Miroslav Němec: Kam se dnes poděli kvalitní čeští řemeslníci – a čí je to vina?

obrazek
13.10.2013 11:17
„Řemeslo má zlaté dno“, říkávalo se kdysi, a protože si i vůdčí osobnosti minulého režimu dobře uvědomovali, že musíme vyrábět kvalitní, a v zahraničí prodejné zboží, věnovali maximální pozornost tradičním strojírenským oborům, a aby tyto obory mohly prosperovat, i výchově nové generace v učebních oborech nástrojař, soustružník, frézař, zámečník, automechanik a v dalších. Dnes však u nás kvalitní odborníci v těchto profesích chybí, nahrazují je různí „nedouci“, „neumětelové“ a dokonce i ekonomičtí přistěhovalci z Ukrajiny a z některých jižních států Evropy, kteří pokazí takřka vše, na co sáhnou a firmám, které je zaměstnávají, dělají pouze ostudu. Proto se naskýtá otázka – proč tomu dnes tak je a kdo to zavinil?

Hledáme-li na tuto otázku odpověď, musíme si přiznat, že náš stát měl strojírenskou tradici již od dob svého vzniku, neboť po vymanění se naší země z Rakousko – Uherska, zůstalo na našem území zhruba 70 % veškerého průmyslu bývalého mocnářství. Za „První republiky“ se naše strojírenské výrobky ve světě prosadily svou nespornou kvalitou. Měli jsme vynikající hutní průmysl produkující kvalitní ocel, na svoji dobu vysoce kvalitní zbrojní výrobu, špičkové pěchotní vojenské zbraně, ale i výrobu kvalitních ocelových konstrukcí, mostů, lokomotiv, parních i vodních turbín, elektromotorů, celých technologií cukrovarů, parafínek, chemiček, skláren, aj. a značky jako Česká zbrojovka, Českomoravská Kolben Daněk - ČKD, která se postupně vyprofilovala na největšího výrobce tramvají na světě, dále Praga, Škoda, Avia a další, se staly ve světě skutečnými pojmy.

Po převzetí moci komunisty v roce 1948 došlo k orientaci především na těžký průmysl a na průmysl zbrojní, kde jsme měli světový zvuk a nezbytnou tradici. Je doloženo, že již v roce 1960, kdy došlo k vyhlášení socialismu v naší zemi, vzrostl náš průmysl oproti roku 1948 na 371,9 % a v roce 1970 dokonce na 665,5 % a přesto, že v pozdějších letech došlo k jistému zpomalení růstu našeho průmyslu, vykazoval procentuální nárůst rozvoje průmyslu v roce 1980 již plných 1.156,7 % (stále oproti roku 1948) a v roce 1985 dokonce 1.322 %. Nejvýznamnějšími průmyslovými odvětvími v těchto letech bylo nejen strojírenství, ale i elektrotechnika, zpracování kovů, chemikálií, azbestu, kaučuku a hutnictví železa. Mezi nejdůležitější výrobky tohoto období byla vozidla přepravující zboží po železnici, letadla, těžké stroje, traktory, terénní nákladní automobily Tatra, elektrospotřebiče a výrobky přesného strojírenství. Československá socialistická republika byla členem Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která sdružovala státy bývalého „sovětského bloku“.

 V osmdesátých letech minulého století vyráběla naše Československá socialistická republika, jako jediný stát Východní Evropy (mimo SSSR) těžká jaderná energetická zařízení a byla dodavatelem těchto zařízení pro všechny státy RVHP. Vedle toho tady samozřejmě prosperovala i výroba energovlaků Tatra, chemická výroba (KORAMO, PARAMO, OSTRAMO, SEMTÍN, SYNTHESIA, LUČEBNÍ ZÁVODY, DRASLOVKA, aj.), textilní a pletařská výroba, sklářská výroba, obuvnický průmysl, gumárenský průmysl, průmysl papírenský, ale soběstačné bylo i naše zemědělství, které tehdy dokázalo uživit celý národ kvalitními potravinami, neboť naše normy (ČSN), byly podstatně přísnější,  než tytéž normy v západních zemích a hloupé kecy o tom, že se zde nesehnalo kvalitní maso jsou pouhým výplodem chorých mozků ekonomických emigrantů, kteří se k nám po převratu okamžitě vrátili zpátky a to někteří nejen jako najatí agenti cizích zpravodajských služeb, kteří jsou zde však monitorováni našimi zpravodajskými službami, ale i proto, že se sami nemohli v podmínkách západní konkurence uživit.

