Unikátní kremelská sbírka na Pražském hradě

Přání představit kremelskou sbírku české veřejnosti vyslovil Klaus při návštěvě Moskvy v říjnu roku 2009. Ruský prezident Dmitrij Medveděv, který přicestuje do naší republiky již tuto středu 7. 12., by mu měl toto přání definitivně splnit a osobně ve čtvrtek otevřít výstavu ojedinělých předmětů ze sbírek kremelských muzeí. Tomuto kýženému finálnímu kroku předcházelo dlouhé období vyjednávání na všech diplomatických úrovních. Bylo potřeba nastavit vhodný legislativní rámec a zajistit vzácné sbírce absolutní bezpečnost. Při obdobných akcích v minulosti Moskva požadovala záruky, že zapůjčená umělecká díla nebudou zabavena například kvůli majetkovým sporům a zase se vrátí zpět do Ruska. Exponáty z depozitářů kremelského muzea jsou velmi choulostivé a vzácné a proto vyžadují i zvláštní péči, Císařská konírna by měla být nejbezpečnějším a klimaticky nejvhodnějším místem pro tak cenné exponáty.

V dubnu tohoto roku proto Česká republika schválila novelu památkového zákona, aby zajistila tzv. imunitu vůči zabavení a Rusko mělo jistotu, že se mu exponáty zapůjčené na výstavu do Česka vrátí. Problém s nevrácením zapůjčených uměleckých děl již jednou zkomplikovalo vztahy mezi Ruskem a USA. Američané nevrátili do Ruska část sbírek rabína Menachema Mendela Schneersona zapůjčených v roce 1994. Loni v srpnu federální soud ve Washingtonu rozhodl, že Schneersonovy knihy a dokumenty jsou v ruských knihovnách a archivech nezákonně a mají patřit organizaci chasidských Židů z newyorského Brooklynu. Část rabínova archivu zabavili bolševici v roce 1918 a další, kterou Schneerson vyvezl ze Sovětského svazu při emigraci v 30. letech, se dostala do rukou nacistů, než ji jako válečnou kořist odvezli sovětští vojáci.

Pro přísně střežené prostory Císařské konírny výstavu navrhoval architekt Jan Polášek, který pro stejný prostor navrhl také úspěšnou výstavu Praha španělská. Správa Pražského hradu a kremelské muzeum vybraly více než 150 exponátů, které ilustrují život panovníků i běžný život v Rusku v 16. a 17. století. Mezi nimi jsou originální šperky, vzácné ikony, ukázky dámských toalet i osobní věci carevičů a careven, anglické a německé stříbro, zbraně i část slavnostního roucha prvního Romanovce Petra I.. Některé z předmětů nebyly vystaveny mimo území Ruska, možná dokonce ani v samotném Rusku. Pro Správu pražského hradu by měla být výstava kremelských sbírek jednou z nejprestižnějších akcí posledních let. Pojistná hodnota výstavy přesahuje miliardu korun, a proto hrad uvažuje také o tom, že vstupné na výstavu bude o něco vyšší.