České stavebnictví zrychluje pokles

obrazek
8.6.2016 14:27
Po optimistických číslech vývoje HDP za 1. čtvrtletí, jenž meziročně dosahuje 3 %, by měl hlavy vládních ekonomů poněkud zchladit nepříznivý vývoj ve stavebnictví. To za květen meziročně pokleslo o 13,7 %.

Klesá počet zahájených i dokončených staveb bytů i inženýrských a dopravních staveb. Celé jedno odvětví s desítkami tisíc pracovníků je v poklesu a vláda bohužel nedělá nic, co by tomuto trendu dokázalo čelit.

 

Již v loňském roce, kdy stavebnictví zažívalo po letech strmého poklesu růst, jsem v řadě svých článků upozorňoval, že se jedná o zcela unikátní situaci jednoho jediného roku, když se šturmuje, protože se musí dočerpat evropské peníze.

 

V loňském roce ČR skutečně vyčerpala 152 miliard korun a významná část těchto peněz, navýšená ještě o spoluúčast, šla právě do stavebnictví. Vládní ekonomové to zřejmě pochopili tak, že stavebnictví má krizi za sebou. A že se zas jeden problém vyřešil sám. 

 

Upozorňoval jsem tehdy, a totéž platí v podstatě i teď, že vláda musí na podporu stavební výroby něco konkrétního  udělat. Především prosadit jasná pravidla, zajišťující rovnoměrné čerpání peněz z evropských fondů, což by každoročně zajistilo čerpání v průměru 100 miliard korun (a nyní již ve zbývajících pěti letech finanční perspektivy  2014–2020 je to částka v průměru  vyšší), a z této sumy by významná část peněz přicházela právě do stavebnictví a stavební výroby.

 

Vláda – tedy MMR a ministerstvo práce – neudělaly nic pro to, aby přišly s návrhy vládních programů umožňujícími rozvoj výstavby bytů, ať už komunálních, sociálních anebo družstevních.

 

Vláda by také mohla použít miliardy korun, které se stále bez užitku poflakují na účtech státních podniků, v depozitech bank, místo aby obíhaly v ekonomice. Jedna z možností by byla čerpat tyto peníze na výstavbu v každém kraji úzkoprofilových domovů pro seniory, což by dalo práci středně velkým i malým stavebním  firmám.

 

 A samozřejmě by vláda mohla udělat mnohem více také pro podporu příchodu zahraničních i domácích investorů, kteří by novými projekty práci dali práci českým stavebním firmám.

 

Základním  problémem českého stavebnictví je, že je řízeno z mnoha resortů, a tedy je vlastně neřízeno. Žádné ministerstvo není jeho prioritním garantem a obhájcem jeho zájmů ve vládě a v legislativním procesu. Takže stavebnictví je jaksi mimo systém. Vláda B. Sobotky převzala v oblasti stavební výroby po předchozích dvou pravicových vládách neutěšený stav. Ale bohužel za dva a půl roku s tímto stavem příliš mnoho nehnula. A to je velká škoda.

 

Zřejmě by stálo za to pověřit v této situaci, kdy stavebnictví přichází do chronické krize, jasného garanta, nebo dokonce zmocněnce vlády, jehož úkolem by bylo koordinovat činnost mezi jednotlivými ministerstvy tak, aby byla v krátké době ve vládě projednána jasná koncepce rozvoje tohoto odvětví.

 

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.