Bedřich Geminder a Vladimír Clementis nalezeni v Izraeli až příliš živí, aneb jak pan Schwarzenberg šoupe s historií sem a tam

V zoufalství jsem odhodlal obrátit o pomoc na představitele samosprávy Kibbutzu Kfar Masaryk jako na jediné skutečné znalce historie všech národů a všech dob, kteří prošli zcela určitě ohněm mnoha vědomostních televizních soutěží.  

Než jsem však dorazil na jeho webové stránky, tak při namátkovém zadání hesla Kibbutz Kfar Masaryk vyhledávač Bing nalezl obrázek tří postarších pánů, z nichž dva se velmi přibližují podobě mužů identifikovaných jako Clementis a Geminder, známých čtenářům Vaší věci z blogu Společné foto Steinhardta, Gemindera, Slánského, Clementise a Masaryka. Tato fotografie měla ale být pořízena při oslavách 60. výročí vzniku Kibbuttzu Dvira, nalézajícího se ve vzdálenosti 190 kilometrů od Kibbutzu Kfar Masaryk (u Hebronu). Tento kibuc byl založen v r. 1951 maďarskými a jihoamerickými přistěhovalci. Ukázalo se, že samospráva kibucu Kfar Masaryk příliš nefabulovala, pokud psala o televizním pořadu  Zasloužili se o Stát Izrael. Šlo však o setkání pěti vynikajících představitelů kibucníckého hnutí, které se muselo odehrát v r. 2000, což vylučuje, že by se mohlo snad čirou náhodou jednat o politické osobnosti, činné v padesátých letech, jak se naivně domníval autor tohoto blogu. Skutečně?

Tento snímek je pouhou upoutávkou na 75 minutové video , které je k vidění například na You Tube, uváděné pod názvem Garin Yehiam, Kibbutz Dvir founders. 60 years later s  následující vysvětlivkou: The Kibutz Dvir founders meeting. A Group of idealist hungarians from Hashomer Hatzair meets 60 years after kibbutz foundation Výše uvedená shoda podob mezi uvedenými historickými osobnostmi a debatujícími postavami na obrázku nalezeného na webu Kfar Masaryk však vystupuje do popředí pouze v některých scénách uvedeného videa. Clementis v nich sedí naprosto stejným způsobem, jak na tom foto. Někdy místy dokonce pospává, je roztěkaný. Datování údajného natočsení tohoto videa zcela vyvrací možnost, že by se mohlo jednat o reálného Gemindera, Clementise atd., ledaže by se jednalo o androidy, nebo že by se podařilo v tajných laboratořích vyřešit problém nesmrtelnosti. Musí se tedy jednat o levobočky těchto pánů. Pak z hlediska genetiky platí, že lze o Slánském, Clementisovi, Masarykovi a  dalších hovořit o jako živých.

 Nejsem si ale jist, zda historická věda a pamětníci něco hovoří o jejich maďarských kořenech. Jak známo, jablko sice nepadá daleko od stromu, ale levobočci mají tendenci stěhovat se dále od původních rodin, než děti z mravně dobře vedených rodin, tedy tam, kde oba rodiče jsou si jistí. Takže se všichni tito levobočci angažují ve své nové vlasti. V takovém případě jejich koncentraci na jednom místě ve stejné době není možné vyloučit. Bylo by ovšem zajímavé vědět, zda ti dotyční si tento jev mohli uvědomit a zda-li si tedy padli do náruče, jak právě jejich geny se zapsaly do historie.  

Tato tendence je také základní příčinou zvýšené míry emigrace z území Československa, jehož obyvatelé jako neznabozi se vyznačují velkou mírou tolerované nevěry, nebo chcete-li promiskuitního chování. O žádnou politickoekonomickou situaci nikdy nešlo. Vysvětluje se to odlišným modelem chování rodičů vůči potomkům, kde o ně pečují oba biologičtí rodiči, a potomkům v rodinách s jedním biologickým rodičem (viz publikace Válka spermií). Ne náhodou  čeští emigranti přirovnávají vlastní zemi  k maceše,  jak špatně se k ním zachovala a nedala jim možnost uplatnit své schopnosti.      

Tento výklad narušují však dva momenty.

1)Pokud by šlo o pokec (Parlamen) spoluzakladatelů kibuců, tak je nutné si uvědomit, že kibuc Dvira, respektive Dvir byl založen o třináct  let později (1951), než kibuc Kfar Masaryk (1938).

2)  zavedení blokace možnosti stahování obrázků z webu Kfar Masaryk po uveřejnění blogu Společné foto – ještě - před dejme tomu plánovanou obměnou - podoby webů všech kibuců, tedy i webu Dvir, tak i webu Kfar Masaryk, kde na obou dnes chybí anglická verze. Avšak na rozdíl od webu Kfar Masaryk na webu kibucu Dvira je na Wikipedii uveden odkaz na původní (uvedenou do provozu před r. 2000), tak současnou verzi (tedy mají odlišné adresy), která byla uvedena do provozu před r. 2000.  Kibučnické weby přitom spravuje jediný a tentýž server Kehilanet, jenž rovněž pozměnil svůj název, respektive URL. 

Je zřejmé, že kam pan Schwarzenberg s panem Žantovským přijedou, sto let tráva neroste. Dojeli s  velkou slávou do Izraele, a hnedle byl ošklivě napaden web kibucu Kfar Masaryk. Letos po jejich společném konferování v Londýně o Janu Masarykovi nějací lumpi zase vyřadili z provozu soupis vyrobených Spitfirů (viz zde http://www.spitfires.ukf.net/production.htm ). Poslední zprávy hovoří, že pan Schwarzenberg připravuje mezivládní konferenci. Jenom aby při této příležitosti pak nespadl celý internet.

Udajně původní rádio v pracovně ministerského bytu viz zde

http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/budovy_architektura/cerninsky_palac/ministersky_byt_v_cerninskem_palaci.html

Údajně původní rádio v ložnici Masarykova bytu viz zde

http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/budovy_architektura/virtualni_prochazka_palacem/sal13.html

Výše uvedené zmiňované izraelské video viz zde

http://www.youtube.com/watch?v=F9RP9eJ9Ly4 Chybička se vloudí, ale to video je fakt dobrý pokus o původní dramatickou tvorbu v hebrejštině.

Použitá literatura

Jan Havel. Smrt Jana Masaryka očima kriminalisty. Vizovice: Nakladatelství „Lípa“ 1998, s. 23-25; 183 (popis + plánek ministerského bytu)