Ondřej Kosina: Gruzie na křižovatce

Ačkoliv byl režimem obětován ministr vnitra a ministryně vězeňství, gruzínští ochránci lidských práv tvrdí, že je vyloučené, aby Saakašvili o situaci ve věznicích nevěděl, jak sám tvrdí. Podle opozice všechno, co se v zemi děje, podléhá jeho souhlasu. Samotné vyšetřování celé kauzy je cíleno nikoliv na mučící dozorce, ale na pořizovatele videa, které celý skandál rozpoutalo. Ten ze strachu uprchl do Belgie, kde požádal o azyl. Studenti Tbiliské univerzity vyhlásili hladovku požadujíce ukončení policejní zvůle a potrestání odpovědných činitelů. Pokojné demonstrace však mohou být režimem využity k podnícení násilí za účelem vyhlášení výjimečného stavu a odročení voleb, které se za této situace Saakašvilimu příliš nehodí. Opozice už totiž zdaleka není tak roztříštěná jako před čtyřmi lety – podporu Gruzínskému snu, jež zastřešuje řadu opozičních skupin a má největší šanci vládní Sjednocené národní hnutí (UNM) porazit, vyjádřili Zelení i strana Gruzínská cesta. Musí se však konfrontovat s perzekucí a čelit mediální provládní propagandě včetně průzkumů veřejného mínění, které favorizují UNM před Gruzínským snem o 15 – 20 %. Miliardář Bidzina Ivanišvili obviňuje prezidenta z potlačování svobod, pronásledování opozice, rozvratu země a zavlečení Gruzie do války s Ruskem v roce 2008.

Zlomit vaz autoritářskému prezidentovi však nemusí jen výše zmíněný skandál, ale především tristní výsledky jeho osmileté vlády – ekonomika není v dobré kondici, polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby a nezaměstnanost dosahuje oficiálně 16,5 %, neoficiálně až trojnásobek této cifry. Práci nemohou najít zejména absolventi škol, což je fenomén, se kterým se potýkají nejen evropské země. Mládež tak není motivována studovat na univerzitách a platit vysoké školné, vzhledem k tomu, že ani diplom jim nezaručí jistotu zaměstnání. Polovinu zaměstnaného obyvatelstva tvoří samozaměstnavatelé – různí trhovci, pouliční prodavači a další, kteří nemají stabilní příjem. Obyvatelstvo se tak snaží najít si obživu samo a nespoléhá se na stát. Značné množství lidí pracuje v rozpočtových organizacích, které vyplácejí nízké mzdy – v poslední době navíc díky reorganizacím dochází k propouštění. Prezident tradičně před volbami populisticky nabízí nová pracovní místa – ironií osudu je, že pouze v nově vybudovaných věznicích, které bohužel jako jediné skýtají možnost stabilního povolání. V Gruzii jsou totiž kriminály přeplněné lidmi, kteří se ničeho nedopustili – pouze se znelíbili mocným.

Fakta o mučení, znásilňování a ponižování gruzínských politických vězňů vyvolaly hlasitou reakci mezinárodního společenství včetně EU a USA. Problémy se Saakašvilim má trvale nejen Moskva, ale i Washington a Brusel, které kompromituje podpora zjevně nedemokratického režimu. Nelze pokrytecky mentorovat Lukašenkovo Bělorusko na straně jedné a přitom zavírat oči nad praktikami Saakašviliho policejního státu na straně druhé. Situace okolo mučení vězňů v Gruzii je frapantní pro americkou administrativu, která sama čelí mezinárodní kritice za Guantánamo nebo chování amerických vojáků v Afghánistánu a svého času v Iráku. Obětoval už Západ kavkazského „enfant terrible“ a připravuje se na spolupráci s pragmatickým vůdcem nejsilnější opoziční strany Gruzínský sen, rovněž prozápadním Bidzinou Ivanišvilim?