Jedna zbytečná stávka

15.3.2018 00:20
Již více než 140 středních a vysokých škol, které se již včera odpoledne přihlásily ke čtvrteční stávce. Nic proti tomu, když si chlapci a děvčata chtějí zastávkovat, ale měli by pro to být důvody pochopitelné, pravdivé a oprávněné.

V naší zemi celkově málo stávkují zaměstnanci, u nichž bych to ještě pochopil s ohledem na jejich často nevysoké příjmy. Pochopil bych, kdyby stávkovali pokladní v samoobsluhách, personál v sociálních službách, zdravotní sestry atd. atd. Tyto skupiny lidí ale u nás příliš nestávkují. Odbory jsou vesměs krotké a u těch velkých zaměstnavatelů, jako je třeba Auto Škoda Mladá Boleslav, si zaměstnanci dokáží vynutit své požadavky. Stávkovat nemohou ani statisíce důchodců, jejichž život se pohybuje na hranici bídy. Ani další statisíce ostatních občanů, jejichž život je pod hranicí chudoby anebo je nad ní jen statisticky. Nikdo z tohoto, možná 1,5-2 milionů lidí, se na náměstích českých a moravských měst nebouří.

Ve čtvrtek se koná výstražná stávka středoškoláků a vysokoškoláků, kteří chtějí dát najevo „nesouhlas s přístupem nejvyšších politických představitelů k ústavě“. Protesty proběhnou přímo na školách nebo v jejich blízkém okolí a vysokoškoláci se vydají do ulic, respektive na velká náměstí. Vzhledem k tomu, že se studenti nebo ti kdo za nimi stojí, zaštiťují ústavou, nezbývá než se podívat na jejich požadavky. A jaké to jsou požadavky? Prý, aby prezident plnil ústavní povinnost jmenováním premiéra, který získá podporu a který nebude trestně stíhanou osobou.

Andrej Babiš mi osobně není sympatický, mám k němu významné výhrady kvůli trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Ale jiná osoba, vyšlá z jiné politické strany, není schopna pro jí sestavenou vládu získat parlamentní většinu. Prezident splnil svou ústavní povinnost a A. Babiš má zatím jako jediný šanci utvořit většinovou vládu s podporou parlamentní většiny poslanecké sněmovny.

To, že to trvá dlouho, je způsobeno mj. také tím, že se čeká na výsledky sjezdu ČSSD, jehož pokračování se uskuteční 7. 4. 2018. A na tomto pokračování se sociální demokraté mohou rozhodnout, zda do té vlády s A. Babišem chtějí směřovat či nikoliv. Vládu by také mohli podpořit komunisté, kteří na rozdíl od stran pravice jsou tak ochotni učinit, ale ti také budou mít sjezd, na němž se rozhodnou, zda vůbec takto postupovat chtějí.

Myslím, že by se česká veřejnost neměla nechat strhnout k neuváženým akcím vůči Zemanovi a Babišovi tak, jak probíhají na sousedním Slovensku vůči Ficovi a Kaliňákovi. Část slovenské veřejnosti se není schopná smířit s tím, že po minulých volbách vznikla vláda vedená stranou Smer a premiérem Ficem. A tato část veřejnosti neakceptuje žádný výsledek policejního vyšetřování, který bude řešit, čistě věcně, vraždu novináře Kuciaka a jeho partnerky. A určitě existuje i část slovenské veřejnosti, která by si přála, aby těmi skutečnými vrahy byli Fico s Kaliňákem, ať je skutečnost jakákoli.

Před pár týdny u nás proběhly prezidentské volby, před pěti měsíci sněmovní volby. Ty volby nějak dopadly a zpochybňovat jejich výsledek není demokratické a je proti duchu ústavy. Studenti prý dále požadují, aby vláda v demisi nekonala zásadní a personální kroky, ani nevytvářela nové ústavní pořádky. To první už je přímo v kolizi se zněním ústavy. Ústava neodlišuje, zda rozhodnutí vlády jsou taková nebo taková, pokud se jedná o vládu v demisi, či vládu jmenovanou a bez důvěry sněmovny nebo o vládu jmenovanou na základě výsledků voleb a s důvěrou veřejnosti. Prostě vláda je vládou a tak má také postupovat a činit i důležitá rozhodnutí. Chod státu se totiž nezastaví.

Podle studentů má proti nedodržování ústavních zvyklostí důrazně vystoupit Senát. No dobrá, ale ty ústavní zvyklosti, o nichž chlapci a děvčata hovoří, jsou jaksi mimo rámec ústavy… Zase na jiném místě a jiná parta lidí organizuje na pražském Václavském náměstí, na středu večer, shromáždění na podporu veřejnoprávní televize a mediálního domu Economia. Tu podporu veřejnoprávní televize bych ještě pochopil, ale podporu Bakalova mediálního domu už nechápu vůbec. Když jsem si přečetl, den po prezidentské volbě, v HN, bezuzdné útoky na prezidenta Zemana, měl jsem pocit, že ti pánové, co tyto útoky s velkou chutí konstruují, nejsou velkými demokraty.

