Unie se dohodla na sankcích vůči Moskvě. Jestřábi nakonec Merkelovou přesvědčili. Moskva přijme zákon, který jí umožní podobné kroky, které činí USA a unie

6. března 2014 - Lídři států Evropské unie včera v Bruselu rozhodli o sankcích proti Ruské federaci v souvislosti s událostmi na Krymu. Samotnému jednání předcházela schůzka „pětky“ – Německa, Francie, Itálie, Velké Británie a Polska -, kde byly dohodnuty. Prakticky poprvé tak v závažném rozhodování bylo ke stolu velkých vzato Polsko a jeho politici si užívají svých pět minut ve světle reflektorů. Co dohody tyto státy, bylo potom fakticky přijato na setkání lídrů. Unie se rozhodla zastavit rozhovory s Ruskem o liberalizaci obchodu a zmírnění vízové povinnosti a přerušuje přípravy na setkání G8 v Rusku. Poznamenejme, že v Soči mělo být jednáno také o terorismu. Ve druhém balíčku unie prakticky kopíruje kroky Spojených států. Jednalo by se o zmrazení aktiv osob odpovědných za údajnou invazi na Krym a zavedení vízové povinnosti pro diplomaty. Bruselští úředníci mají připravit taková opatření, aby je politici v případě potřeby mohli uvést do života. V případě rozšíření konfliktu na území východní části Ukrajiny by měly nastoupit další kroky, které by se týkaly hospodářských sankcí. Podle zákulisních informací bylo jednání v „pětce“ obtížné, protože stoupenci tvrdého postupu vůči Rusku - David Cameron, Francois Hollande a Donald Tusk – měli problémy s přesvědčením umírněné Angely Merkelové. Zdá se ovšem, že Spojené státy, EU i NATO tentokrát mohou se sankcemi narazit na tvrdou odpověď. Rusko totiž hodlá přijmout zákon – a není pochyb, že v současné situaci získá podporu -, který také Moskvě umožní podnikat podobné kroky. V určitých případech by tak ruské orgány mohly dokonce postihnout aktiva zahraničních soukromých i právnických osob.