Úryvek z knihy Bohumíra Ďurička V.

Bohumír Ďuričko: Kočkoviny - kapitola 6. Slastné to milování

„To je neuvěřitelné, deset hodin a my se ještě válíme v posteli.“

„Víš, Jani, ty máš prázdniny a já jsem podnikatel. Není důležité, v kolik přijdu do zaměstnání.“

„Opravdu?“

Ani to nestačila doříct a už jsem byl u ní pod peřinou. Bez umytí zubů a těla jsme se líbali a milovali. Slovy se to nedá vůbec popsat. Je to o vnímání toho druhého, citu, lásce, touze. Je to prostě o chemii. Měl jsem v životě mnoho žen, ale toto jsem nikdy nezažil. Připadá mi, že si vyhovujeme ve všem, i rozměrově. Mám od mládí obřízku, nikdy jsem nebyl nemocný. Jana
si ho ráda bere do ruky a potom ze mě orálně dělá šílence, to se prostě nedá vydržet, znova a znova.

„Víš, lásko, že jsi první žena v mém životě, která mé spermie polyká?“

„Na tom nic není, mně to tvoje semeno chutná. Celý mi chutnáš, nejraději bych tě celého snědla.“

„Mám nápad, půjdeme do hotelu a po cestě se někde nasnídáme. Večer půjdeme na večeři a budeme pokračovat v povídání.“

Poprvé jsem si vedl svoji lásku ve dne do hotelu. Vnímal jsem ty zvědavé pohledy, prošli jsme recepci a šli do mé kanceláře.

„Dobrý den, tak, Jarmilko, pane Táborský, toto je moje Janička.“

„Ta je tak krásná, pane řediteli, ale nějak mladá, že?“

„Ano, Jarmilko, co mohu dělat, beru to tak, jak to je. Prosím, otevřete sedmičku červeného na seznámení.“

„Tak ať se nám společně daří.“

„Pane Táborský, jen pro vaši informaci, Janička je pro vás nedotknutelná, jasný? Brzy nastupuje na letiště do řízení letového provozu. Nyní má prázdniny a bude mi tu pomáhat. Má výbornou angličtinu a zná práci na počítači.“

Den utíkal jako voda. Velmi rychle jsem pochopil, že vedle mě stojí nejenom krásná, ale i inteligentní, schopná žena. Byl jsem na ni pyšný.

„Jani, mám chvíli čas. Půjdeme se projít po hotelu, ukážu ti ho a seznámím tě se zaměstnanci.“

Došli jsme pouze do prvního patra na dámské toalety. Byly nové a čisté. Políbila mě, rukou našla opasek mých kalhot, velmi něžně mi vytáhla mužství ze slipů a pusou postavila tak, že mohl sílou prasknout, ani jsem nevěděl, že mám takové přirození. Je to jenom její zásluha, patří jí. Pomalu si na něho sedala, něžně prožívala jeho vniknutí do své mušličky. Štěstí a láska naplnily prostor. Nemuseli jsme nic dělat, jen jsme byli spojeni, sténali slastí a pomalu přicházelo vyvrcholení. Společný orgasmus. Dlouhý, silný a krásný. Nikdy dříve jsem to nezažil. Bez umývání jsme se beze spěchu oblékli a prošli hotelem. Začal pracovní den s mojí krásnou novou asistentkou-brigádnicí. Porady, jednání, účty, banka, provoz, reality. Mnoho práce a starostí. Šlo to od ruky jako nikdy předtím. Jsem jasným důkazem, že se štěstím a láskou v srdci jde všechno lépe a chlap dobře pomilovaný je mnohem klidnější, úspěšnější a má čistou hlavu. Nezabývá se hloupostmi.

„Tak, Janičko, dnes jsem byl pilnější, mám vše hotovo, moc jsi mně pomohla, jsi šikovné děvče. Miluji tě.“

„Pane řediteli, vy dneska záříte jako sluníčko.“

„Fakt, je to tak vidět? Ale, Jarmilko, to se vám jenom zdá. V mém věku?“

„Jo, láska si nevybírá, přijde, odejde, starý, mladý, úplně jedno, nedá se koupit. Buď ji máte, nebo ne. A vy ji máte.“

„Jarmilko, děkuji. Tak to tady dnes zabalíme. Janičko, mám nápad. Máme na večeři a povídání ještě čas, zvu tě do sauny a na masáž. Zavolám do bazénu, souhlasíš?“

„Ano.“

„Pane Kozlík, mohu přijít tak za deset minut?“

„Samozřejmě.“

V hotelu mám vlastně kompletní balneoterapeutické zařízení, včetně fitness. Jdeme dolů po krásných nových schodech do bazénu.
„Dobrý den, paní Kozlíková. Zavoláte manžela?“

„Ano, a co mám přichystat?“

„Jako vždycky,“ odpověděl jsem. „Tak dvakrát, ne třikrát jamesona.“

„Tak, pane Kozlík, řeknu to rovnou, Jana je moje nové děvče.“

„Pěkná, pane řediteli, a kde je Lucie?“

„Už měsíc někde v Itálii, snad v Miláně. Jela si splnit sen, vydělat si peníze, stát se samostatnou a nezávislou.“

„Je to škoda, slušelo vám to.“

„Jo, pane Kozlík, člověk míní, pánbůh mění. Dali bychom si moji oblíbenou saunu a potom si trochu zaplaveme v bazénu.“

„Dobře.“
„Víš, Jani, já tu mám jednu šatnu a saunu jenom pro sebe.“

V sauně jsem pochopil jednoho svého přítele. Vždy mi říkal, že než se s holkou vyspí, vezme ji do sauny. Poprvé jsem si ji mohl naprosto legálně celou prohlédnout. Vnímal jsem její nejistotu a stud. Pořád se snažila něco schovávat. Mým očím ale neujde nic. Mám prostě vedle sebe mladou, krásnou ženu s krásnými ňadry, a vůbec celou krásnou postavou. Takovou, o jaké jsem vždy snil. Žádná megera. Typická ženská postava. Pane bože, děkuji ti. Taky si mě prohlížela, cítil jsem to. Dali jsme jedno
kolečko, koupali se v bazénku. Vzrušení bylo maximální, hráli Genesis.

„Tady v bazénu ne, je to trochu nehygienické.“

„Jasně.“

V objetí, ruku v ruce, jsme došli do odpočívárny. Vzala si ho jako vždy do ruky a do úst. Musel jsem ji velmi něžně zastavit a krátkým pohybem jsme se spojili. Její vzrušení bylo maximální. Nic jsem vlastně dělat nemusel, stačilo, abychom byli spojeni, líbali se, něžně se hladili, a bylo to tady, vyvrcholení s pravým orgasmem, ve stejnou dobu. Seděli jsme takto
dlouho a vychutnávali si chvíle štěstí.

„Miluji tě,“ řekla. Uvědomil jsem si, že to řekla při milování poprvé.

„Také tě miluji.“

Ani nevím, jak to dlouho trvalo, ale bylo jasné, že to nebude láska na jeden den, jednu noc. Jako malé děti jsme potom blbli v bazénu, který byl jenom pro nás. Už dávno bylo zavřeno. Musím za tyto krásné chvíle poděkovat manželům Kozlíkovým. Byli jsme tak unaveni, že se nám už na večeři nechtělo. Nevadí, zašli jsme pouze do hotelové vinárny na sedmičku francouzského červeného a na mého neodmyslitelného doutníčka.

Pokračování zítra...