Macron si ví rady

Macronovo středové hnutí Republika vpřed! má šanci ve volbách získat kolem 400 poslanců. A tedy vytvořit v Národním shromáždění prezidentskou většinu, jaká v něm ještě nebyla. Dokonce ani Charles de Gaulle v mimořádných parlamentních volbách do Národního shromáždění v roce 1968 nedosáhl takovéhoto výsledku. A to přesto, že tehdy vystrašené střední vrstvy Francie reagovaly na studentské nepokoje, které proběhly v květnu 1968 ve francouzských městech volbou stran pořádku, tedy volbou gaullistů a dalších stran pravice.

Macron vytvořil své hnutí Republika vpřed! v zásadě jako účelové, politicky a ideově se pohybující mezi levým středem francouzských socialistů a liberální pravicí. Lze říci, že tato volba Francouzů, pokud se potvrdí v I. i ve II. kole parlamentních voleb, bude dokonalou revolucí v politickém systému země.

Socialisté namísto dosavadních 280 mandátů mohou očekávat maximálně možná 30 poslaneckých míst. Lepenovci, kteří ještě před pár týdny blouznili o 60 mandátech, jsou nyní podle průzkumů na cestě maximálně ke 3 až 5 zvoleným poslancům. A zbytek mandátů, tedy také žádná sláva, obsadí pravice, především konzervativci. Ti se stále nemohou vzpamatovat z prohry, kterou utrpěl dosti ostudným způsobem korupčními a jinými skandály obtížený prezidentský kandidát pravice Francois Fillon.

Prostě pro obě velké strany pravice i levice nastává čas sebezpytování a resuscitace politické pozice. Jak rychle to půjde, nezáleží jen na nich, ale také na tom, jak se bude v příštích letech dařit prezidentu Macronovi a jeho poslancům a vládě. Pokud se naplní předpovědi a poslanecká většina podporující Macrona bude tak silná, bude to v sobě skrývat pro něj velká politická rizika pro budoucnost. Občané projektují do Macronova hnutí své naděje na změnu k lepšímu. Ale upřímně, Francouzům se špatně vůbec nedaří…

Jiří Paroubek