Radim Valenčík: Mlčení a mlžení podporuje nástup fašismu
A přesto média, včetně takzvaně veřejných (ve skutečnosti jsou to media, prostřednictvím jsou nám průběžně kradené naše peníze přeměňovány ve lži) mlží. Bedlivě cenzurují zprávy, z nichž by si divák mohl udělat obrázek, co se vlastně stalo.
Vrcholem cynismu a pokrytectví byl výrok euministryně zahraničí Ashtonové, která několik hodiny před zapálením budovy, ve které uhořely čtyři desítky lidí (a ve které nebyly žádné zbraně, žádní teroristé či radikálové, která nebyla obsazena násilím), požadovala vyklizení budov. A když se stalo to, co stalo, neřekla ani slovo. Tím se k aktu přihlásila. A brutální fašismus (což není přesné slovo, protože takových násilností se italští fašisté nedopouštěli), přesněji vzkříšený ukrajinský nacionalismus ze 2. světové války to nemůže chápat jinak než jako podporu.
Jako výzvu těch, co mlčí (politické reprezentace EU, ale už nejen Zaorálka, ale také Sobotky a Zemana): Jen tak dál! Jen pokračujte a vyprovokujte Rusko k zásahu! Snad se něčím podaří překrýt naše selhání, naše podlézání těm, co to všechno spustili, naše selhání nejen v odhadu situace (které lze odpustit), ale naše morální selhání, kdy jsme si ze zbabělosti nepřiznali první chyby a lži, následně se začali dopouštět větších a větších...
"Naše" politická reprezentace si vůbec neuvědomuje, že tím: Podporuje nástup fašizmu (přesněji toho, co známe na Ukrajině a v Německu z dob 2. světové války) nejen na Ukrajině, ale také v Německu a celé EU. Podporuje velkou hru, která počítá se zneužitím tupého prosazování geopolitických zájmů určitých skupin v USA, k nástupu fašismu i v zemích EU. Dostává tím EU na samotnou hranici rozpadu.
V této situaci má obrovskou hodnotu každý, kdo se nesnaží strčit hlavu do písku v obavě před tím, co nás čeká. Kdo je schopen:
- střízlivě, bez vášní vyhodnocovat situaci,
- s využitím výměny názoru s dalšími hledat odpověď na otázku, co se vlastně stalo, co se odehrává a co s tím dělat.
- tisk
- přeposlat emailem
- sdílet
- uložit jako oblíbené
- 5948x přečteno
Komentáře
Parádní text, pane docente, když čtu o nevinných civilních obětech jakékoli války, tím spíše v nám blízkých, slovanských (!) zemích, vzpomenu si na Matku Karla Čapka. Jak aktuální je i dnes, že ? A kolik ukrajinských matek asi uchopí tu pušku a řekne svým synům : "Jdi, Tony, jdi !"
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.













Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.