Po pádu komunismu v roce 1989 postupně docházelo k tzv. „privatizaci“, která postupně náš veškerý průmysl uvedla do záporných čísel, neboť řada vedoucích představitelů, do té doby špičkových podniků a závodů, si tyto podniky pod záminkou zachování výroby a pracovních míst tzv. „privatizovali pro sebe“, ale poté postupně účelově utlumili výrobu, prodali špičková výrobní zařízení, NC stroje a nejnovější technologie zahraničním firmám, propustili dělníky i techniky a „vytunelované“ peníze uložili v zahraničí. Je třeba po pravdě říci, že to byli zejména nomenklaturní komunisté, kteří byli v době státního převratu ve vedoucích funkcích a kteří využili situace pro sebe a své rodiny, neboť místo, aby své podniky a závody skutečně uhájili a zachovali pracovní místa odborníkům, „převlékli“ kabáty a ukázali se jako „novátoři“ – zakladatelé Občanského fóra (OF) a později Občanské demokratické strany (ODS) a stran podobných. 

Když chtěla tehdy účelově naprosto rozložená policie tyto případy vyšetřovat a zločince ničící náš veškerý rozvinutý průmysl trestně stíhat, byla opakovaně, a z nejvyšších míst, vydána direktiva, že se nic kolem privatizace a privatizačních projektů vyšetřovat nesmí, neboť by se ostatní podnikatelé mohli začít bát a soukromé podnikání by se nerozeběhlo požadovaným směrem. A aby bylo dostatečně jasné, že bude s každým policistou, který neuposlechne náležitě „zatočeno“, byla několikráte opakovaně vyměněna celá řídící policejní struktura, ale i významní odborníci na státním zastupitelství a ve struktuře našich soudů, samozřejmě pod záminkou, že byli v KSČ a proto tam v nové době fungovat nemohou. Tím se také stala i nová Policie České republiky zcela bezzubá, většina špičkových odborníků odešla do civilu a řada z nich, aby si uchovali slušný příjem, přešla i na druhou stranu barikády. Bohužel.

Noví majitelé našich podniků a další „privatizátoři“, kteří koukali pouze na svůj momentální zisk, neměli zájem na další výrobě a řadu podniků a závodů osobně - a za nemalé úplatky - likvidovali podle pokynů zahraničních agentů jen proto, aby naše závody nepůsobily jako konkurence pro zahraniční firmy. Noví „majitelé“ neměli zájem na vyškolení nové generace odborníků, řemeslníků, průmyslováků, ani ekonomů a proto zrušili takřka veškerá střední odborná učiliště, odborné školy a podstatně omezili činnost do té doby vynikajících středních průmyslových škol. A nyní – ti, kdož rozjeli nově výrobu, která u nás měla tradici – nemají řemeslníky, nemají středoškolsky vyškolené technicko-hospodářské pracovníky, ale nemají ani inženýry strojaře – protože tyto obory se po privatizačních zvěrstvech v devadesátých letech minulého století, zdály jako neperspektivní, nikdo se tam nechtěl učit, nikdo tam nechtěl studovat a výsledky vidíme dnes. A kvalitní odborníci nejsou, protože staří odborníci odchází a nemá je kdo nahradit a ani ty mladé, kteří by se dnes i vyučit chtěli, nemá kdo učit a to je velmi špatné.

Co vy na to, pánové, kteří tady pořád dokola, a bez znalosti věci, protože jste nedávno přivandrovali z emigrace, napadáte a dokonce urážíte úplně každého, kdo tady napíše pravdu a nadáváte mu do „komoušů“? Jak byste to vyřešili? Budete volit ODS? Nebo TOP 09? Máte na to v demokracii plné právo – ale uvědomte si, že posíláte celý náš stát do záhuby!


