Ztrácí současný politický systém na přitažlivosti?

Průzkum veřejného mínění zaměřený na porovnání bývalého socialistického a aktuálního demokratického zřízení provádí agentura STEM již od roku 1992. Podle posledních, aktuálně publikovaných zjištění panuje momentálně v povědomí obyvatel rekordně nízká preference demokratického zřízení. Současný režim jako lepší než totalitní hodnotí méně než polovina dospělých obyvatel, konkrétně je to 46%. Socialistické zřízení upřednostňuje třetina (32%) obyvatel a podle necelé čtvrtiny (22%) vyjdou obě zřízení nastejno. Podobné rozložení názorů bylo za posledních více než dvacet let pozorováno v obdobích vážných vládních krizí – při pádu druhé Klausovy vlády, nebo před demisí Špidlova kabinetu. Lze to tedy vnímat jako předzvěst pádu vlády? Vážných symptomů k tomu bylo v posledních měsících více než dost.

Vláda má již několik měsíců rekordně nízkou důvěru obyvatel klesající k 10%. Její představitelé jako vládní koordinátorka boje s korupcí Peake, ministr vnitra Kubice, ministr spravedlnosti Blažek patří i s premiérem Nečasem a ministrem financí Kalouskem mezi nejhůře hodnocené představitele současné politické scény. Podle lednového průzkumu agentury STEM kladně hodnotí působení premiéra jen 22% obyvatel ČR. U dalších výše jmenovaných politiků je to ještě horší. Třeba působení Karolíny Peake hodnotí kladně jen 12% lidí. Nutno zmínit, že řada dalších obzvláště nepopulárních ministrů s obdobně nízkou popularitou, jakou nyní dosahuje Karolína Peake (Radek John, Vít Bárta, Josef Dobeš, Jaromír Drábek, Alexandr Vondra) již byla ve vládě vystřídána. Velmi nízká je také důvěra obyvatel v další ústavní instituce. Poslanecké sněmovně PČR důvěřuje jen 11% obyvatel a Senát má důvěru 22%.

Neschopnost představitelů současného establishmentu vyrovnat se s problémy jako korupce, hospodářská kriminalita, zadlužování země či nezaměstnanost zesilují již beztak poměrně rozšířené tendence podporovat rázný politický styl a vládu silné ruky. Prezidentskou kanceláří navržená a premiérem poslušně posvěcená amnestie přispěla k ještě většímu zesílení nedůvěry v současný společensko-politický řád. Názor, že kromě úředníků, policajtů, soudců si lze koupit i prezidenta je rázem uvěřitelnější. Podle zjištění CVVM klesla důvěra obyvatel v prezidenta po vyhlášení amnestie z 53% na 26%.

V kontextu zjištění dalších průzkumů se nabízí, zda vůbec obyvatelé ČR chtějí a dokážou možnosti demokratického zřízení využít. Ukazuje se, že možnost aktivně participovat na politickém dění využívá jen zlomek populace. Podle zjištění průzkumu Naše společnost v únoru 2012 z dílny CVVM se do řešení veřejných problémů často zapojují pouhá 2% dospělých a dalších 13% uvádí, že tak činí někdy. Téměř tři čtvrtiny obyvatel vylučují účast na politických shromážděních a setkávání s politiky. Pravidelnou práci pro politickou stranu uvádějí pouhá 4% dospělých obyvatel. Nízká míra zapojení občanů se přitom opakuje v průběhu celého sledovaného období, tedy od roku 2002. Další průzkum CVVM, tentokrát z března minulého roku zjistil, že si většina (60%) dospělých obyvatel ČR myslí, že v současném zřízení nemají možnost ovlivnit řešení problémů ani ve své obci. Kdežto nemožnost ovlivnit řešení problémů na celostátní úrovni konstatuje až 91%. Sociologické průzkumy dokládají, že volání po státním paternalismu je patrné zejména v oblasti řešení nezaměstnanosti a také při ochraně starých, nemocných a sociálně slabých, vedle korupce a hospodářské kriminality jsou toto oblasti, které občané ČR vnímají jako nejvíce problematické.

Nepřeji si - jako věřím, že většina z Vás - totalitní zřízení. Jak ale obnovit důvěru v ústřední instituce demokratického zřízení? Obecným zastupitelstvům a starostům důvěřuje bezmála 6 občanů z deseti - poslancům a vládě jen přibližně desetina. Je potřeba vrátit poslance parlamentu, senátory a ministry zpátky lidem a mezi lidi…ale jak na to? Snad změnou volebního zákona?