Ukrajina je před bankrotem

Podle listu "Financial Times" však získání dalších prostředků pro Kyjev bude velmi těžké, protože reformy, které MMF požaduje jako podmínku pomoci jsou v současnosti odkládány. Bez dodatečné pomoci ovšem ukrajinská vláda bude muset přijmout drastická úsporná opatření, která se dotknou již nyní těžce zkoušeného obyvatelstva. Další možností by bylo vyhlášení neschopnosti platit státní dluhopisy a oficiální bankrot země. Takové kroky by nakonec mohly vyvolat odpor proti Petru Porošenkovi, kterých by se pravděpodobně snažily využít extrémistické neonacistické síly zejména ze západní Ukrajiny, která v minulosti byla významným příjemcem z přerozdělování státního rozpočtu. Ovládnutí moci v Kyjevě by ovšem zřejmě Ukrajinu přivedlo k totálnímu rozpadu a zániku státu. Ukrajina přitom již dostala pomoc ve výši 8,2 miliardy dolarů od Mezinárodního měnového fondu a dalších cizích poskytovatelů půjček. Současná situace je do velké míry důsledkem nátlakové politiky Evropské unie, kterou reprezentovali lidé jako José Manuel Barroso, Štefan Füle nebo Catherine Ashtonová. Nátlak na Kyjev, aby podepsal asociační dohodu s unií na summitu ve Vilniusu a slib směšných desítek milionů euro pomoci s náklady na transformaci, vyvolávání nereálných očekávání ukrajinského obyvatelstva a nakonec podpora pučistického převzetí moci dnešními politiky, je důsledkem jejich avanturistické politiky. Je přitom lhostejné, zda tak činili z hlouposti nebo záměrně. Důsledky takové politiky dnes nesou prostí občané Ukrajiny a nepochybně ponesou i lidé v členských státech unie.