Francie se topí v hluboké krizi

Studie zaznamenává rostoucí odmítání celého politického systému. Důvěra v prezidentský úřad klesla na historické minimum 22 procent. Jde o pokles o 22 procentních bodů od prezidentských voleb v roce 2017. Politické strany jsou také velmi nedůvěryhodné: důvěřuje jim pouze 10 procent respondentů průzkumu, což je nejnižší hodnota od roku 2019. Dokonce 83 procent Francouzů nedůvěřuje Národnímu shromáždění, dolní komoře parlamentu.

Nedůvěra se dotkla zejména Emmanuela Macrona. Za poslední rok ztratil nejvíce podpory. Až 58 procent respondentů si přeje jeho rezignaci. Zároveň 65 procent respondentů nevěří, že ochrání zemi před riziky války. Právě za Macrona dosáhlo vnímání „všeobecné korupce“ politické třídy nejvyšší úrovně od roku 2017. Dvě třetiny respondentů se domnívají, že většina politiků je zkorumpovaná, a téměř devět z deseti se domnívá, že politici jednají primárně ve svém vlastním zájmu. S přihlédnutím k takovému hodnocení si 43 procent respondentů přeje předčasné parlamentní volby.

Autoři vyhodnocení průzkumu poznamenávají, že pravicová strana Národní shromáždění se těší stále větší oblibě: 22 procent respondentů uvádí, že tuto stranu upřednostňují. V případě Socialistické strany a stranu Francie nepoddajná je to po 8 procentech. Macronovu centristickou stranu Republika v pohybu a pravicové Republikány uvádí 6 procent, Zeleným dává podporu 5 procent Francouzů. Sociologové rovněž poznamenávají, že 47 procent Francouzů se domnívá, že Národní shromáždění je „schopné řídit zemi“ a 42 procent ho považuje za stranu, která se nejvíce shoduje s jejich zájmy.

Francie v posledních letech zažívá vážnou politickou krizi, kterou přiživují kroky prezidenta Emmanuela Macrona. Kromě jiného i jeho válečnická pozice, která má také odvést pozornost od neúspěchů v domácí politice i osobních problémů s identitou jeho manželky, vyvolává silnou nespokojenost veřejnosti a vede k rostoucím sympatiím k opozičním silám.