Varšava si připomenula 69. výročí vypuknutí povstání. Sirény, zvony a stojící lidé uctili památku povstalců. Pískot a volání hanba na premiéra Tuska a velká brava Kaczyńskému u památníku Gloria Victis

1. srpna 2013 - Před 69. lety, 1. srpna 1943 v 17 hodin, vypuklo Varšavské povstání. Organizátoři vzpomínkové akce u pomníku Gloria Victis i při takovéto příležitosti zneužili svého postavení a povolili položit květiny pouze vybraným. Vzhledem k tomu, že v polském hlavním městě vládne Občanská platforma premiéra Donalda Tuska, a to prostřednictvím Hanny Gronkiewicz-Waltz, v těchto dnech se více než čtvrt milionů varšavanů podepsalo pod požadavek referenda za její odvolání, je zřejmé, kdo byl eliminován. Pořadatelé odmítli dovolit položení květin i představiteli v současnosti nejsilnější strany – Jaroslawu Kaczyńskému, předsedovi Práva a spravedlnost. Ten nakonec stál oddělen zátarasy od „vyvolených“, aby po uvolnění prostoru mohl květiny položit. Prezident Bronislaw Komorowski v doprovodu mnoha holohlavých ochránců a také premiér Donald Tusk byli v průběhu akce vypískáni. Klid byl ovšem ve chvíli, kdy Komorowski pokládal věnec společně s generálem Zbigniewem Ścibor-Rylskim, účastníkem povstání, a to navzdory tomu, že mnozí jsou kritičtí k jeho konání v období PLR. Pískot a výkřiky „hanba” však provázely položení věnce premiérem Tuskem a pro řadu Poláků kontroverzním Władysławem Bartoszewskim. Ani prezident a ani premiér již neslyšeli velká brava veřejnosti, když po jejich odchodu mohl položit věnec Jaroslaw Kaczyński, jehož rodiče mimochodem ve Varšavském povstání také bojovali. Stejně jako v letech minulých se ve Varšavě v sedmnáct hodin rozezněly sirény a zvony, zastavil se provoz, lidé vystupovali z osobních aut i prostředků hromadné dopravy, aby minutou ticha vzdali hold bojovníkům Varšavského povstání.