Odvážná státní zástupkyně

Soudní rozhodnutí, které si republika nemůže zrovna vystavit do výstavní skříně, jsou například protiústavní rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení ústavního zákona, kterým se otevíraly dveře k mimořádným volbám v říjnu 2010, rozhodnutí Městského soudu v Praze týkajícího se údajného závazku ČSSD vůči advokátu Altnerovi a mohl bych dále  pokračovat.

Pokud bychom tento server otevřeli a použili jej jako stěžovatelský a k vystopování kauz, ve kterých české soudy a státní zastupitelé selhali, měli bychom zahlcené stránky. Je jen otázka času, kdy si těchto věcí všimne Evropský soud pro lidská práva, případně jiné  evropské instituce.

O to víc je potřeba ocenit přístup a odvahu některých státních zástupců a soudců, kteří projevují nezávislého ducha. Když jsem se před pár dny z médií dozvěděl, že jakýsi Rus chtěl upálit zápalnou lahví  ministra obrany Stropnického, jímala mne v první chvíli hrůza a samozřejmě mě okamžitě napadaly ne zrovna korektní myšlenky v souvislosti s údajným atentátníkem.

Jím údajně připravovaný čin byl tak absurdní, zločinný a děsivý, že se mně  chvíli po vstřebání zprávy z českých médií o jeho přípravě,  zdál být zcela nepravděpodobný. Nevím ale, zda se totéž mohlo přihodit i většinovému českému publiku. Ve svatém protiputinovském zaujetí  byl ruský anarchista jen jedním z agresivních Rusů, kteří přicházejí, aby narušili spořádané poměry v naší zemi…

Státní zástupkyně Martina Adámková, která přednesla žalobu na ruského anarchistu Igora Ševcova, však uvedla věci na pravou míru.  Policie, a jmenovitě  ÚOOZ, nepředložil dostatek důkazů, o které by se jako prokurátorka mohla opřít.  Proto velmi správně i odvážně narušila „koncepci“ policie a jako jakousi cenu útěchy nabídla vyhoštění ruského anarchisty z naší  republiky pro jeho podíl na posprejování jednoho pražského objektu. K tomu se ovšem připojila rozumně i soudkyně. 

To je ale pro ÚOOZ opravdová cena útěchy, která však celou pachuť z divoké policejní konstrukce a fabulace nedokáže zakrýt. Nezávislý pozorovatel, občan, se musí ptát, kolikátá je to již ze strany ÚOOZ konstrukce, která se ukázala jako vylhaná a fantaskní.

A pak je nutné se ptát, co má útvar, dříve pod vedením Kubiceho a nyní Šlachty, vlastně za úkol. Zda je to opravdu ochrana zájmů českých občanů, jejich bezpečnosti a životů, anebo zda má jen naplňovat zakázky anonymních lobbistických skupin či cizích zpravodajských služeb.

Mělo odsouzení popleteného Rusa, který je vším jiným jen ne reinkarnací velekněze světových  anarchistů M.Bakunina,  k vysokému trestu za přípravu brutálního vražedného útoku přispět opět k vybičování protiruských nálad ve společnosti, anebo to byla jen náhoda? Na to zná odpověď jen pan Šlachta.

Možná to ale byla jen obvyklá policejní stupidita. V tom případě by ale ti policisté, kteří tento případ "zajišťovali“, měli místo do policejní služebny chodit příště na ryby. Na to se možná hodí. Připomínám, že stejný útvar ÚOOZ v červnu 2013 vykonstruoval přepadení Úřadu vlády za přítomnosti premiéra a ministrů, a dodneška z tehdy velkolepě pojatého mediálního případu korupce monumentálních rozměrů (po šťáře se v sejfech Komerční banky se objevilo 100 milionů korun v bankovkách a zlatých cihlách, možná zlatý  poklad ODS) zbyla ve spárech spravedlnosti již jenom neobratná paní Nagyová, nyní Nečasová, se svými kabelkami a dalšími stupidnimi dary. Pokud z nich zaplatí darovací daň, celá bublina by měla definitivně  splasknout.

Samozřejmě neželím pádu Nečasovy vlády. naopak. Pád vlády v demokratické zemi by však neměla obstarávat policejní složka, pravděpodobně ovlivněná cizí mocí, ale měla by tak činit poslanecká sněmovna, tedy volení zástupci lidu.

Jiří Paroubek