Jiří Paroubek: Chtějí zardousit český fotbal!

Je všeobecně známo, že pokud jde o podporu sportu ze státního rozpočtu, je Česká republika velmi macešská. O tom svědčí nelichotivé třetí místo od konce v pomyslném „pořadí“ členů EU v přepočtu příspěvku na jednoho obyvatele. Tuto smutnou skutečnost potvrdily v loňském roce jak ČOV, tak i MŠMT ČR!

Částka 1,9 mld. Kč, kterou MŠMT ročně pro sport vyčleňuje, je určena pouze na vybrané programy, na nichž má stát zájem (státní reprezentace, talentovaná mládež, vybrané akce a investice, např. neblaze proslavené MS v lyžování, apod.). Z těchto programů se na podporu amatérského sportu nedostane prakticky nic.

Proto, i vzhledem k poklesu výtěžku od Sazky, a.s., zavedl v roce 2007 tehdejší (ale i současný) ministr financí Kalousek tzv. kalouskovné, což až dosud bylo 300 mil. Kč, poskytovaných do sportu prostřednictvím tzv. střešních organizací sportu (ČSTV, Sokol, apod.).

Pro rok 2011 připravili ministři Kalousek a Dobeš dvě novinky: jednak na místo 300 mil. Kč to bude pouze 270 mil. Kč, a především se zcela změní mechanismus rozdělování.

Přestože např. v ČSTV si až dosud svazy a kluby tento příspěvek bez problémů a hádek rozdělovaly hlasováním na valné hromadě podle kritérií, na kterých se předem dohodly, vidí oba pánové nutné místo spolkové demokracie nastolit (z)vůli státního úředníka.

Takže – podle Kalouska a Nečase - už od příštího roku nikoli valná hromada ČSTV (jakkoli lze mít k tomuto spolku výhrady, stále zastřešuje přes 1,2 milionu sportovců a přes 80 sportovních svazů!), ale ministr financí rozhodne, kolik má který svaz dostat (kritéria se tají, neboť zřejmě ani nejsou potřeba), protože on nejlépe dovede odlišit potřeby florbalu, juda či lukostřelby a dalších sportů! To je přímo skandální.

Vzniká logická otázka, zda mají Kalousek a jeho kolega Dobeš tak málo práce a starostí, že si dělají ambice rozlišovat potřeby sportovních svazů…? Pochopitelně, že nikoli. Jde totiž o něco úplně jiného.

Cíl této kašparády je jediný: poškodit a potrestat český fotbal. Jde totiž o to, že až dosud se v ČSTV cca 50% těchto prostředků dělilo mezi sportovní svazy a 50% mezi tzv. regionální sportovní sdružení, působící v hranicích bývalých okresů. Tato sdružení vytvářejí zázemí pro sportovní činnost v daném regionu, kterou logicky prezentuje ve zdaleka nejvyšší míře fotbal jako nejrozšířenější a nejpopulárnější sport (týden co týden se v hracím období sehraje v ČR přes 8.000 (!) mistrovských a další tisíce přátelských utkání. Z toho více než tři čtvrtiny v mládežnických kategoriích. Drtivou většinu z nich zajišťují právě okresní fotbalové svazy. V nich pracují výlučně dobrovolní (!) funkcionáři, kteří by při ztrátě zázemí, které v současné době představují právě regionální sportovní sdružení, nemohly fungovat. A proto pp. Kalousek a Dobeš chtějí nechat regionální sdružení vykrvácet, abych co nejvíce „zasolili“ fotbalu, který se prezentuje jako lidová zábava, jako sport pro všechny.

Je tedy jasné, že vůbec nejde o nějaké zprůhlednění toku státních prostředků tak, aby se dostaly jen k „malým klukům“; argumenty o platech nadbytečných bafuňářů („velcí kluci“) jsou bohapustými populistickými žvásty, protože prakticky všechny utrápené státní peníze jdoucí až dosud do fotbalu (letos se jedná o 22 mil. Kč) končí téměř výlučně u mládeže.

Nelze než souhlasit s předsedou ČMFS Ivanem Haškem, který říká jasně: „Věřím, že politici nemůžou říci v tuto chvíli projektu ano, shodili by celou strukturu fotbalu.“ (Sport 25. 11. 2010).

Lze jen doufat, že Kalousek a Dobeš nedovedou svůj šílený plán destrukce do „vítězného“ konce. Tedy do smutných konců.