Polský premiér ocenil bojovníky židovského ghetta

Je třeba připomenout, že v současnosti jsou vztahy mezi polskou vládou a židovskou komunitou i Státem Izrael velmi napjaté.  Polský sejm totiž v novelizaci zákona o Institutu národní paměti zavedl sankce   za očerňování Poláků zejména používáním  termínu „polské tábory smrti“, což je již v padesátých letech plánovaný německý způsob smývání vin nacismu. Novelizace také odmítá glorifikaci ukrajinských nacionalistů, kteří se jako příslušníci dobrovolnické ukrajinské divize SS nebo Ukrajinské povstalecké armády podíleli na zločinech nacismu.   Kritici ovšem tvrdí, že zákon překrývá zločiny Poláků, kterých se měli dopustit na polských Židech.  V otázce „polských táborů smrti“ se na polskou stranu postavil bývalý izraelský velvyslanec  Szewach Weiss, který jednoznačně prohlásil, že odpovědnost za tyto koncentrační a vyhlazovací tábory nese Německo.   Samotní Poláci přiznávají, že za války došlo ke  zločinnému jednání i z polské strany, jednalo se však o individuální činy. Dlužno přiznat, že antisemitismus v Polsku existoval již před II. světovou válkou  a Němci se domnívali, že tento antisemitismus využijí. Po okupaci Polska se ovšem ukázalo, že navzdory kampani se jeho vlnu , na rozdíl od pozdějších akcí v Pobaltí nebo na Ukrajině, nepodařilo rozpoutat a řada Poláků Židům pomáhala, o čemž svědčí i vysoký počet polských držitelů  izraelského vyznamenání „Sprvedlivý mezi národy“.  Takovou pomoc Němci  brutálně trestali smrtí, často celé pomáhající rodiny. Samotný M. Morawiecki na počátku roku vyvolal kontroverze výrokem, že na zločinech na Židech se podíleli Němci, ale také Poláci, Ukrajinci,  avšak také samotní Židé.