Israel Hajom: Lapid ničí vztahy s Polskem, aby potěšil západní Evropu

Populární izraelský novinář Eldad Bek ovšem v komentáři listu Israel Hajom v těch souvislostech tvrdí, že „v Polsku existuje politická shoda v tom, že je nutné jednou provždy nastolit pořádek v chaosu, který dosud panoval v případě majetkových nároků, které příliš často sloužily spíše podezřelým živlům než těm, kdo přežili holocaust nebo příbuzným obětí."

Bek ve svém komentáři hodnotí vyjádření ministra zahraničních věcí Ja'ir Lapida k polské novele jako za „ubohé, populistické a s realitou nemají nic společného“. Lapid v sobotu mimo jiné uvedl - „skončily dny, kdy Poláci bez následků ubližují Židům“. „K čemu to všechno? Lapid nás snad chce přesvědčit, že Don Quijote jel na Dulcinee, jak kdysi napsal? Lapidova obvinění vůči Polsku mají stejnou věrohodnost jako tato hloupá věta, “píše autor komentáře s připomenutím známé chyby dnešního šéfa diplomacie Izraele před několika lety.

Bek také rozhodně prohlašuje: „Lapid obviňuje polskou vládu z popírání holocaustu. Nikdy se to nestalo. Lapid obviňuje polskou vládu z přijímání antisemitských zákonů. Nikdy se to nestalo. " Ministr vznáší obvinění, že se polská vláda stala antidemokratickou a antiliberální přijetím zákona o „nerestituování židovského majetku“. A možná je zde pohřbena Dulcinea. Přijetí tohoto zákona, který získal politickou podporu celého polského parlamentu, proběhlo vysloveně demokratickým způsobem, hodnotí izraelský novinář.

„Lapid však ví, že hlavní města západní Evropy nemají ráda vládu Práva a spravedlnosti, stejně jako nemají ráda pravicové vlády v Maďarsku a Slovinsku, a aby potěšil liberální vlády v západní Evropě, přijal zjednodušený příběh, že polská vláda je antidemokratická a antiliberální,“ poznamenává Eldad Bek. Komentátor v textu zdůrazňuje, že Polsko je z hlediska počtu obyvatel pátou zemí Evropské unie, jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v unii a důležitým strategickým spojencem USA, ze kterého by mohl těžit i Izrael. 

Polská novela správního řádu vyplynula z nutnosti upravit zákon s ohledem na nález Ústavního soudu před šesti lety a mění ustanovení požadující, aby bylo správní rozhodnutí považováno za neplatné z důvodu „hrubého porušení zákona“ - bez ohledu na to, před jakou dobou bylo vydáno. Ustanovení novely mimo jiné znamená, že po 30 letech od vydání správního rozhodnutí nebude možné zahájit řízení o jeho napadení.