Zbyněk Fiala: Brexit připršel

24.6.2016 12:48
Extrémně špatné počasí mohlo převážit výsledek hlasování o dalším setrvání Británie z EU na stranu exitu, protože jeho stoupenci byli podle sociologů odhodlanější a byli ochotni dorazit k urnám za všech okolností. Pro premiéra Davida Camerona, který si to hlasování vymyslel, aby umlčel euroskeptiky ve vlastní straně, to znamená, že dohrál. Hesla dozněla, přichází probuzení. Co bude s Británií a EU, nikdo netuší.

Výsledek historického britského referenda, které změní tvářnost Británie i zbytku integrované Evropy, mohl být ovlivněn tím, že jej provázely průtrže mračen a záplavy. Potvrdilo se varování, že déšť pomůže Brexitu, protože jeho tábor byl odhodlanější. Ještě odpoledne se přitom zdálo, že převažují stoupenci setrvání Británie v EU, ale nakonec den propršel do těsného vítězství Brexitu v poměru 52:48. Ale moc velký prostor pro vliv živlů tu nebyl, volební účast činila vysokých 72 procent.

Rozbory průběhu čtvrtečního lidového hlasování o pokračování členství Británie v EU budou jistě pestré, ale první komentáře se zažily zahledět hlavně dopředu, na pokusy odhadnout, jak bude ten odchod vypadat. Čistě legalisticky, zcela nutný není, referendum není právně závazné. Ale na to si zřejmě nikdo nehraje. Premiér David Cameron už ohlásil, že na stranické konferenci v říjnu bude rezignovat a přenechá další proces svému nástupci. Tím by mohl být nejspíš Boris Johnson.

V každém případě tu budou minimálně dva roky na manévrování, protože případný odchod má být roku 2019. Avšak celková změna bude mnohem hlubší a objevují se hlasy, že rozvod může trvat celou dekádu. Podle Financial Times půjde z hlediska práva o pohyb „zemí nikoho“. List cituje nejmenovanou bruselskou veličinu, podle které bude třeba „odpovědět na milion šílených otázek, na které prostě nemáme rychlé odpovědi“.

Přitom je jasné jen to, co se bude rozvazovat. Představa o tom, v jakých nových smluvních vazbách Británie zakotví, chybí. Pokud vůbec nějaká Británie za deset let tu ještě bude. Mapa výsledků referenda ukazuje, že pro setrvání v EU byl jen Londýn, pár okolních regionů – a Skotsko.

„Skotsko dalo jasný a zcela jednoznačný hlas pro setrvání v EU a já oceňuji toto potvrzení našeho evropského statutu,“ prohlásila skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Lze v tom vycítit pravděpodobnost dalších kroků. Pokud chce Skotsko v EU zůstat, muselo by se znovu pokusit o oddělení od Spojeného království, ale tentokrát už by mělo přesvědčivý argument navíc. Sturgeonová už prohlásila, že bude hledat všechny cesty, jak zachovat členství Skotska v EU a že nové referendum o skotské nezávislosti je „velmi pravděpodobné“, informuje Guardian.

Brusel možná evropská příchylnost Skotska potěší, ale Washington se děsí. Ve skotském Faslane je námořní základna Clyde britského válečného námořnictva. Podle NBC News k ní patří také 58 amerických raket Trident II D-5, tvořících hlavní část jaderných sil NATO v Evropě. Skotská nacionalistická vláda už vyhlásila, že čtyři roky po případném vyhlášení nezávislosti jaderné zbraně prostě zakáže. Británie by je mohla zkusit přesunout do Anglie (a oživit i doma odhodlané mírové hnutí) nebo vrátit Američanům. Nic levného, nic příjemného.

Britský rozvod může mít jiné tempo než dojednávání obchodních dohod, které mají členství v EU nahradit. Co když rozvod skončí dřív, než budou dohody uzavřeny? Rozvod mívá i emocionální složku, partneři mohou chtít, aby si to Británie vychutnala, když to tak chtěla.

Může to být i opačně. Podle prezidenta Evropské rady Donalda Tuska platí veškeré britské členství v EU až do okamžiku, než plně odejde. Žádná mezera. A po celu dobu platí všechna práva i všechny povinnosti. Dodejme – platit příspěvky, přijímat migranty... To však nevypadá moc lákavě ani pro nás, protože Británie bude moci mluvit i do věcí, do kterých jí už fakticky nic nebude.

Londýnští právníci to vidí jinak. Budou to dva oddělené procesy. První, exit, se řídí článkem 50 zakládací smlouvy, s pravidly odchodu. Druhý, nastavení vztahů do budoucnosti ve všech oblastech, od obchodu až po bezpečnost a právní spolupráci, bude složitější, protože jakákoliv dohoda s EU vyžaduje souhlas parlamentů všech členských zemí a někde možná i referenda.

Další alternativu představuje přístup chytré horákyně, ani rozvedená, ani vdaná. Iniciátoři Brexitu chtějí okamžité vypovězení některých závazků k EU a současně se odvolávat na proces podle článku 50, kterým by získávali čas. Je to ale účet bez hostinského, mandát k jednání vznikne ve sněmovně.

Francie a Německo jsou připraveny zahájit vyjednávání o obchodních dohodách hned, ale nezaručují, jak to dopadne, píší FT. Kdyby to mělo dopadnout špatně, zůstanou Británii jen obecná pravidla Světové obchodní organizace a jednání s každým členem EU zvlášť. Zahájit vyjednávání hned, znamená opravdu hned. Kancléřka Angela Merkelová pozvala francouzského prezidenta Francoise Hollanda, italského premiéra Matteo Renziho a předsedu Evropské rady Donalda Tuska do Berlína hned na pondělí, aby připravili agendu na pravidelný jarní summit EU.

Toho se polekaly trhy, když je první zprávy o konečném vítězství Brexitu uvedly do pohybu podobnému utrženému výtahu. Londýnská burza dělala salta, index FTSE 100 sletěl během minut o 8,3 procenta. Ale pak si svět na novou situaci zvyknul a trhy obrátily nahoru. Dějiny někdy trvají jen krátce.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.