Švýcaři odmítají profesionální armádu. Civilní obrana je vedle neutrality základem státu. Na armádu vydávají pouhých 0,9 procenta HDP.

24. září 2013 - Švýcaři jsou připraveni bránit vlast se zbraní v ruce. Svoji bezpečnost nepřenechají profesionální armádě. Rozhodlo o tom referendum, ve kterém naprostá většina – více než dvě třetiny - občanů odmítla profesionalizaci armády. Je to již třetí referendum s touto otázkou a výsledkem za posledních dvacet pět let. Švýcarsko tak zůstává ve skupině 12 států Evropy bez profesionální armády. Příkladem jde o Dánsko, Finsko, Estonsko a Rakousko, kde se pro princip odvodové armády vyslovilo letos na jaře 60 procent lidí. Švýcarská armáda – oficiálně civilní obrana - má okolo 150 tisíc vojáků, což je vzhledem k osmi milionům obyvatel značná síla. Početně je stejně silná jako spojené armády Rakouska, Finska, Belgie, Švédska a Norska. Federální náklady na švýcarskou obranu činí pouhých 0,9 procenta HDP, což je jistě zajímavé srovnání s čísly České republiky a zejména armádou vznášenými požadavky i požadavky NATO. Podle zákona muži ve věku 18 – 34 let projdou 18 – 21 týdnů vojenského výcviku a poté absolvují každý rok 19 dnů cvičení. Zbraň mají doma, ale nyní již bez munice. Civilní obrana země je považována vedle neutrality za druhý pilíř švýcarského státu. Občané Švýcarska mohou místo vojenské služby vykonávat také náhradní civilní službu. Jsou ale také zatíženi zvláštní daní z příjmu ve výši 4 procenta.