Mezistupeň války v Perském zálivu – blufování prezidenta Trumpa

Blufování doprovází vojenský tlak, kdy se Spojené státy snaží na pokyn svého prezidenta blokádou íránských přístavů přivést tuto zemi do kritické finanční situace. Zdá se ale, že íránské vedení na tento nátlak spojený s vyhrožováním válečnými zločiny a  porušováním mezinárodního práva, nějak zvlášť nereaguje. Íránské vedení zachovává zatím chladnokrevnost. A pokud skutečně nevyšle své vyjednavače do pakistánského Islámabádu k jednání s Američany, lze očekávat to, čemu pracovně říkám "vietnamský scénář". Představme si, že Spojené státy s Izraelem budou útočit na Írán, zničí významnou část jeho civilní infrastruktury, podobně jako to učinily Spojené státy ve vietnamské válce v severním Vietnamu a přilehlých zemích Indočíny. Ale severovietnamské komunistické vedení zůstalo naprosto chladnokrevné a necitelné i pokud jde o utrpení vlastního lidu. Vietnamců zahynulo v této válce nejméně jeden milion. Byly v ní zničeny ohromné materiální hodnoty této země. Ale severní Vietnam se nepoddal a Spojené státy po dlouhých, předlouhých diplomatických jednáních nakonec vycouvaly z Vietnamu, sice formálně   bez újmy vojenské prohry, ale přesto s trapnou porážkou. Podobně může postupovat vůči USA také íránské vedení.

Blokáda íránských přístavů je politicky neudržitelná. A pokud dojde k útokům na Irán, bude to znamenat odvetu, kterou povede tato země vůči Izraeli, ale taky vůči spojencům USA v Perském zálivu. Perský záliv se - obrazně řečeno - ) ocitne v plamenech. Vzájemné útoky zničí ekonomiku i způsob života těchto států a obávám se, že způsobí v této oblasti obří humanitární katastrofu. Pokud tomu tak bude, Spojené státy budou ztrácet každým dnem prestiž ve světě a pozice prezidenta Trumpa uvnitř USA se stane těžko udržitelnou. Těch her na několika simultánních šachovnicích ve světě rozehrál americký prezident celou řadu. A téměř všude je vidět po jeho zásazích jen a jen trosky a rozvrácený řád věcí.

A naopak, zejména pozice Čínské lidové republiky v rozvojovém světě bude sílit každým dnem. Tedy poté, co naopak pozice Spojených států bude slábnout. Je sice hezké mít nejlepší námořnictvo, nejlepší letectvo  na světě, ale porazit devadesátimilionovou zemi na hlavu je něco jiného.

Zkrátka, musíme se připravit na to, že válka bude spíš pokračovat peripetiemi, které si v tuhle chvíli málokdo z nás dovede překvapit. A čas hraje, podle mého názoru, proti prezidentu Trumpovi, jeho Republikánské straně a jeho způsobu vedení politiky. A to může iránskému vedení stačit.

Spoléhat se na vnitřní rozvrat této země, na revoluci, vzbouření lidu anebo chaos a etnické války, je politicky slabomyslné. A pokud k tomu dojde, bude to znamenat naprosto negativní vývoj pro celou oblast Perského zálivu.

 V každém případě ceny ropy a zemního plynu porostou a můžeme jenom spekulovat, až kam porostou a kde se tento růst může zastavit. A jaké negativní důsledky to bude mít mj. na životní úroveň českých občanů