Jiří Baťa: Svoboda slova. Se vším všudy, nebo s výjimkami?

V podstatě lze s myšlenkou V. Klause souhlasit, stejně jako s jeho zdůvodněním o svobodě slova, které je garantováno Ústavou ČR. Nicméně, jak pan Klaus upozorňuje, je třeba blokovat nebo mazat takové příspěvky, výzvy, sdělení nebo vyjádření, které jsou v rozporu s Listinou lidských práv a svobod. Jako příklad uvádí genocidu a jiné.

V této souvislosti není od věci se také zabývat otázkou, zda pro blokování nebo mazání stačí sdělení, které má charakter, genocidy apod., když ty další atributy pro blokování nebo mazání pan Klaus více nerozvedl, resp. blíže nespecifikoval, což asi měl. Domnívám se, že v rámci „svobody slova“ by do kategorie „blokovaných nebo k mazání určených sdělení“ měly být zahrnuty nejen negativní, názory, myšlenky, úvahy nebo sdělení genocidního charakteru, ale rovněž krátké, urážlivé, hanlivé, cynické, drzé a dehonestující výpady, výrazy, vzkazy, výzvy a napadání, které směřují k nejvyšším představitelům státu, tj. k prezidentovi, premiérovi, případně představitelům vrcholných orgánů Poslanecké sněmovny, Senátu, ÚS, NNS atd. V žádném případě tím není myšleno nějaké omezování svobody slova, ani o nějaké „komunistické manýry“, jak tuto myšlenku zákona na ochranu osobnosti nejvyšších státních představitelů už předem hodnotí (a odmítají) pravicoví politici, ale o společenskou potřebu mravního usměrňování ve výrazech, kterými jsou v poslední době bezuzdně častováni prezident Zeman nebo premiér Babiš. V případě, že by to však bylo ošetřeno v navrhovaném zákoně o svobodě slova, mohlo by být tomu požadavku učiněno za dost.

Svoboda slova ve veřejném prostoru (všeobecně) přece neznamená, že lze bez jakýchkoli zábran vyjadřovat své názory a kritiku hrubými, vulgárními, urážlivými slovy, které dehonestují lidskou důstojnost nebo jinak ponižují člověka zvláště, jedná-li se, jak již zmíněno, o vrcholné představitele státu a myslet si, že takové jednání člověku umožňuje demokracie. Tím není ani náhodou myšleno, že by se takové omezení nemělo vztahovat také na obyčejného občana, protože i ten má právo na lidskou důstojnost a čest.

Má-li někdo potřebu vyslovit veřejnou kritiku, nesouhlas či negativní názor, jazyk český má k dispozici dostatečnou zásobu jiných slovních výrazů, kterými lze vyjádřit i nejdrsnější kritiku bez toho, že budou použity vulgarity a urážky na hranici lidské důstojnosti. Jinými slovy, v případě V. Klausem ml. navrhovaného zákona o ochraně svobody slova, by bylo také vhodné při vyjadřování kritiky a názorů nekompromisně uplatňovat požadavek na respektování práva na lidskou důstojnost, občanskou čest, lidskou morálku, mravy, etiku a nedovolit (zakázat) používání hrubého, neslušného či vulgárního a urážlivého (často dehonestujícího) jednání nebo vyjadřování se ve veřejném prostoru. Jistě ve společnosti existují i jiné důvody, jak bránit nebo zneužívat svobody slova než ty, výše zmíněné. To by však mělo být předmětem seriózní debaty či diskuzí na půdě Sněmovny. Zdůrazňuji „seriózní“ debaty tj. na úrovni, kterou by měla debata potlačit, resp. eliminovat.

Jiří Baťa