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Dnes a denně se všude skloňuje jen jedno - "nejsou peníze" - je to totální blbost. Nepotřebujeme neustále další a další množství peněz. Stačí nám omezená peněžní zásoba ve vlastnictví společnosti (státu) a systém umožňující přístup k této omezené peněžní zásobě každému občanovi a subjektu společnosti v závislosti od jeho aktivity na základě svobodného rozhodnutí a odpovědnosti. Systém, který umožní nerušenou cirkulaci peněz v systému, kdy rychlost cirkulace je přímo závislá od konkrétní aktivity lidí a subjektů ve společnosti. To znamená, že s peněžní zásobou ve výši 1 miliarda korun může být v systému profinancováno jak 1 miliarda, tak i klidně 5000 miliard, pokud se tato peněžní zásoba otočí v jednom roce 5 000 x - nic nemusíme více regulovat, sledovat - vše se reguluje automaticky konkrétní aktivitou lidí a subjektů společnosti.

Ve spojení s minimálním ekonomickým standardem pro každého občana, který pracuje nebo chce pracovat, můžeme žít v pohodě, věnovat se sobě i svým blízkým, pracovat 6 hodin denně 4 - 5 dnů v týdnu, do penze odcházet v 53 letech, pokud budeme chtít.

ROZHODNĚ NEMUSÍME ŽÍT PODLE SYSTÉMU ZAVEDENÉM PSYCHOPATY A VŠEHOSCHOPNÝMI GAUNERY, TOUŽÍCÍMI OVLÁDAT A ZOTROČOVAT NÁS.

 

antoninsebek

Nemám důvod nesouhlasit jak s článkem (mj. bohužel ojedinělým v současných mediích), tak i s dosavadními příspěvky. Jenom bych to ještě trochu doplnil a upozornil na další aspekty:

1/Určitou vinu na tom máme také my, rodiče. Dříve byla snaha, aby dítě mělo maturitu za každou cenu. Dnes, kdy se z vysokého školství stal doslova byznys, tak se to snažení posunuje  až sem. Může mi někdo říci, kde se najednou vzalo tolik zkušených vysokoškolských učitelů?

2/Vůbec nelze tvrdit, že by učeň byla nějaká méněcenná kategorie. Znal jsem podrobně podnik, který ve třech učňovských zařízeních ročně vychoval 150 absolventů. Žádná montovna, prosím. Velmi odborná práce, kde po tříletém vzdělání se mladý člověk musel ještě mnohému učit v praxi. Polovina výrobků šla do tzv. nesocialistických zemí, na Východ takřka nic a tu druhou polovinu pohltil vnitřní trh. To vše dnes JIŽ NENÍ. Postarala se o to kuponová privatizace s následným rozkradením. Dovoz ze zahraničí je nekvalitní a cenově takřka nedostupný.

3/Co všechno může způsobit pokles zaměstnanosti například v potravinářském průmyslu? Také tam byly učňovky. Drůbežářský průmysl splňoval náročné parametry dodávek do EU. Také zde došlo k poklesu výroby takřka o 90 procent. Stačilo sem za dumpingové ceny dovážet z Polska a odjinud. Hloupé Česko, které za 23 let nemělo pořádného ministra zemědělství - MLČELO. Zákonitě došlo k bankrotu provozů. Ty v likvidaci koupil jakýsi Babiš. Ten, co říká, že dává práci lidem. Lidi propustil, nechal jenom jeden výrobní závod. Kvalitní technologické linky prodal se značným ziskem. Kam? Do Polska přece. Takže já to s nápravou současného stavu nevidím vůbec nijak růžově. "Dát tuto zemi do pořádku" dnes slibuje kdekdo. Nepochybně netuší, kolik set miliard by to stálo...

