Tchaj-pej hrozí prvním výstřelem

Čínská lidová osvobozenecká armáda může podle jeho vyjádření najít záminky pro vstup do oblastí ve vzdušném a mořském prostoru, které tchajwanské úřady považují za svou bezpečnou zónu.  Chiu řekl, že čínská armáda vysílá denně asi 10 letadel nebo lodí poblíž Tchaj-wanu do pásma, které Tchaj-pej považuje za bezpečnou zónu. Dochází prý k překračování střední linie Tchajwanského průlivu, který tradičně sloužil jako neoficiální nárazník.

Mao Ning, mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky, jeho výroky komentovala v průběhu každodenní tiskové konference slovy, že Peking „podnikne pevné kroky k obraně své suverenity a územní celistvosti“.

Čínskou republiku na Tchaj-wanu uznává malá skupina států. Je dědictvím čínské občanské války, když vůdce čínských nacionalistů Čankajšek prohrál boj na pevnině a uprchl se svými stoupenci na ostrov Formosa. Tam s podporou USA nadále fungovali jako Čínská republika, která se zpočátku se těšila mezinárodnímu uznání. V roce 1971 zaujala své místo v Organizaci spojených národů Čínská lidová republika. Od té doby jej většina zemí světa uznává jako jediný čínský stát. Dokonce i Spojené státy, které podporují tchajwanské struktury, uznávají formální jednotu čínské státnosti.

V loňském roce předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová s americkou delegací přicestovala na Tchaj-wan, a to navzdory dřívějším varováním Číny. Pelosiová byla nejvyšším americkým hodnostářem, který navštívil Tchaj-wan za posledních 25 let. Později na ostrov přijela také další delegace amerického Kongresu.