Jiří Paroubek: Kdy odejdou čeští vojáci z Afghánistánu?

Koncem května měla naše armáda v Afghánistánu další oběť - už čtvrtou. A též dva zraněné. Od té doby přibyli další ranění, ten poslední, z 5. července, jak píší média, těžce. Tak těžce, že je ohrožen na životě.

Všichni se stali obětmi Talibanu. Tedy - jak jsme slyšeli skoro již 10 let - teroristů. Teď ale slyšíme, že se s částí těchto teroristů vyjednává. Takže to vypadá, že Taliban (či jeho část) už nejsou teroristé. Copak se to s nimi stalo? Učinili pokání? Omluvili se za ukrývání bin Ládina? A anglo-americký útok na Afghánistán v říjnu 2001, schválený Radou bezpečnosti OSN, tedy nebyl útokem na teroristy?

Prezident Obama zdědil po Georgi W. Bushovi dvě krvavé a zpackané války - v Afghánistánu a Iráku. Francouzský prezident Sarkozy a britský premiér Cameron se jej letos na jaře pokoušeli zavléct ještě do války třetí - v Libyi. Naštěstí se jim to povedlo jen zčásti.

Obama proto dělá, co může, aby z Afghánistánu a Iráku vycouval. Samozřejmě vycouval se štítem. Jeho politika v této zemi prozrazuje pochopení toho, co naopak evidentně přesahuje rozsah intelektu české politické a mediální pravice. Že se totiž původně spravedlivý vojenský zásah změnil ve vojenské dobrodružství, jež se nedá vyhrát. Že z akce původně proti bin Ládinovi se postupně stala ozbrojená okupace cizí země, kterou - přirozeně - místní obyvatelstvo odmítá. A to i aktivní podporou Talibanu.

S cílem odejít z Afgánistánu rozhodl Obama na podzim 2009 navýšit počet amerických vojsk. Ve stejné logice letos na jaře podnikl akci proti bin Ládinovi. Proto mohl dodržet slovo a nedávno oznámit začátek odchodu amerických jednotek. A byť jde jen o počátek celého procesu, nejde o snižování symbolické. O 30 000 mužů za rok.

ODS, ať už v čele její vlády stál Topolánek nebo Nečas, vždy vydávala Afghánistán za český projev "věrnosti aliančním závazkům". Podíl AČR na afghánské tragédii česká politická i mediální pravice stále vnímala a vnímá coby důkaz "spolehlivosti českého atlantismu". Ve skutečnosti však jako přísahu nedeklarovanému heslu "S Bushovými USA na věčné časy a nikdy jinak".

Francouzi, Britové a Němci obratem reagovali na Obamu oznámením o vlastním stahování. Ani oni nebudu snižovat jen symbolicky. U nás ale jakoby nic. Atlantická solidarita najednou neplatí. Vláda se zmohla jen na nejapné vyjádření premiéra Nečase a zmatené breptání A. Vondry v televizi. Dostalo se jí též zdvořilého a skoro stydlivého upozornění od ochočené opoziční ČSSD, že nic nedělá. A to je vše.

Premiér Cameron se podle médií nechal slyšet, že do roku roku 2015 nebude v Afgánistánu ani jeden britský voják. Kdy se to dozvíme my? Ale někdo si také musí zodpovědět loňské vyslání dodatečných českých vojáků do Afgánistánu - vědělo se přece, že od 2011 začne Obama snižovat. Lidé by měli vědět, kolik je tohle dobrodružství stálo. V době, kdy vláda brutálně snížuje sociální platby je opravdu třeba, aby odpovědnost byla jasně někomu připsána. Nikdo si totiž nemůže myslet, že tohle může seriozně vysvětlit "pan ProMoPro" z ministerstva obrany.

Nezklamal ani kníže pán řečený z Trautenbergu. Asi mu tentokrát neradili Kuba a Anče, kteří mají zdravý český rozum. Jeho úřad prostě vyvěsil na webu ministerstva sdělení, že Obamovo oznámení bylo "dlouhodobě očekáváno" a že se "českých aktivit v Afgánistánu přímo nedotýká". A bylo vymalováno. Dlužno poznamenat, že Trautenberkova stížnost Anči, že "to kyselo je moc kyselé", byla chytřejší. Že by nedošla včas instrukce ze zahraničí?

Článek byl otisknut v Lidových novinách dne 18. července 2011.