Poslední šance polského SDL

Preference Millerova SDL se totiž ve většině průzkumů pohybují okolo 5 procent a Tvé hnutí vedené Januszem Palikotem balancuje mezi jedním a dvěma procenty. Zelení jsou potom v průzkumech prakticky neuchopitelní. Velkou otázkou je působení Millera a Palikota, kteří se stáhli do pozadí. Oba jsou ovšem natolik silnou osobností, že zasahování do běhu událostí se zřejmě nezřeknou, což může vyvolat nejen vzájemné konflikty. Kontroverze se v takovém případě očekávají i v samotném SDL, kde by se část členů předsedy ráda zbavila. Zdá se totiž, že po počátečních úspěších jde strana pod jeho vedením od deseti k pěti. Naposledy se to konkrétně projevilo v prezidentských volbách, ve kterých výsledek Magdaleny Ogórek, prosazené Millerem, stranu totálně zesměšnil. Dřívější elektorát levice si rozebraly a rozebírají jiné strany, sociálně a národně orientovanou levici Právo a spravedlnost, intelektuály spíše Občanská platforma. Millerova sázka na „kulturní levici“, chránící zájmy sexuálních menšin, prosazující právo na přerušení těhotenství či euthanasii, se ukázala pro postavení strany limitující. Novému levicovému uskupení Bílo-červení, které spoluvytvořil bývalý předseda SDL Grzegorz Napieralski poté, co ho Miller ze strany „vylikvidoval“, se zřejmě za krátkou dobu do voleb nepodaří vytvořit potřebné struktury i materiální zázemí pro politicky zajímavý projekt. Při střízlivé analýze je dost pravděpodobné, že Leszek Miller potom bude posledním předsedou parlamentního SDL.

Na snímku předseda SDL Leszek Miller.