Jenomže o práci přichází nejen uvedení lidé, ale v přímé návaznosti například u těch drůbežářů: pracovníci líhní, odchoven a výkrmen. Snižuje se spotřeba krmiv - především obilovin. Zachraňuje to - kdo? No přece jakýsi Babiš svými žlutými lány. Na tuto nesmyslnou produkci doplácí kdo? No přece všichni obyvatelé této republiky. Ti, co mají auto, ale i ti, co jen nemají. Protože dotace na Babišův řepkový blivajz zvyšuje náklady na dopravu.

Toto jsou pouze jednotlivé příklady z mnoha. Producenti vepřového a hovězího masa by mohli uvést něco podobného. Všude tady se současně ztratily pracovní příležitosti. O průmyslu se tady již zmínili jiní.

P.S. Dnes večer v pořadu Události na ČT 24 ukazoval Jakub Železný, jak se meziročně zvýšily příspěvky v nezaměstnanosti a především příspěvky na bydlení a tzv. příspěvky v nouzi. Ty například meziročně vzrostly o 4O (slovy: čtyřicet) procent. V jedné budovatelské písni bylo mj.: "TEĎ, když máme, CO JSME CHTĚLI ..."  Opravdu TOHLE někdo chtěl? Odpovím si sám: Ano, přesně tohle někdo chtěl... 

schlimbach

Pane Němče, pokud chcete, aby se český národ znovu pozvedl na vlastní nohy a mohl se dlouhodobě rozvíjet jak v hospodářském, tak i v duchovním směru, potom je třeba zcela změnit systém. To, co se zde buduje 23 let není nic jiinéhoé, než svým způsobem ekonomická otrokářská společnost, kde na konci čeká násilná revoluce. Žádná politická strana ani politické hnutí nemá ve svém programu cestu a metodu, jak "z toho ven". Tuto cestu nemá ani Lev 21.

Pokud vás to opravdu zajímá, jedna z možností je zde - www.ekonomickareforma.cz

Stávající volební systém spolehlivě zaručí, že se nic k lepšímu nezmění a je zcela jedno, kdo bude sedět v Parlamentu. Tato země byla vydána napospas globálnímu kapitálu a je zcela nepodstatné "kdo tvoří zákony", porotože skutečná moc - peníze a finanční kapitál - jsou spravovány zcela na vládě a lidu této země nezávislými strukturami. Došli jsme až tak daleko, že i naše vlastní měna je v rukou těchto cizích struktur a to ještě mládek z ČSSD honem honem horuje pro přijetí eura - náš národ spolehlivě zahubí rozhádanost, závist a totální blbost, společně s touhou všehoschopných gaunerů po moci -(

pavlovsky

Udělal jsem si soukromou statistiku, když jsme v r.1955 končili OSŠ (Osmiletá střední škola), na  střední školu přestoupilo 6 žáků, někteří průmyslovky nedokončili, na VŠ pak 1 student šel přímo na VŠ technického směru, jedna absolventka zdravotnické školy absolvovala Pedagogickou fakultu. Takže z našeho populačního ročnílu dosáhlo vysokoškolského vzdělání to bylo 6,6%...bylo nás ve třídě 30. K podobným výsledkům dospěli i kolegové ze střední školy...Nyní je v populačním ročníku 70% vysokoškoláků, cca 90% studuje na středních školách...takže na učební obory nikdo nechce, respektive rodiče patnáctiletých dětí to nechtějí, Mám dojem, že to nechtějí ani vládní představitelé...na montovny není potřeba být vyučený. Učňovské školství bylo na vynikající úrovni, probíhala tam praxe v závodech, teoretické předměty vyučovali pracovníci ze závodů...o tom  něco vím...sám jsem na učilišti externě učil...Stálo by za to sehnat nepokřivenou statistiku kolik žáků studuje střední školy, kolik vysoké. Kolik z nich studuje na perspektivních a potřebných oborech typu elektrotechnika, strojírenství, stavařina. Kolik jich studuje obory, kde absolvent nenajde uplatnění...(sociologie, kulturní antopologie...), takže školy vychovávají budoucí nezaměstnané. Zajímavou informaci jsem získal, že i z bohoslovectví, když dva absolventi z ročníku se věnují kněžství...tak je to dobré číslo. Podobně, kolik absolventů pedagogických fakult opravdu učí.