Konec války a rozpad NATO?

nato flag 25
7.1.2025 07:17
Bývalý americký zpravodajský důstojník Scott Ritter čeká konfrontaci mezi Donaldem Trumpem a hluboce zakořeněnými elitami, které „se honí za monstry a přízraky v zahraničí“, zatímco doma napáchaly více škody, „než se Rusku a Číně kdy mohlo zdát“.

Představu o tom, co příští americký prezident Donald Trump chystá, nám přiblížil on sám ve vystoupení na internetu v březnu roku 2023, ve kterém slibuje „naprosté odhodlání zlikvidovat celý globalistický neokonzervativní establishment, který nás neustále zatahuje do nekonečných válek, předstírá boj za svobodu a demokracii v zahraničí, zatímco tady doma z nás dělá zemi a diktaturu třetího světa". 

Připomíná to bývalý americký zpravodajský důstojník Scott Ritter v příspěvku Trump versus establishment na platformě Substack.

https://open.substack.com/pub/scottritter/p/trump-versus-the-establishment

Konflikt, který je na cestě, je historický. Autor je přesvědčen, že „Trumpovým cílem je učinit NATO politicky a ekonomicky neudržitelným“. A aby toho dosáhl, musí přimět Evropu, aby souhlasila s vizí, která zvrátí desetiletí politiky vydávající Rusko za existenční hrozbu. To se však neobejde bez souhlasu Kongresu, kde z rozdmýchávání této hrozby mnoho politiků žije.

Dejme prostor Scottu Ritterovi. Trochu jsem ho zkrátil a projasnil a taky proložil zvýrazněním  a mezititulky, aby se v tom čtenář lépe orientoval.

 

Trump versus establishment

Donald Trump vstupuje do roku 2025 s mandátem ke změně a doktrínou založenou na mantře "mír prostřednictvím síly"." Pravděpodobně největší změnou, o kterou Trump usiluje, je rozvod Spojených států s transatlantickou vojenskou aliancí NATO z dob studené války, která postrádá jakýkoli současný účel kromě podněcování atmosféry konfrontace s Ruskem.

Otázkou zůstává, zda je Trumpův mandát dostatečně silný, aby tento rozvod uskutečnil, a zda zásady "míru" zvítězí nad zásadami "síly", pokud bude tento mandát zpochybněn doma i v zahraničí.

Donald Trump je muž s posláním. Je to také muž poháněný egem, které může přesáhnout schopnost národa, do jehož čela bude 20. ledna 2025 postaven. Teď se snaží odpoutat Spojené státy od globálních horkých míst, která určují současné priority národní bezpečnosti USA. Zároveň však prosazuje zcela novou zahraniční politiku americké dominance nad bezprostředními sférami strategických zájmů USA. Tam najdeme i agresívní návrhy územní expanze Spojených států o Grónsko a Panamský průplav.

Návrat k normálním vztahům s Ruskem

Snahou o ukončení ukrajinského konfliktu bez dosažení základních cílů USA a jejich západních spojenců, konkrétně bez strategické porážky Ruska, Trump otevírá dveře potenciální normalizaci vztahů mezi Ruskem a USA a potažmo Ruskem a Evropou.

Jedná se o dvoustupňový proces. V první řadě musí Trump najít formulaci pro ukončení konfliktu, která uzná realitu vítězství Ruska nad kolektivním Západem. To znamená, že Rusko bude muset získat naprostou většinu toho, o co tam usiluje – žádné členství v NATO, uznání ruské svrchovanosti nad Krymem, Chersonem, Záporožím, Doněckem a Luganskem, zrušení všech sankcí a politická kontrola toho, co na Ukrajině zbývá, včetně ústavních změn vyžadujících tzv. denacifikaci.

Trump bude takovou dohodu propagovat jako velké vítězství, a protože sám tento konflikt nepodpořil, měl by být oceněn za sjednání míru.

Rozvod USA s NATO

Další krok je možná nejnáročnější: rozvod Spojených států s NATO.

Konflikt na Ukrajině zdůraznil skutečnost, že po skončení studené války je NATO organizací, které chybí životaschopné poslání. Z někdejší obranné aliance zaměřené na ochranu západní Evropy před sovětskou expanzí se NATO stalo nástrojem zahraničního avanturismu pod vedením USA. Proto od něj chce Donald Trump odejít.

Potíž je v tom, že politické a ekonomické elity Evropy, které jsou zodpovědné za to, že se NATO nechalo přeměnit na nástroj amerického impéria, se této Trumpově strategické vizi jen tak snadno nepodvolí. Evropa už se připravuje na snižování amerických investic do aliance, ale chce tomu čelit tím, že bude sama posilovat obranu Evropy na modelu hrozeb, který se Trump snaží zlikvidovat.

Evropa však není schopna nést finanční břemeno takového podniku. Jakákoli snaha o vybudování nové masivní evropské armády určené ke konfrontaci s vykonstruovanou ruskou hrozbou bude vyžadovat přesun fiskálních zdrojů mimo okruh sociálních a infrastrukturních investic, které většina evropského obyvatelstva od svých vlád požaduje. To se rovná politické sebevraždě.

Trumpovým cílem je učinit NATO politicky a ekonomicky neudržitelným. Aby toho dosáhl, musí přimět Evropu, aby souhlasila s vizí, která zvrátí desetiletí politiky považující Rusko za existenční hrozbu, a musí pro to také získat podporu Kongresu.

