Jiří Paroubek: Kontroluje se ještě prezident Klaus?

Jeho poslední kritika sociální demokracie za to, že chce podat ústavní stížnost na novelu zákona schválenou koalicí v úterý pozdě večer, která ve svých důsledcích povede ke snížení státní podpory u stavebního spoření, je nepochopitelná. Stejně tak je logické, že ČSSD podá ústavní stížnost na zákon prosazující sociální škrty. Vláda totiž tím, že u předlohy tohoto zákona neumožnila projednání v poslanecké sněmovně v obecné diskusi, omezila práva opozice. Postup ČSSD, pokud jde o podání ústavní stížnosti, vidím jako zcela logický.

Nazývat proto postup ČSSD, jak to uvedl pan prezident, "koncem demokratického systému", považuji za neslýchané. Sdílím s panem prezidentem rozhořčení vůči Ústavnímu soudu ve věci zrušení termínu voleb do sněmovny před rokem. Rušit ústavní zákon Ústavnímu soudu vskutku nepřísluší.

Panu prezidentovi trochu už uniká, že demokratický politický systém je postaven na rovnováze tří mocí: výkonné, zákonodárné a soudní.

Je-li opozice přesvědčena, že je důvod pro ústavní stížnost - a opozice má v demokracii i právo na omyl (v této věci si ale nemyslím, že k omylu ze strany opozice dochází) - musí využívat všech možností, které jí demokratický ústavní systém dává.

Od prezidenta Klause bych naopak očekával v nastalé situaci, kdy se s opozicí ve sněmovně zachází jako s onucí, že ji alespoň tiše morálně podpoří.

Prezident, který by byl schopen duchovně - morálního vedení země, by to jistě udělal. Pan prezident nám ale čím dál tím víc kuberovatí.