Ve Varšavě zemřel Tadeusz Mazowiecki , první polský postkomunistický premiér a také muž, který měl v roce 1991 eliminovat z politické scény Lecha Wałęsu

28. října 2013 - Dnes zemřel ve věku 86 let první polský postkomunistický předseda vlády Tadeusz Mazowiecki. Vystudovaný právník byl již od roku 1945 členem katolického sdružení PAX, v roce 1955 však z něho byl vyloučen. V letech 1953–1955 byl šéfredaktorem Katolického týdeníku, který vycházel ve Vratislavi. Po politickém uvolnění v roce 1956 spoluzakládal Kluby katolické inteligence a v roce 1958 se stal šéfredaktorem katolického časopisu Więź. V letech 1961–1972 byl poslancem polského komunistického parlamentu za katolické uskupení Znak. V polovině sedmdesátých let se přiklonil k opozici. Nemělo to pro něj ovšem zásadní konsekvence, nadále byl například šéfredaktorem zmíněného časopisu Więź. V roce 1980 byl jedním z několika poradců stávkového výboru v gdaňské Loděnici V.I. Lenina a později také poradcem odborového hnutí Solidarita. Na počátku válečného stavu vyhlášeného v prosinci 1981 byl internován, vojenský režim ho propustil v prosinci následujícího roku. V roce 1987 mu potom komunisté umožnili na rok vycestovat do zahraničí. Po dohodě o předání moci mezi opozicí, jejíž hlavní postavou byl Lech Wałęsa, a vládou, reprezentovanou generálem Wojciechem Jaruzelskim a hlavním architektem kulatého stolu generálem Czeslawem Kiszczakem, se uskutečnily první téměř demokratické volby, jejichž drtivým vítězem se stali kandidáti Občanského výboru Solidarita. Tadeusz Mazowiecki se potom stal na rok a půl předsedou polské vlády, která položila základ změn v polské společnosti. V roce 1990 v prezidentských volbách si ho část zejména varšavských účastníků bývalé opozice vybrala jako protikandidáta Wałęsy. Mnozí to vnímali jako pokus ukrást „revoluci“ dělníkům a odborům varšavským intelektuálním salonem. Mazowiecki se k tomuto pokusu propůjčil, ale ve volbách získal jen 18 procent hlasů, prezidentem se stal Lech Wałęsa. Tadeusz Mazowiecki poté odstoupil z funkce předsedy vlády. V letech 1991–2001 se ještě jednou na politickou scénu vrátil jako poslanec Sejmu. S přibývajícím věkem však již v Polsku nesehrával podstatnější aktivní roli a v posledních letech, kdy již známky stáří byly očividné, přicházel jen v podstatných chvílích podpořit Občanskou platformu nynějšího premiéra Donalda Tuska.