Německo: Těžké časy vládních stran

Nejdříve k výsledkům vládních stran. Na prvním místě uvádíme data institutu INSA, na druhém FORSA. Sociální demokraté (SPD) jako nejsilnější koaliční strana mají 15,5, resp. 14 procent podpory, přičemž ve volbách v roce 2021 dostali 25,7 procent hlasů. Zelení vykazují 13 a 14 procent, což je prakticky oproti volbám stejný výsledek, měli 14,8 procenta. Výrazný pokles je u Svobodných (FDP), kteří měli ve volbách 11,5 procenta hlasů, nyní jim průzkumy dávají 6 a 5 procent.

Na prvním místě průzkumů se ziskem 29,5 a 30 procent je křesťanský blok CDU/CSU, který byl ostatně nejsilnější i ve volbách v roce 2021, když získal 29,5 procenta hlasů. Výrazně si od voleb polepšila Alternativa pro Německo (AfD), která měla 10,3 procenta a nyní má více než dvojnásobnou podporu. Průzkumy jí dávají 22,5 a 22 procent. Naopak strana Levice, která se do Spolkového sněmu dostala jen díky přímým mandátům, jako strana měla jen 4,9 procenta, dále poklesla na 3,5, resp. 4 procenta.

Zisk Alternativy pro Německo jde podle analýz zejména na úkor sociálních demokratů. Jde nejen o hodnocení politiky strany a zejména jejího vládního angažmá, ale i negativní postoj k osobě kancléře Olafa Scholze (informujeme dnes na jiném místě). Je třeba poznamenat, že vše může změnit oficiální vznik Unie Sarah Wagenknechtové, který je plánován na leden. Jejího vzniku se musí obávat také Levice (Linke). Nejistý je vývoj u Zelených, kde v poslední době dochází k jasnému pnutí mezi jejími vládními zástupci – ministryní zahraničí Annalen Baerbockovou a vicekancléřem a ministrem hospodářství Robertem Habeckem.

Není divu, že z řad opozice zaznívají úvahy o potřebě předčasných voleb. Jednoznačně se tak vyjádřil například šéf CSU Markus Söder. O novém rozdání karet potom mluví i Sarah Wagenknechtová.