč národními zájmy.“ To se zdá být poněkud náročný úkol, protože individuální zájmy by mohly převážit nad větším kolektivním prospěchem.

Sarang Shidore, ředitel programu Globálního Jihu v Quincyho institutu pro zodpovědné státní řízení ve Washingtonu D.C., USA, v dopise deníku Financial Times uvedl, že „vzestup BRICS představuje důležitou multilaterální korekci ve světě, kterému v posledních třech desetiletích dominovaly USA, ale nyní se odklání od unipolarity i multilateralismu. Taková korekce s sebou nevyhnutelně přinese své vlastní nedostatky a slabá místa. Stabilní přechod ji však vyžaduje.“

Dr. Diego Maiorano, hostující výzkumný pracovník Institutu jihoasijských studií (ISAS), autonomního výzkumného ústavu Národní univerzity v Singapuru (NUS), se v komentáři k nové měně BRICS domníval, že snaha BRICS+ o dedolarizaci mezinárodního obchodu je ve skutečnosti stále v zárodečné fázi. Většina přeshraničních transakcí mezi členy BRICS je stále vypořádávána v amerických dolarech a pokusy o vybudování alternativ (jako je systém přeshraničních plateb BRICS) jsou v rané fázi a zdaleka nenahrazují zavedené mechanismy, jako je SWIFT, přestože jsou užitečnými nástroji pro země (jako je Rusko a Írán) zasažené sankcemi.

Christopher Phillips, profesor mezinárodních vztahů na Queen Mary University of London, ve svém článku v Arab News vyjádřil názor, že Rusko a Čína patří k těm, kteří nejvíce podporují novou měnu BRICS, která by v Kazani mohla konkurovat dolaru. V předvečer summitu v Rio de Janeiru však Trumpovy hrozby přispěly k neochotě ostatních členů BRICS, zejména Indie, která se obává čínské dominance v nové měně, tento návrh prosazovat. V této otázce nedošlo k žádnému zásadnímu pokroku a závěrečné společné prohlášení dokonce obsahovalo zmínky o globálním významu dolaru – možná snaha některých uklidnit Trumpa.

Celkově by budoucnost BRICS mohla být formována méně vnějšími hrozbami a více její schopností sladit vnitřní rozpory a formulovat ucelenou vizi globální správy. Prozatím je koalice spíše odrazem měnící se geopolitiky globálního Jihu než monolitickým vyzyvatelem Západu. Zárodečná povaha jejích snah o dedolarizaci a moderující vliv Indie a Brazílie naznačují, že výzva skupiny je spíše latentní než explicitní. Nicméně, zatímco západní instituce se nadále potýkají s otázkami legitimity a reprezentativnosti, pouhá existence BRICS se všemi svými rozpory signalizuje svět v pohybu – a výzvu k přehodnocení základů mezinárodního řádu.

Asad Mirza

Asad Mirza je seniorní komentátor z Nového Dillí, který se zabývá národními, mezinárodními, obrannými a strategickými záležitostmi, otázkami životního prostředí, je mezináboženským odborníkem a mediálním konzultantem.