Připusťme, že i prezident může mít právo na názor. I prezident se může mýlit, ale pokud si dobře vzpomínám na argumentaci M. Zemana vůči veřejnoprávní TV, argumentoval její jednostranností dosti přesně. Opřel se o statistiku, podle které ČT dala nadstandardní prostor ve svých pořadech představitelům střepinové strany TOP 09. Chápu, že politický postoj těch, kdo v ČT rozhodují o účasti v programech, lze charakterizovat slovy „pravda a láska“ ,je nejbližší strana TOP 09. No, ale pánové a dámy v ČT nejsou soukromá firma, ale jsou veřejnoprávní médium. Tato část kritiky ze strany prezidenta byla zcela oprávněná.

Ale samozřejmě je možné demonstrovat proti čemukoli a komukoli i proti, před dvěma měsíci znovu zvolenému prezidentovi. Nic proti tomu, ale je potřeba vidět sousední Slovensko a jeho destabilizaci, která může, dříve či později, poškodit slovenské hospodářství a také životní úroveň většiny vrstev lidí.

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

pavlovsky

Na dnešních Novinkách dnes visí článek Studenti  vyšli ze školních lavic....cituji z něj:

Zhruba přes tisíc studentů a dalších lidí různého věku přišlo podpořit v poledne v Brně protestující studenty (zde).

Nyní trochu vzpomínek na dobu kdy já jsem byl studentem JSŠ (Jedenáctiletá střední škola), obdoba dnešího Gymnázia, bylo to v r. 1955 až 1958. Tehdy cca 500 nás chodilo do kina, když byla ještě v osnovách návštěva kina jednou za pololetí, měli jsme tam kamaráda promítače, kterého jsme upláceli cigaretami, aby prodlužoval přestávky mezi jednotlivými díly a my nemuseli včas na další hodinu. Jó, časy se mění, dnes jsou studenti sofistikovanější, leč vždy hledají příčiny jak se fláknout ze školy, podobně jako my. V současné době čtu disertaci M. Macháčka: G. Husák, při studiu na Gymnaziu bylo 5 až 7 hodin denně, tedy včetně soboty, z 54 přijatých do 1. ročníku maturovalo jen 11. Studium bylo náročné, učil tam i A. Jirásek. Od kvarty jako premiant dostával 700 Kčs stipendia, internát stál 340 Kčs. Peníze nestačily, musel dávat kondice, celé prázdniny pracoval buď v zahradnictví, nebo ve zbrojovce. To nepíšu z lásky k Husákovi, ale abych jen připomněl dobu, kdy bylo školné, kdy přes prázdniny museli studenti pracovat, no já taky musel celé prázdniny pracovat, nyní rodiče platí svým dětem prázdninové jazykové kurzy. Což takhe zavést školné, určitě by nebylo 70% z populačníého ročníku studenty, tedy převážně Gymnázií, možná i počet propadajících by se zvýšil, tedy na státních školách. 

Podíval jsem se na informaci o mzdách za 1. republiky mzda dělníka 510 až 590 Kčs/měsíc, ostatní mzdy a životní náklady si najdete nanáklady na život si najděte na https://kupnisila.cz/1-republika-csr-ceskoslovensko/

pavlovsky

Na dnešních Novinkách  visí článek Studenti  vyšli ze školních lavic....cituji z něj:

Zhruba přes tisíc studentů a dalších lidí různého věku přišlo podpořit v poledne v Brně protestující studenty (zde).

Nyní trochu vzpomínek na dobu kdy já jsem byl studentem JSŠ (Jedenáctiletá střední škola), obdoba dnešího Gymnázia, bylo to v r. 1955 až 1958. Tehdy cca 500 nás chodilo do kina, když byla ještě v osnovách návštěva kina jednou za pololetí, měli jsme tam kamaráda promítače, kterého jsme upláceli cigaretami, aby prodlužoval přestávky mezi jednotlivými díly a my nemuseli včas na další hodinu. Jó, časy se mění, dnes jsou studenti sofistikovanější, leč vždy hledají příčiny jak se fláknout ze školy, podobně jako my. V současné době čtu disertaci M. Macháčka: G. Husák, při studiu na Gymnaziu bylo 5 až 7 hodin denně, tedy včetně soboty, z 54 přijatých do 1. ročníku maturovalo jen 11. Studium bylo náročné, učil tam i A. Jirásek. Od kvarty jako premiant dostával 700 Kčs stipendia, internát stál 340 Kčs. Peníze nestačily, musel dávat kondice, celé prázdniny pracoval buď v zahradnictví, nebo ve zbrojovce. To nepíšu z lásky k Husákovi, ale abych jen připomněl dobu, kdy bylo školné, kdy přes prázdniny museli studenti pracovat, no já taky musel celé prázdniny pracovat, nyní rodiče platí svým dětem prázdninové jazykové kurzy. Což takhe zavést školné, určitě by nebylo 70% z populačníého ročníku studenty, tedy převážně Gymnázií, možná i počet propadajících by se zvýšil, tedy na státních školách. 

Podíval jsem se na informaci o mzdách za 1. republiky mzda dělníka 510 až 590 Kčs/měsíc, ostatní mzdy a životní náklady si najdete nanáklady na život si najděte na https://kupnisila.cz/1-republika-csr-ceskoslovensko/

antoninsebek

No, za rok to může být takové pěkné téma k maturitě: "JAK JSME BOJOVALI ZA SVOBODU"

{#emotions_dlg.yell}