Chce Maďarsko revidovat výsledky II. světové války?

15.12.2015 11:53
Minulý týden se v rozhovoru pro deník Právo předseda maďarského parlamentu L. Kövér vyjádřil v tom smyslu, že Česká republika a Slovensko vůbec neměly být přijaty do EU kvůli Benešovým dekretům. Nevím, jakou školu pan předseda maďarského parlamentu studoval, ale zrovna nejlepší průpravu do politického života mu neposkytla.

O odsunu Němců z Československa, z Polska a z jiných území střední Evropy rozhodly v Postupimi po skončení II. světové války vítězné velmoci.

To, že naprostá většina Čechů a Slováků toto rozhodnutí velmocí po teroru nacistů v tzv. Protektorátu Čechy a Morava, trvajícím více než šest let, a po zkušenosti s fašismem v době tzv. Slovenského štátu, uvítala, není třeba zpochybňovat nebo zapírat. Byli to především Sudetští Němci, kteří učinili vše proto, aby rozbili územní celistvost Československa v roce 1938 a zničili jeho demokratický politický systém.

Mimochodem, Maďarsko bylo v té době, kdy Češi a Slováci v září 1938 bránili československou demokracii, diktaturou pod vládou admirála Horthyho. A bylo to horthyovské Maďarsko, které se po Mnichově přiživilo na německé agresi a získalo tzv. Vídeňskou arbitráží jižní oblasti Slovenska. Uniklo mně, že by se kdy Maďarsko za své konání v té době Československu a jeho občanům omluvilo.

Zejména v roce 1944 se po pádu diktátora Horthyho fašistická maďarská vláda šípových křížů velmi iniciativně a horlivě účastnila vyvraždění zhruba 450 tisíc maďarských židů v nacistických koncentračních táborech, kam byli deportováni, anebo masovými vraždami prováděnými přímo na území Maďarska.

Dávat ČR a Slovensku lekce z politické korektnosti může opravdu jen představitel státu, který má čisté ruce. A to zrovna Maďarsko tak úplně není. Maďarsko ostatně nestálo v roce 1945 na straně vítězů II. světové války. Naopak Československo mezi vítěze II. světové války patřilo.

Každý, kdo sleduje česko-maďarské vztahy v posledních letech, musí být velmi spokojen vzhledem k jejich nebývalému pozitivnímu rozvoji. Podobná slova, jaká použil předseda maďarského parlamentu ve vztahu k Benešovým dekretům, které jsou nedílnou součástí českého právního řádu, velmi dobré a korektní vztahy mezi ČR a Maďarskem narušují.

Jiří Paroubek

 

Ilustrační snímek z akce tzv. Maďarské gardy.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

prvnirytir

No fajn, ale co všechno za tím je? To je oč tu běží! Lze jen hádat. Touha po velkém Maďarsku v souvislosti s plně reálným rozpadem EU zjevně roste. Začíná být jasné, že možný kolaps snáze přežijí silné státní celky. Proto je totožná touha patrná i u Polska. Plyne tedy z toho, že V4 je plná ambicí, Slováci jsou maličko mimo a my? My, jak se zdá, se chystáme přimknout. ouha, k německému "dubisku".