OECD spílá Dobešovi

Ke kritice se přidal i spolek EDUin, který dlouhodobě poukazuje na Dobešovu nekompetentnost. Dobeš se snažil svá pochybení v úřadu zamlžit a řekl, že ,,je to důležitá zpětná navigace pro to, co je třeba v regionálním školství dělat." Naopak tvrdí, že zpráva mezinárodní organizace a její výtky jsou pozitivní, v jeho aktivitách jej podporuje a kontroverzní kroky chválí. Taková intepretace rozhodně neodpovídá závěrům zmíněného reportu, který se nese v kritickém tónu.

Jak je vidět, ministr školství nezvládá svou situaci. Náměstek ministra školství Němec se dal slyšet, že již na ,,zlepšení“ všech problematických okruhů začalo ministerstvo pracovat. Je otázkou, zda to ale ministr Dobeš do kritického dubna zvládne, kdy pravděpodobně neustojí situaci ohledně nedostatečného čerpání evropských dotací (hlavně program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a ze svého úřadu odstoupí. Kritika Dobeše a ministerstva je již staršího data. Již jsem psal předtím o jeho ,,hlavních hříchách” a jeho neochotu (neschopnost) zjednat nápravu. Proto čelí ministr v těchto dnech velkému tlaku od koaličních partner, nejvíce je slyšet TOP 09 a P. Gazdík.

Negativní zpráva, kterou OECD ke stavu českého školství zpracovala, je totiž výslednící diletantské nekoncepční politiky, kterou ministr Dobeš praktikuje ve svém resortu již přes rok a půl. Horší však je, že Dobeš si myslí, že všechny kroky, které v úřadu udělal, jsou správné, potřebné a v neposledním případě i oprávněné. A naopak kritika přicházející v současné době prakticky ze všech stran je pouze jakousi řízenou politickou kampaní politických oponentů. Jeho sebereflexe je v tomto směru nulová, jak už jsem upozornil na jiném místě. Je tedy jasné, že odezva z mezinárodního fóra musela jednou přijít, a to rovnou z OECD.

Dobeš se ale nepostavil ostré kritice čelem a místo toho tvrdí, jak jej organizace chválí, což je nesmysl a účelové pokroucení reality. Zpráva o hodnocení ve vzdělávání, jak je report nazván, obsahuje též na 160 stránkách kroky, které vedou ke zlepšení situace v českém školství. Otázkou je, jestli Dobeš akceptuje některá řešení a bude je následně aplikovat do konkrétních oblastí českého školství. O tom vážně pochybuji, protože jak vyplývá z dřívějších prohlášení ministra školství ,,vše je v pořádku a vše se stihne“. Proto také není přece třeba nic měnit.

Ministrovu pozici navíc komplikuje i jeho politická izolace, kdy se od něho odklánějí jeho dřívější zastánci. Můžeme si položit otázku, zda Dobeš politicky přežije následující jaro, a skoro bych se vsadil, že nikoliv. Zpráva z pera organizace OECD je pro ministra školství varovným mementem. Mementem, které může brzy Dobešovi definitivně zlomit vaz.