Je nepravděpodobné, že by Evropa odešla pokojně. Místo toho nastane období politických a ekonomických otřesů, protože hluboce zakořeněné elity se budou snažit udržet si své mocenské pozice a vliv tváří v tvář neúprosné geopolitické realitě, která diktuje opak. Německo, Francie a Velká Británie - tradiční jádro evropské politické, hospodářské a vojenské moci - procházejí zřejmě nezvratným úpadkem, což vyvolává vnitropolitické důsledky, které se nakonec pro současnou vládnoucí třídu stanou osudnými.

Váleční štváči se budou bránit

Jednou z největších překážek, kterým Trump čelí při snaze dohlížet na to, co se rovná eutanázii poválečných evropských mocenských struktur, není evropský kontinent, který je upřímně řečeno prakticky bezmocný, aby takovému výsledku zabránil tváří v tvář americké lhostejnosti, jež se projevuje odmítnutím převzít náklady spojené s udržováním aliance NATO.

Trump bude spíše čelit nátlaku ze strany Kongresu. Desítky let symbiotického vztahu mezi těmi, kdo ovládají moc peněženky, a těmi, kdo jsou zodpovědní za obranu národa, tam vytvořily ekonomiku založenou na válce, která se živí konflikty podporovanými zvolenými úředníky, jejichž pozice je závislá na podpoře třídy válečných štváčů.

To je přesně ta hrozba pro americkou demokracii, před kterou varoval prezident Dwight Eisenhower ve svém projevu na rozloučenou k národu v lednu 1961. Trump tuto hrozbu vyjádřil ve videoprohlášení zveřejněném 17. března 2023: „Náš zahraničněpolitický establishment," prohlásil Trump, „se stále snaží zatáhnout svět do konfliktu s jaderně vyzbrojeným Ruskem na základě lži, že Rusko představuje naši největší hrozbu. Ale největší hrozbou pro západní civilizaci dnes," poznamenal Trump, „není Rusko. Je to pravděpodobně více než cokoli jiného my sami a někteří strašní, USA nenávidějící lidé, kteří nás reprezentují."

Ti doma jsou horší než Čína a Rusko

Trump přislíbil „naprosté odhodlání zlikvidovat celý globalistický, neokonzervativní establishment, který zemi neustále zatahuje do nekonečných válek, předstírá boj za svobodu a demokracii v zahraničí, zatímco doma z nás dělá zemi a diktaturu třetího světa".

Trump dodal, že je třeba znovu prozkoumat úlohu NATO a že podobně je třeba zrevidovat ministerstvo zahraničí, „byrokracii obrany" a zpravodajské služby. Trump tento „establishment" obvinil, že chce „promrhat všechny americké síly, krev a bohatství, honí se za monstry a přízraky v zahraničí a odvádí tak pozornost od spouště, kterou vytváří tady doma". Tyto síly," uzavřel Trump, „páchají na Americe větší škody, než se Rusku a Číně kdy mohlo zdát."

Sázky v této hře o politickou nadvládu jsou tak vysoké, jak jen mohou být – ponechán bez kontroly by „establishment" mohl Spojené státy velmi dobře zavést na cestu nevyhnutelného jaderného konfliktu s Ruskem. Trump vyjádřil přání vydat se jinou cestou. Jeho mantra „mír skrze sílu" je však dvousečnou zbraní.

 

Soustřeďme se na sousedy

Trumpova strategická vize se zřejmě snaží vyměnit ztrátu transatlantického spojenectví za prosazení nové Monroeovy doktríny, v níž Spojené státy vládnou i nad americkými sousedy na severu a jihu.

Trumpův gambit je založen na tom, že Kongres bude ochoten přijmout navrhované získání Grónska a deklarované znovuzískání Panamského průplavu, jakož i příslib americké nadvlády nad severoamerickým a jihoamerickým kontinentem jako spravedlivou výměnu za ztrátu Evropy.

Rusko odmítlo mírový návrh sestavený Trumpovým týmem pro národní bezpečnost, což se s největší pravděpodobností ukáže jako fatální pro Trumpův deklarovaný cíl ukončit ukrajinský konflikt v „první den" jeho prezidentství. Kéž by to bylo tak snadné! Skutečnost je taková, že ukončení ukrajinského konfliktu za podmínek přijatelných pro Rusko může velmi dobře trvat šest měsíců až rok po Trumpově přísaze.

Trump by udělal dobře, kdyby s Rusy jednal včas a realisticky, aby boje skončily v co nejkratší době. Teprve poté může zahájit proces rozvodu Spojených států s nefunkčním svazkem, který udržují s NATO. A jako každý dlouhodobý vztah bude i tento rozvod trvat dlouho. Rozpad NATO je však po ukončení konfliktu na Ukrajině téměř jistý.

Trump pak může řízení předat svým "právníkům" a pokračovat v námluvách dobytí Velké Ameriky. Což samozřejmě přináší zcela jiný význam výrazu "Make America Great Again".

 

Je to pěkný nářez, jak to vidí Scott Ritter. Nemusím souhlasit se vším, třeba autorovo tvrzení, že „Německo, Francie a Velká Británie, tradiční jádro evropské politické, hospodářské a vojenské moci, procházejí zřejmě nezvratným úpadkem,“ bych považoval za přehnané. Může být projevem tradiční přehlíživosti amerických autorů vůči evropským partnerům. Podle mého názoru prožíváme technologický a společenský předěl, který nás zásadně změní, ale nezabije, posílí. Jen doufejme, že nikoliv k válkám po celém světě. Nikoliv k budování impérií.

Základní logika epochy je jasná. Teď se začneme rozdělovat na ty, kdo jsou pro a kdo proti.

 

 

Foto: FMT, CC BY 4.0

 

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.