Ukrajinská stopa
Vyšetřování vyšetřování, takový byl úkol generálního inspektora amerického ministerstva spravedlnosti Michaela Horowitze, který měl zjistit, zda FBI odposlouchávala volební štáb prezidentského kandidáta Donalda Trumpa oprávněně. Ano, sděluje Horowitzova zpráva na 476 stranách. Legislativní podmínky pro zahájení vyšetřování jsou měkké, vyžadují jen „artikulovatelný fakt“, takže je snadné vyhovět. Ne, praví ministr spravedlnosti William Barr, jemuž FBI podléhá. Nelze použít takové zásahy do soukromí, jde-li o prezidentskou kampaň, navíc opozičního kandidáta a s tak bezvýznamným podezřením. Ne, praví i konkurenční vyšetřovatel ministerstva spravedlnosti, federální soudce John Durham, neboť nevěří důkazům, o které se souhlas se zahájením odposlechů opíral.
K tomu je nutno dodat, že „vyšetřování vyšetřování“ vedené Horowitzem mělo omezené možnosti. Generální inspektor ministerstva spravedlnosti se směl pohybovat jen v mezích svého ministerstva, zaměřoval se jen na porušení kázně a nesměl předvolávat svědky odjinud. To bylo na hony vzdáleno od možností soudce Durhama, který vyšetřuje kriminální případ ve všech souvislostech, tedy i mimo FBI a ministerstvo. Může taky trestat ty, kdo by mu lhali nebo odmítli vypovídat pod přísahou. Durhamova zpráva je údajně téměř hotová.
Načasování jejího zveřejnění může být taktickou záležitostí. Mohlo by pomoci prezidentu Trumpovi ve druhé fázi probíhajícího impeachmentu. Teď, když Sněmovna reprezentantů shledala, že jsou důvody pro odvolání Trumpa z funkce, předává jej Senátu, který funguje jako zvláštní soud. Avšak tam už bude v rukou většinových Republikánů, a ti budou hájit zásadu, že má-li to být soud, musí platit všechna práva obhajoby. To je něco jiného než spektákl ve Sněmovně reprezentantů, kde mohli většinoví Demokraté odmítat navrhované svědky.
Pokud tedy bude Durhamova zpráva venku před zahájením procesu v Senátu, poslouží jako vodítko pro postupné zveřejňování zcela jiného obrazu případu. Jeho ostří už nebude mířit na Trumpa, ale na předchozí administrativu Barracka Obamy. Znovu se bude točit kolem zahraničního ovlivňování prezidentských voleb v USA, ale tentokrát půjde o snahu poškodit kandidáta Trumpa, jak o to usilovala demokratická kandidátka Hillary Clintonová v těsné spolupráci s ukrajinskou administrativou prezidenta Porošenka. Místo ruské stopy se vynoří ukrajinská stopa.
Jak ten obraz může vypadat, naznačil pittsburský advokát Thomas Farnan v příspěvku do internetového deníku Real Clear Politics. Dal dohromady fakta z veřejných zdrojů.
Začíná to na Ukrajině. Na závěr roku 2013 prezident Viktor Janukovič na poslední chvíli odmítl podepsat asociační dohodu s EU. Připomenu, že pro to měl vážné ekonomické důvody, jistě řešitelné, ale ne hned. Ale držme se Farnana. Všímá si toho, že do Kyjeva zamířil senátor John McCain na veřejné shromáždění na podporu EU. Prezident Obama potom řekl v CNN, že se mu podařilo „zprostředkovat předání moci na Ukrajině“. Výraz „zprostředkovat“ měl podle Farnana naznačit, že Obamova administrativa úspěšně vyměnila vládu na druhém konci světa z popudu bystrých lidí ve Washingtonu.
Viceprezident Joe Biden pak převzal kontrolu nad potíráním korupce na Ukrajině, zatímco jeho syn Hunter přijal 3 miliony dolarů od velké ukrajinské energetické společnosti Burisma jen pár měsíců poté, co byl propuštěn z válečného námořnictva kvůli užívání drog.
„Umožnit Hunterovi, aby odíral zbídačený národ a měl tak na striptérky a na kokain, protože táta má funkci, bylo jen vedlejším efektem tohoto uspořádání. Větší cenu měla politická kontrola, která umožňuje volební manipulace,“ píše přísně Farnan.
Nové ukrajinské vedení bylo americkým Demokratům zavázáno, proto ve volebním roce 2016 dávalo jasně přednost Hillary Clintonové. Až po volbách jsme se dozvěděli, že už na konci roku 2015 byla na Trumpův volební štáb nasazena americká Ukrajinka Alexandra Chalupa, aby zjišťovala, čím by se dal opoziční kandidát ohodit. Nakonec objevila v Kyjevě případ černých účtů, ve kterých byly evidovány tajné platby pro tehdejšího šéfa Trumpova štábu Paula Manaforta, pocházející z dob, kdy sloužil předchozímu prezidentu Janukovyčovi. Jak je získala? Od ukrajinské policie, z probíhajícího vyšetřování.
