Trumpův průzkum bojem

D. Trump se ostře vymezil proti Íránu už před rokem, když stáhnul podpis Spojených států z pracně dojednané „atomové dohody“ s Íránem. Přiznám se, že tomuto jeho rozhodnutí příliš nerozumím. Podle mě postrádá logiku. Z mnoha důvodů bych viděl jako rozumnější docílit zmrazení výroby atomových zbraní Íránem na deset let, nežli umožnit, aby začal horečně pracovat na nových atomových zbraních vlastně okamžitě. Naštěstí další velmoci - účastníci smluvního ujednání, včetně spojenců USA, tedy Británie, Francie a Německa, nemají žádnou chuť se na tomto politickém dobrodružství podílet. Nemluvě již ani o Rusku a Číně, které to přímo odmítají. Zdá se, že jediným racionálním vysvětlením odchodu USA z této dohody, je snaha posílit pozici Izraele v regionu.

Nyní tedy postupuje Donald Trump v logice svého předchozího protiíránského kroku. V příštím měsíci jsou v Izraeli parlamentní volby a D. Trump dělá vše pro to, aby fortifikoval pozici B. Netanjahua, který hraje o svůj politický život. Může se ostatně stát, že těsně po volbách, kdy sdělí žalobci něco blížšího k údajné korupční kauze Netanjahua, může být Trumpovo úsilí vcelku zbytečné. Trump možná sází také na to, že žalobcům se bude hůře hovořit, pokud Netanjahu bude jasným vítězem voleb.

Donald Trump na svém twitterovém účtu zveřejnil, že je třeba změnit pohled na statut Golanských výšin. Golanské výšiny jsou pro Izrael velké strategické téma. Měl jsem možnost Golanské výšiny navštívit a viděl jsem z golanské hory Hermon velmi daleko, a to nejen docela blízké, šestidenní válkou zničené syrské město Kunejtra (které záměrně nikdo neopravoval, aby bylo důkazem izraelské věrolomnosti), ale také do nížin Izraele až daleko za Genezaretské jezero. Prameniště řeky Jordán jsou v oblasti Golanských výšin a bez řeky Jordán není vlastně možné zajistit rozsáhlé zavlažovací programy, které jsou životodárné pro izraelské zemědělce.

Navštívil jsem také nedaleký izraelský kibuc s obrovskými plantážemi ovoce a viděl jsem v ubytovací části kibucu rozsáhlý komplex krytů. Do těchto krytů se stahovali občané kibucu po dvacet let až do šestidenní války Arabů a Izraele, v níž Syřané Golany ztratili. Do té doby byl kibuc často ostřelován syrským dělostřelectvem. Jinak řečeno, Golanské výšiny mají pro Izrael prvořadý, vlastně životně strategický význam. Na druhé straně nelze přehlédnout, že jsou územím okupovaným od roku 1967 v rozporu s rezolucemi OSN již více než padesát let. Izraelská armáda vytlačila z Golanských výšin také většinu původního arabského obyvatelstva. Na Golanech se zachovalo pouze několik arabských vesnic, které měly to štěstí, že předtím, než z nich mohli být vyhnání jejich obyvatelé izraelskou armádou, přišli pozorovatelé OSN. Vesnice, které opustilo na Golanských vyšinách arabské obyvatelstvo, byly srovnány se zemí. Za 52 let od arabsko-izraelské války v roce 1967 se nepodařil najít mírový koncept řešení vztahů mezi Sýrií a Izraelem. Je ale otázka, která strana jej hledala méně. Izraelci v zásadě spoléhali na „vydržení“ území, získaného ve válce a od té doby jimi okupovaného. Trump tak trochu spoléhal na to, že Sýrie je v tomto momentu natolik rozervána vnitřní válkou, že její hlas pozdvižený na obranu svých zájmů prostě nikoho nedojme. Nemyslím si ale, že přes nejrůznější spekulace o ambivalentnosti vztahu Ruska k Sýrii a k Izraeli bude možné, aby Rusko odkývalo tento akt posvěcení okupace území jiného státu.

Krym, kde někteří analytici hledají analogii s Golanami, je v jiné situaci. V posledních více než dvoustech letech je územím s naprostou převahou ruského obyvatelstva. Rusku byl odejmut svévolným administrativním aktem ruského komunistického vůdce Chruščova v 50. letech, aniž se na to někdo zeptal tamního obyvatelstva. A konec konců v roce 1954, tedy v čase diktatury, přesun Krymu z Ruska k Ukrajinské sovětské socialistické republice, nehrál žádnou zvláštní roli. Naopak Golany byly územím, které bylo obýváno jen a výlučně arabským obyvatelstvem, jehož majetkové zájmy by měly být i dnes respektovány. Tak, jak je to například u kyperských Řeků v oblastech, které byly zabrány v roce 1973 tureckou armádou a jsou dodnes na Kypru administrovány tureckou správou. Například britské soudy akceptují takové žaloby na ochranu vlastnického práva kyperských Řeků, kterým byl protiprávně odebrán jejich majetek.

Je potřeba také dodat, že ani nejbližší spojenci USA, tedy EU, Velká Británie, Francie a Německo, neprojevili pro takovýto postup Spojených států ve věci Golan žádné pochopení. Ve svých důsledcích povede jen ke zkomplikování případných mírových jednání mezi Izraelem a Palestinci. Vlastně tato jednání obchází a spoléhá na demografické změny, ke kterým na okupovaných územích dochází. Jednak na arabských územích na východním břehu Jordánu, ale také ve východním Jeruzalémě.

Odhadl bych počet zemí, které amerického prezidenta v jeho sólo akci podpoří tak do deseti. Z toho tři až čtyři budou drobné tichomořské státy. Je také otázkou, jakou trvanlivost bude mít rozhodnutí například brazilského prezidenta, pokud se připojí k americkému stanovisku. Jeho volební období sice právě začíná, ale také jednou skončí....

Jiří Paroubek