Sobotka: EU se prý musí změnit

28.6.2016 16:30
Je vcelku známá věc, že když politik, který by měl být schopen politických vizí, těchto vizí schopen není, nahrazuje potřebné nové myšlenky voláními po nových myšlenkách…

Stejné je to v případě premiéra Sobotky. Ten před svým odletem do Bruselu na vrcholný summit EU řekl novinářům obecnou pravdu, kterou dnes skloňují jak představitelé Evropské komise, včetně J.-C. Junckera, také například německý ministr zahraničí Steinmeier, ale také B. Johnson, hlavní organizátor kampaně k brexitu, či D. Cameron, neúspěšný britský premiér anebo euroskeptici z francouzské Národní fronty, stejně jako největší eurooptimisté. Jen jaksi nikdo nepřichází s tím, jak by se ta Evropa vlastně měla změnit…

 

Pokud B. Sobotka vcelku dobře administrativně zvládá svůj premiérský úřad, na zahraniční politice, a to včetně politiky evropské, je vidět, že  prostě nemá žádné představy. Léta, kdy se v politice pohyboval mimo premiérský úřad, neudělal nic, aby na sobě v této oblasti  pracoval (17 let).

 

Také L. Zaorálek, český  ministr zahraničí, je další naprosto bezprogramový politik, který se plácá v poryvech větru evropské politiky podle toho, odkud přijde největší závan. Tu z Německa, nyní z Británie, pak zase odjinud, ale v každém případě oba jmenovaní plně respektují výsostné zájmy USA, které nadřazují nad zájmy svých českých spoluobčanů.

 

Politika EU není, tak jako byla například za časů  Ch. de Gaulla anebo F. Mitterranda, nebo J. Chiraca či  G. Schrödera, politikou nezávislou na USA a samozřejmě i na jakékoli jiné velmoci. Ale je bohužel zahraničně politickou linií, která prakticky plně kopíruje zájmy USA, a to i v těch oblastech. kde Evropa má  diametrálně odlišné názory (Sýrie, Libye ). Evropští politici, hlavně britští a francouzští, jakoby to nevnímali…

 

Tak např.  pokud jde o sankce vůči Rusku, pro USA je jejích dopad jen lapálií. Jen zhruba 14 % HDP Spojených států je tvořeno prostřednictvím zahraničního obchodu a na něm se Rusko podílelo a podilí titerně. V podmínkách EU a České republiky je to bohužel jinak.

 

My jsme velkou měrou závislí právě na zahraničním obchodě, a vzdávat se jednoho teritoria pro pochybné velmocenské zájmy USA a kvůli eunušské politice vrcholných představitelů EU,  je hloupé.

 

Rusko alespoň pokud jde o zemědělství, udělalo za necelé dva roky embarga na dovoz zemědělských produktů z EU, tedy za dvě sklizně, nečekaný pokrok. A pokud budou sankce EU na vývoz zemědělských produktů do Ruska trvat ještě další dvě sezony, může se evropský zemědělec s ruským trhem navždy rozloučit. A to platí zejména pro českého zemědělce, který nedisponuje ani například skvělými víny, destiláty či sýry typu francouzských či nizozemských sýrů. Bude to prostě těžké a velká ztráta je to zejména pro evropskou a tedy i českou  ekonomiku.

 

Pokud chtějí čeští politici něco dělat jinak, měli by v první řadě říci co a jak a kdy s tím konečně začnou. A to v čele s B. Sobotkou…

 

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

cernik

Zde jsem u Jiřího Paroubka trošku čekal, že nám připomene, že současně spíše velké chyby EU
začly vyrústat na chybách, které do EU vkládali
Ch. de Gaulle, F. Mitterrand, nebo J. Chirac či  G. Schröder,
jako např. programová nespolupráce s RVHP, politika tzv. sociální holoseče (různé ty Hartze ).
U L. Zaorálka je nutno naopak ocenit, že akcentoval CELOEVROPSKÉ(!) výzvy
k odchodu vrcholných představitelů Eu, počínaje oním Junckerem, přes ty
Schultze a strejdy Šolble.
Dále by reforma EU měla ZASTAVIT  škrtící politiku vůči Řecku atd.

 Návaznou odpověď J. Paroubka očekávám nejen já ale i řada čtenářů.