Další zajímavou postavou je mladý analytik CIA Eric Ciaramella, kterého roku 2015 osobně vybral ředitel CIA John Brennan do Národní bezpečnostní rady prezidenta Obamy, kde měl na starosti Ukrajinu. Jednání rady se účastnil i viceprezident Joe Biden, který byl zároveň Obamovým zmocněncem pro Ukrajinu. Vlivný pravicový komentátor Paul Sperry nyní označil Ciaramellu s největší pravděpodobností za toho, kdo dal anonymní podnět k impeachmentu Trumpa (whistleblower).
Impeachment spustila informace (z druhé ruky), že Trump chtěl po novém ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském, aby nechal vyšetřit ukrajinský vliv na prezidentské volby v USA a ukrajinské platby Bidenově rodině. Farnan proto soudí, že Ciaramella nebyl ani tak whistleblower, jako spíš krtek ve službách nepřátel Trumpa.
Farnan nakonec dochází k názoru, že všechno to, co pocházelo z „opozičního výzkumu“ Národního výboru Demokratů a štábu Clintonové (sběru špíny na soupeře) a mělo vyvolat dojem, že Trumpovi pomáhají Rusové, má vazbu na Ukrajinu. Není to jen špína na Manaforta, ale také známá Steeleho složka, natahující linky ruského vlivu až do Kremlu. Patří k tomu také únik dat z počítačů centrály Demokratů (DNC).
Zprávy o tom, co zjistily ukrajinské úřady o Manafortovi, šly do FBI zajímavou cestou. Napřed je dostala pracovnice vlivové agentury Fusion GPS, najaté centrálou Demokratů, a odtud zamířily do kanceláře náměstka ministra spravedlnosti USA (kde je FBI složkou ministerstva). Ta pracovnice se jmenovala Nellie Ohrová a na ministerstvu to byl Bruce Ohr. Ano, byli to manželé.
Stejnou cestou putovala i zjištění vysloužilého britského zpravodajce Christophera Steeleho o „ruském vlivu na Trumpa“. Jak se o ruském vlivu Steele dozvěděl, když do Ruska už dlouhá léta nevyrazil, protože tam nejspíš ani nesměl? Musel využívat jiné zdroje. Jediný zdroj, který Ohrová uvedla při loňském vyšetřování ve sněmovním soudním výboru, byl Ukrajinec.
A pak tu jsou ty háknuté počítače v demokratické centrále. Začalo to školáckou chybou Johna Podesty, šéfa volebního štábu Clintonové, který naivně cosi odklepl a vylil tak veškerou poštu kamsi do sítě. Zveřejnily ji Wikileaks, aby všichni viděli, jaké dělá ústředí strany podrazy, aby Clintonovou v primárkách nevytlačil Bernie Sanders. Krátce na to unikly z těchto serverů ještě další informace, alespoň podle zjištění najaté počítačové firmy CrowdStrike. Ta okamžitě zjistila ruskou stopu.
Něco tam ale nehrálo. Rusové se prý prozradili tím, že v programových řádcích občas zanechali komentáře s ruštinou. To museli být pěkní pytlíci! Ke všemu software, kterým to bylo háknuto, byl staršího data, zatímco na síti kolovala novější a účinnější verze. Že by ti, kdo to z Kremlu hákli, byli naprostí idioti? Nebyl to spíš „útok od falešnou vlajkou“? Věc by se dala vyšetřit, kdyby to centrála Demokratů dovolila. Jenže ta odmítla vyšetření FBI, počítače jim nepůjčila. Podle ředitele Jamese Comeye to vlastně ani nebylo nutné, protože CrowdStrike je „velice respektovaná soukromá společnost“.
Zakladatelem CrowdStrike je Dmitri Alperovič, ruský vystěhovalec s vysokou funkcí v Atlantické radě (Atlantic Council). V seznamu významných dárců pro Atlantickou radu najdeme Ukrajince Viktora Pinčuka, který dal hodně také Nadaci Clintonových, jednou deset a podruhé dokonce dvacet milionů dolarů. Na stejném seznamu najdeme i největší ukrajinskou energetickou firmu Burisma Group, která platila Bidenova syna Huntera.
Operace s falešnou vlajkou v souvislosti s CrowdStrike se objevila i jindy. 22. prosince 2016 měla CrowdStrike zjistit údajné ruské hákování programu ukrajinského dělostřelectva ve prospěch donbaských separatistů. Hlas Ameriky později oznámil, že šlo o falešný poplach a CrowdStrike své tvrzení stáhla, uzavírá svůj výklad Thomas Farnan.
Jistě, je to zpráva z jedné strany. Přesto vzniká dojem, že pokus potopit Trumpa začíná dostávat parametry palby do vlastního kolena. Čeká nás zajímavý začátek roku.
Ilustrační foto: Hillary Clintonová a Petro Porošenko
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 2469x přečteno













Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.