Nahradí Mládka Mertlík nebo Rusnok?

Podle kuloárních informací by se mohl stínovým ministrem financí stát ekonom a exministr Pavel Mertlík. „Zemanovské“ křídlo by však na křesle stínového ministra pro oblast financí vidělo exministra Jiřího Rusnoka. A co na tato jména říká bývalý předseda ČSSD a premiér Jiří Paroubek? „Pavla Mertlíka pokládám za kvalitního ekonoma, nicméně si nejsem jist, zda na nabídku Bohuslava Sobotky kývne. Co se týče Jiřího Rusnoka, jeho účast ve stínové vládě bych považoval za naprostou drzost. Byl to přeci právě Rusnok, kdo ještě donedávna do krve hájil vládní penzijní reformu, proti které ČSSD tak horlivě a dlouhodobě vystupovala a vystupuje. Pokud by se stal Jiří Rusnok stínovým ministrem financí, sociální demokracie by popřela samu sebe. Ale i to je možné,“ říká Jiří Paroubek. 

Připomeňme si například výrok Jiřího Rusnoka: „Nejsem již delší dobu členem ČSSD ani jiné politické strany. ČSSD se v této věci hluboce mýlí,“ reagoval například Rusnok v listopadu loňského roku na dotaz serveru Aktuálně.cz, proč se v oblasti důchodové reformy více nepodílí na politice své bývalé strany. Znamenala by snad případná účast Jiřího Rusnoka ve stínové vládě obrat ČSSD co se týče názoru na druhý pilíř penzijního systému, o kterém tvrdí, že jej po volbách zruší?

Ať tak či onak, uvnitř ČSSD sílí názor, že se vedení strany mělo Jana Mládka alespoň „na oko“ mediálně zastat. „Jak nám mají voliči uvěřit, že se jich dokážeme zastat, když se neumíme zastat ani člověka, který pro ČSSD dlouhá léta pracoval?! A pracoval dobře,“ řekl nám rozčíleně člen sociální demokracie, který si pochopitelně nepřál být jmenován. Je totiž pravdou, že podobné výroky, jako Jan Mládek, pronesli v nedávné minulosti také ministři Miroslav Kalousek, Leoš Heger a Jaromír Drábek. Nepoužili však tak silná slova, jako nešťastník Mládek. Význam je však totožný. Posuďte sami:

Miroslav Kalousek (leden 2012): “Současná míra paušálů spojená s bonusy a slevami vytváří naprosto nerovnou výhodu pro jednu skupinu daňových poplatníků na úkor jiných daňových poplatníků, ať už jsou to podnikatelé, kteří nejsou osobami samostatně výdělečně činnými, nebo zaměstnanci.“

Jaromír Drábek (červenec 2012): “Byl jsem dlouhá léta živnostníkem, vím, že prostředí, kde si můžete automaticky uplatnit paušální výdaje až ve výši osmdesáti procent příjmů u řemeslných živností a šedesáti procent u volných živností, je velmi příjemné. I pro mě to bylo velmi příjemné. Ale nemá to nic společného s ekonomickou realitou.“

Leoš Heger (říjen 2012): "Dnes odvádí 54% OSVČ nejnižší možnou sazbu 1697 korun měsíčně a 34% OSVČ z různých důvodů dokonce ještě méně. Kdyby se přitom navýšila minimální částka o stovku, pojišťovny získají tři čtvrtě miliardy navíc.“

A tak místo toho, aby se ČSSD snažila bránit – a argumenty by evidentně byly – jednoho ze svých nejkvalitnějších ekonomických expertů, raději jej hodí přes palubu, dělá, že jej nezná a hledá za něj náhradu. Je otázkou, zda je pro voliče strany takový přístup přijatelný, či jej označí spíše za zbabělost předsedy strany Bohuslava Sobotky. Nebylo by to totiž poprvé. I Davida Ratha hodila jeho strana prakticky okamžitě přes palubu, a to i přes evidentní podivnosti, kterými je jeho případ údajné korupce opředen...