Glosář k 7. a 8. týdnu ʹ20: Benefitní chování politických šibalů ...

Benefitní chování politických šibalů

Čeština je kouzelná; dovede popsat, odkrýt i přikrýt. Jak kdo potřebuje. Kolik kdo snese. Už jsem psal, že A. Babiše potápějí různí političtí šibalové a šmejdíci – kupř. bývalá pražská primátorka proslula tím, že za jejího kralování padaly mosty a jediné zapamatovatelné na ni je zavedení stupidního názvu „lítačka“ pro ceninu. Na paty jí šlape středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná-Jermanová (hnutí ANO). Slíbila sice, že manžel nebude jezdit jejím služebním vozem, ovšem nesplnila to, manžel se jím vozí do svého několika set metrů vzdáleného kadeřnictví nebo s kamarády za zábavou. Hejtmanka tvrdí, že jde o zcela běžný „benefit“, který jí umožňuje věnovat se naplno náročné práci pro kraj. Je to prý normální. Středočeský úřad za kralování současné hejtmanky vůbec proslul vynikajícím hospodařením, zejm. ve vztahu k externím spolupracovníkům – za zbytečné činnosti, nebo za ty, které vykonávají či mají vykonávat pracovníci úřadu, se těm externím vyplácení statisíce (kupř. psaní na facebook za čtyřiačtyřicet tisíc měsíčně, nebo tisíc pětasedmdesát za poloviční úvazek – ale nelze zjistit za co).

A. Babiš tvrdí, že chce stát řídit jako firmu. V tomto případě se mu to nedaří. Kdyby mu totiž ve firmě někdo dělal taková alotria, tak s ním vyrazí dveře. Ale středočeská hejtmanka má patrně vlastní dóžectví, do její državy asi premiér mluvit nemůže.

Fakta je nutné připomínat a správně interpretovat

Připomněli jsme si výročí režiséra Miloše Formana (18. 2. 1939, Čáslav, ČSR – 13. 4. 2018, Danbury, Connecticut, USA).

Rozhlasová redaktorka přerecitovala jeho filmografii, životopis. I to, že byl, jako oboustranný sirotek, žákem poděbradské internátní školy Středočeská kolej krále Jiřího s podtitulem Státní reálné gymnázium. Kolej se základním a technickým zaměřením a chlapeckým internátem byla střední škola fungující v Poděbradech v letech 1946–1953. Zřízena usnesením vlády ze dne 26. 7. 1946 a výnosem ministerstva školství a osvěty ze dne 29. 8. 1946. Veškeré náklady na její provoz byly hrazeny z veřejných rozpočtů. Do školy, na tu dobu s luxusním vybavením a velmi kvalitním celkovým servisem (jeden z mých strýců tam dělal hospodářského vedoucího, a tak mi o tom vyprávěl), měli být přijímáni výlučně sirotci po účastnících odboje z let 1939−1945; proto byla zřízena.

A redaktorka, snad aby přidala vážnosti, kterou však M. Forman nepotřebuje, zdůraznila, že na uvedené škole studoval též Václav Havel, budoucí prezident – nic víc; avšak správná intepretace tohoto připomenutého faktu zní: Do státem financované a mimořádně hospodářsky zabezpečené školy, určené výlučně pro sirotky po účastnících odboje, bohatá, milionářská rodina Havlova, protekcí prosadila svého syna, který žádným sirotkem, natož po účastnících odboje, samozřejmě nebyl. Nemorálnost takového jednání je zřejmá. A na tuto nemorálnost jsem si, v souvislosti s výročím M. Formana, a hlavně povídáním rozhlasové redaktorky, vzpomněl. (A při vyprávění ten strýc, v souvislosti s rodinou Havlových a s protekcí jejich synovi, používal výlučně neslovníkových označení. Právem.)

Nepřehlédněte

Volební model v únoru 2020

Pokud by se v únoru 2020 konaly volby do PSP ČR, podle vlastního vyjádření by se jich zúčastnilo 62 % občanů ČR ( viz ). Volební model není předpovědí výsledků voleb, ale poskytuje pouze informaci o rozložení voličské podpory v době sběru dat. Výsledný volební model pracuje s pravděpodobností, zda respondent dorazí k volbám, a zohledňuje váhání voličů mezi více stranami. Podle volebního modelu mělo v době sběru dat největší podporu hnutí ANO (33 %) následované s velkým odstupem ODS (14 %) a Piráty (13 %). U uskupení KDU-ČSL, SPD, STAN a TOP09 nelze vzhledem k intervalům spolehlivosti a váhání voličů mezi více stranami říci, zda by se do PSP ČR dostaly či nedostaly. Oproti předchozímu měření v lednu 2020 nedošlo k žádným statisticky významným změnám a situaci v posledních měsících tak lze interpretovat jako stabilní. Zpracoval: Matouš Pilnáček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 591, e-mail: matous.pilnacek@soc.cas.cz

Důvěra stranickým představitelům

Mezi představiteli parlamentních stran v lednu 2020 ( viz ) občané nejčastěji vyjadřovali důvěru Andreji Babišovi (40 %) a Václavu Klausovi mladšímu (39 %), nejvyšší podíl nedůvěry se objevil v případě Tomia Okamury (64 %). V porovnání s posledním předchozím výzkumem zřetelně vzrostla důvěra u Marka Výborného (nárůst důvěry o 11 procentních bodů), statisticky významné zvýšení podílu důvěřujících se objevilo i u Víta Rakušana (o 6 procentních bodů), Petra Fialy (o 5 procentních bodů při stejně velkém souběžném poklesu podílu nedůvěřujících), Jana Hamáčka, Markéty Pekarové Adamové a Alexandry Udženiji (u všech shodně o 4 procentní body). V případě Šárky Jelínkové byl zaznamenán pokles podílu nedůvěřujících (o 7 procentních bodů). Naopak zhoršení ve formě zvýšení podílu nedůvěry a poklesu podílu důvěřujících se oproti poslednímu srovnatelnému šetření objevilo v případě Tomia Okamury (zvýšení podílu nedůvěřujících o 4 procentní body) a u Radima Fialy (pokles podílu důvěřujících o 6 procentních bodů). Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i., tel.: 210 310 586; e-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz.