Kolik bude Brity stát brexit?

30.11.2017 14:06
Když před necelým rokem a půl mírná většina britských občanů souhlasila s vystoupením Velké Británie z Evropské unie, nezdálo se to být pro Brity velkým problémem.

Dnes je však zřejmé, že Britové zaznamenávají odliv významných evropských institucí usídlených v Londýně do jiných částí Evropy, respektive do jiných zemí Evropské unie. Z Británie také zmizí část finančních služeb a skvěle placených finančních odborníků, kteří také zatím v Británii platí masné daně. A také národohospodářsky se zdá, že se tempo britského růstu po braxitu spíše zmírňuje.

Přišly prostě problémy, se kterými propagandisté brexitu v kampani předcházející referendu nepočítali. A teď ještě EU chce v rámci rozvodového řízení po Velké Británii zaplatit konečný účet za její odchod, a to za finanční závazky vyplývající z dřívějších rozhodnutí evropské osmadvacítky, tedy včetně Velké Británie. Dluhy se platit musí, a to zejména pokud si chce Velká Británie v příštích jednáních o uspořádání budoucích obchodních vztahů s EU zachovat dosavadní výhodnou pozici přístupu britského zboží a služeb na evropský trh.

Podle obvykle dobře informovaných novin The Daily Telegraph, které využily zprávy agentury AFP, se bude konečný účet za odchod Velké Británie z EU pohybovat mezi 45 – 55 miliardami eur. Tedy pro bližší přiblížení, v korunovém vyjádření se jedná o objemy v rozsahu 1,1 – 1,4 bilionu korun. To je suma odpovídající zhruba ročním příjmům jednoho českého státního rozpočtu.

Velká Británie má k rozhodnutí rozvodový účet předložit EU do začátku prosince a stejně tak má předložit postup řešení na hranici s Irskem. Tedy tak, aby mezi britskou částí Irska, tzv. Severním Irskem, a Svobodným Irskem, i nadále neexistovala hlídaná státní hranice. O závěrečném účtu a o řešení hranice s Irskem mají rozhodovat evropští lídři na svém setkání v půli prosince, tedy za necelé tři týdny. Je jistě v zájmu Velké Británie, aby měla i nadále otevřený přístup svého zboží a služeb na evropský trh, který čítá i po odchodu Britů cca 450 milionů lidí.

Tyto řádky nebo jinde nabyté informace o brexitu by měli číst ti čeští koryfejové czexitu, kteří se mylně domnívají, jak by to bylo pro Českou republiku a její občany výhodné…

Jiří Paroubek

jiri-paroubek
Předseda vlády ČR v letech 2005-2006. V období 2004-2005 ministrem pro místní rozvoj. Po oba roky kdy byl premiérem dosahoval stát hospodářský růst (HDP) cca 7 % a schodek státního rozpočtu byl plně pod kontrolou, zejména vytvářením vysokých rozpočtových rezerv. Předseda ČSSD v letech 2005-2010, kdy tato strana dosáhla nejlepších volebních výsledků ve své historii a stala se nejsilnější českou politickou stranou. V letech 2006-2013 členem Poslanecké sněmovny. V letech 1990-2005 členem pražského zastupitelstva. v období 1998-2004 náměstkem primátora pro finance. Předseda Společnosti W. Brandta a B. Kreiskeho od roku 1993 až dosud. Vydavatel časopisu Trend v letech 1993-2010. Předseda redakční rady serveru Vaše věc od roku 2010 dosud. Předseda strany LEV 21 - národních socialistů v letech 2011-2014. V roce 2024 byl zvolen předsedou strany Česká suverenita - sociální demokracie.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

schlimbach

Život ude na Zemi je asi jen o udržení stávajícího "západního" modelu ekonomiky, že pane Paroubku? Dále nedohlédnete??? :-(

duchodce

Máli se EU hnout kupředu, odchod V.B. lze chápat, jako uvolnění zatažené ruční brzdy a poděkujme V.B. za tento krok (jen ho měla učinit už před x lety).  Jen pokračující harmonizace, především základních sociálních práv,  totiž i nadále zůstává, jako jediná naděje pro "dolních 10 mil." v alespoň přiblížení životní úrovně k vyspělým státům na Západ od našich hranic.