Před 70. roky bandy Ukrajinské povstalecké armády podporované civilním obyvatelstvem zahájily genocidu neukrajinského obyvatelstva na Volyni

Před sedmdesáti lety – v neděli 11. července 1943 a v následující pondělí – vyvraždili ukrajinští nacionalistů v průběhu koordinovaného útoku na 150 míst Volyně okolo 11000 tamních obyvatel, zejména polské národnosti. Zahájení akce právě v neděli nebylo vůbec náhodné, Ukrajinci využili chvíle, kdy lidé byli na bohoslužbách. V řadě míst byli lidé vražděni přímo v kostelech. Okolo 50 římsko-katolických kostelů bylo vypáleno nebo zbořeno. Podle historiků při tomto vraždění, které se neomezilo jen na dva zmíněné dny a Volyň, zemřelo 80 až 120 tisíc lidí. Vedle Poláků, kteří byli oběťmi vraždění nejčastěji, to byli také Židé, Rusové a v menší míře i Češi, kteří   byli na Volyni usídleni.  Polský parlament již delší dobu připravoval rezoluci, která by měla k  Volyňskému masakru zaujmout stanovisko. Vládní Občanská platforma premiéra Donalda Tuska však bránila tomu, aby  zločin byl  nazván genocidou a snažila se parlamentu vnutit mírnější formulaci „etnická čistka se znaky genocidy“. Kluby Svazu demokratické levice, Práva a spravedlnost, Solidárního Polska a Polské lidové strany však při jednání ve výboru takovouto falešnou „politickou korektnost“ odmítly s tím, že dobré vztahy je možné budovat jedině na základě vyřčené pravdy.