Jiří Paroubek: Národy nemilují ozbrojené misionáře

3.11.2010 15:16
To jsou slova z úst velkého francouzského revolucionáře vystihující dokonale pozici zahraničních (tehdy míněno francouzských) vojáků v rámci země, kam tito vojáci přinášejí – jak se sami domnívají – svobodu. Poslanecká sněmovna jednala o zahraničních misích, na nichž se v letech 2011 – 12 bude podílet také Armáda ČR. Vlastně jedinou spornou záležitostí v těchto misích z mého hlediska je Afghánistán.

V souvislosti s afghánskou misí české armády si nutně kladu několik otázek:

1. změnila se od posledního jednání parlamentu v této věci pozice afghánské vlády, její legitimita? Vzpomenu jen na „nesrovnalosti“ při volbě prezidenta Karzaího. Musím si pak klást otázku, koho to vlastně v Afghánistánu bráníme?

2. Jaké vlastně hodnoty hájí současná afghánská vláda? Myslím, že je jasné, že vláda Afghánistánu o žádném větším uplatnění západních hodnot nebo dokonce se zavedením pluralistní demokracie neuvažuje.

3. Jaký strategický cíl v Afgánistánu vlastně ČR, respektive Západ, jehož je naše země součástí, sleduje. Je to „zadržování“ světového terorismu, destrukce jeho zřejmě hlavních opor Al – Kaidy a Talibanu? To by samozřejmě nebylo málo. Zdá se však, že terorismus proniká např. do Jemenu, aniž tomu byl někdo schopen aktivně zabránit. Nebo má  ČR a Západ v Afghánistánu nějaký vyšší cíl, sleduje vyšší hodnoty? Připomenu, že v přepočtu na počet obyvatel  ČR je náš vojenský kontingent mezi, na vojenské operaci zúčastněnými zeměmi, na 5. až 6. místě. (!).

Nejsem pacifista, jde mi o dodržování našich spojeneckých závazků. Nejsem však ani pro to, abychom zabředávali do málo nadějných vojenských dobrodružství, jako je tomu právě v Afghánistánu. A to vše v situaci, kde hlavní spojenecká vojenská síla, armáda USA, začne zvolna od poloviny roku 2011 Afghánistán opouštět. Afghanizace, tedy větší zapojení národní armády afghánského státu do konfliktu, do občanské války, je tak nevyhnutelná. Postupné posilování národní armády státu, výcvik jejích vojáků je správným záměrem. Až během několika příštích let začnou Spojenci opouštět Afghánistán, budou afghánští vládní vojáci stát tváří v tvář zkušeným hrdlořezům z Talibánu. Výsledek takového střetu však nevidím jednoznačně ve prospěch vládních vojáků.

Z průzkumů veřejného mínění, které pře čase proběhly, vyplývá, že přes 80% voličů ČSSD si přeje odchod českých vojáků z Afghánistánu. Česká sociální demokracie ctí spojenecké závazky, proto neuvažuje o rychlém odchodu české armády z Afghánistánu. V poslanecké sněmovně však nepodpořila ani navýšení jejích počtů v Afghánistánu.

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

agnusgreg
Vyšším kritériem než spojenecké závazky by mělo být mezinárodní právo a závazky v rámci OSN. Z toho by se měla odvíjet česká zahraniční politika. Program ČSSD v zahraniční oblasti nebyl špatný, protože vycházel z politiky více azimutů. Problém byl v tom, že se příliš nerealizoval. Např. Zemanově vládě lze přičíst k dobru zlepšení vztahů s Ruskem, naproti tomu blízkovýchodní politika byla dost výrazně proizraelská a dnešní názory Zemana o bombardování Íránu už jsou mimo politickou realitu. Mimochodem proto také SPOZ jako Zemanova a Šloufova strana neuspěla, protože je sice alternativou k ČSSD, ale alternativou zprava, nikoli zleva. A na pravici už je i bez nich velká tlačenice.
agnusgreg
Je otázka, co kdo rozumí pod pojmem pacifista, protože to může být také nálepka pro nepohodlné. Pacifista může být ten, kdo se brání použití válečných prostředků za všech okolností, ale také třeba jen tehdy, pokud jejich použití nepovažuje v obraně za účelné či reálné. Byl např. Edvard Beneš pacifistou?\r\nAsi se shodneme na tom, že ten, kdo propaguje preventivní války a humanitární bombardování pacifistou nebude. Jedinou spravedlivou válkou je válka obranná - ale tu by nemuseli odmítat ani mnozí pacifisti jako poslední možnost. (Válku preventivní za obrannou nepovažuji.)
agnusgreg
Já osobně považuji tzv. boj proti terorismu za větší zlo z hlediska mezinárodní bezpečnosti než terorismus samotný. To lze zjistit kvantitativně i kvalitativně. Stačí sečíst počet lidí, kteří zemřeli při pádu Dvojčat, v londýnském metru aj. a porovnat tento údaj s počty mrtvých v Iráku a Afgánistánu po vpádu Američanů a spojenců. Nechce se mi teď ty údaje hledat, ale je jasné, že boj proti terorismu přinesl řádově vyšší počet obětí (z řad domorodců, ale i samotných Američanů).\r\n\r\nDalším argumentem jsou metody, jakých vojáci, ale i ti, kdo je vedli používali: mučení vězňů, střílení civilistů, věznění bez soudního rozhodnutí atd. takže i z tohoto hlediska jde vlastně také o metody teroru odporující mezinárodnímu právu.\r\n\r\nDalším argumentem byly vylhané důvody k okupaci Iráku. Ale nakonec jak prohlašoval Tony Blair, podle něj bylo správné na Irák zaútočit i jen kvůli svržení Saddáma Husajna. Takže v tomto případě byly použity argumenty o budování Iráku jako vzorové demokracie pro celý region. Není to ještě tak dávno, abych si na to nepamatoval.\r\n\r\nA to ještě nechávám stranou různé spekulace o tom, že za pádem Dvojčat stály určité kruhy americké vlády, které měly zájem na vedení války proti Iráku. I tak se zdá, že jim to jako záminka muselo přijít velmi vhod.
agnusgreg
Pane Hladíku, Vy uvažujete jako generál imperiální armády. To mně je jasné, že těm generálům z Pentagonu a jejich ideologům v politice a v médiích o žádné Afgánce nejde. Ale ono jim také nejde ani o Američany - ty, co je vozí zpátky v rakvích. Také věřím tomu, že Afgánistán je strategicky důležité pole na světové mapě,ale to se dá prohlásit o každém kousku této planety - ukažte mi schválně nějaký, o který se v historii neválčilo (snad kromě Antarktidy, kde by armády zmrzly). To přirovnání s carským Ruskem opravdu sedí.
agnusgreg
Především není jasné, proč by měl Západ nutit Afgánce k uplatňování nějakých pochybných západních hodnot, zvláště když o ně evidentně nestojí. Vždyť i u nás si pod tímto pojmem lze představit různé věci. A také: proč k tomu nutit zrovna Afgánce, a ne někoho jiného.