Slovník pro život - takový, jaký je: Dopady

     Abychom mohli hovořit o homonymu, musely by různé významy téhož slova být předurčeny tím, že slovo má pro jiný význam též jiný slovní základ. Srovnejme kupř. toto: "panický strach" má za základ slovo panika, kdežto "panický stud" značí, že panic je typicky stydlivý. [politicky korektní upozornění: v době kdy vznikly tyto pojmy, nebyla ještě jiná pohlaví než muž a žena, "vědecky" prokázána; dnes by to patrně vypadalo takto: 47:strach versusu 67:stud; Uznáte, že jazykozpytný rozbor se s tímto materiálem a s mými prostředky provést nedá a odkazuji proto na Akademii věd ]

     Oproti tomu je naše slovníkové heslo "dopad" či "dopady" sice slovo s více významy (slovo vícevýznamové čili polysémní), ale lze snadno dovodit, že význam jednoho slova je pouze přenesen z prapůvodního významu tohoto slova. 

      Prostě něco někam, obvykle na něco či na někoho dopadne - třeba raketa.  Ale tím to v tomto případě nekončí. Samotný dopad (ve významovém smyslu "dokončit pád" vyslané (třebas)rakety, ať již je dosaženo zásahu místa cíle či nikoliv), vyvolává zpravidla nějaké další "dopady". A to ve smyslu následků dopadu či chcete-li ve smyslu vlivu dopadu čehokoliv na vše, co od tohoto okamžiku následuje. 

      Z jazykového hlediska je jedno, zda jde o následky  ve formě nevratných či vratných změn, nebo jde o následky změny stavu místa před dopadem, popř. zda po dopadu dochází k přímým či nepřímým vlivům na řadu dalších věcí i procesů. Je prostě zřejmé, že dopady ve smyslu následků jednoho dopadu odvodily svůj nový význam z původního slova dopad, který původně automaticky vyjadřoval vlastní dopad jako přímý následek pohybu padajícího (ať již samovolně či záměrně vyslaného tělesa - třeba ona raketa), potažmo jako zprostředkovaný následek rozhodnutí člověka vyslat třeba raketu.

Malý příklad z jiného soudku:

"...Kromě kráteru, který vznikl po dopadu asteroidu Chicxulub před asi 66 miliony let v Mexickém zálivu, pocítil téměř celý svět dopady (v tomto smyslu přímé i nepřímé následky samotného dopadu asteroidu) této katastrofy, která nejspíš přešla v poslední známé masové vymírání na přelomu druhohor a třetihor...."

      Myslím, že nyní jsou základní významy slova dopad či dopady, jasné. Přejděme k tomu, v jakých významech a nakolik správně je dnešní média užívají. Ukážeme si, že se nelze divit, kolik nedorozumění mezi lidmi vzniká nesprávným používáním slova dopady nepoučenými lidmi. A také, jakých dalších významů nechtěně nabývá toto slovo v podvědomí lidí, takříkajíc proti záměru jazykových diletantů. Zásadní nedostatek vidím v tom, že běžná zpráva užije sousloví: "střela dopadla...." - a po zmínce o přímých škodách končí analýza (analýza dopadů chybí zcela) a okamžitě pokračuje hledání džina v lahvi. Při každém džinovi vezme obvykle další láhev za své.

       Z aktuálního praktického života se nám nabízejí mediálně propíraná povolení USA i dalších evropských států k takovému použití jejich raket, aby jejich dopad byl na území Ruska a na opačné straně následné rozhodnutí Ruska použít svoje rakety tak aby dopadly z místa bezpečného startu mimo dosah amerických raket na kterékoliv zvolené místo na Ukrajině, potažmo jinde v Evropě.

      Malá technická poznámka: Analýza dopadu (Impact Analysis) patří po léta k základní výbavě každé zodpovědné osoby která rozhoduje  jednou o projektu, jindy o opatření ve firmě, jindy o strategickém nasazení zbraní..., ve smyslu analýzy všech podstatných předpokládaných vlivů na projekt sám i na okolí). Mlčky předpokládejme, že ji zodpovědné osoby provedly i v tomto případě.

1. Americký vůdce Biden vyhověl vůdci Ukrajiny Zelenskému a dal pokyn použivat americké střely s cílem, aby se  místem jejich dopadů stalo ruské území.
2. Pozor: Již v té chvíli - mnohem dříve než voják vybalil střelu z recyklovatelného obalu - to mělo určité dopady, čili následky. Dopady ještě nevystřelené střely se pojevily změnou pozice Zelenského, změnou válečné pozice USA, změnou rozložení sil na ukrajinské frontě atd. 
3. Teprve po vypuštění prvních střel z Ukrajiny na území Ruska došlo k fyzickému či chtěnému dopadu těchto střel na konkrétní místo. 
4. Následovaly přímé dopady(čti následky) dopadů těchto střel: a)hmotné škody, b)patrně splnění nějakého vojensky stanoveného taktického záměru, c)a také zřejmě: umírá ruský voják
5. Ale následovaly ještě další (snad nepřímé) dopady dopadů těchto střel: a) vysoké ocenění tohoto rozhodnutí státníka řadou evropských politiků a většinou médií  b)pokyn vůdce Ruska Putina používat dosud nevyužívané ruské střely tak, aby  místo jejich dopadu bylo na Ukrajině s možností střely změnit místo dopadu na území jiných evropských států
6. Pak následovaly přímé dopady(čti následky) dopadů první takové střely: a)hmotné škody, b) patrně splnění nějakého vojensky stanoveného taktického záměru,  c)a také zřejmě: umírá ukrajinský voják.
7. Ovšemže následovaly ještě další (snad nepřímé) dopady dopadů těchto střel: a) hluboké odsouzení  tohoto rozhodnutí státníka řadou evropských politiků a většinou médií b) diskuse o možnosti, že střela může být i jaderná, c) diskuse, že je otázkou 2-3 minut letu střely, aby došlo k zásahu nějakého vojenského cíle v části Evropy a nastala by možnost že by umíral i třeba voják NATO nebo voják český (jen jeden zhruba z cca 30 tisíc plánovaných vojáků - plánovaný voják ovšem ve skutečnosti neumírá, ten umírá jen na papíře).

        Naznačený řetěz vzájemně na sebe navazujících dopadů se zdá chaotický až nudný. To nikoho nebaví. proto snad politici i média nepreferují užívání našeho slovníkového hesla tak, aby bylo zřejmé, co je příčina (dopad střely ) a co je následek (dopady dopadů střely).

       Pak to vede ke klamné iluzi ve veřejnosti, že dochází ke zvýšení nebezpečí rozsáhlejší války v Evropě, potažmo války jaderné. Přitom již daleko dopředu před prvním rozhodnutím, z analýzy dopadů (Impact Analysis) plánovaných dopadů střel nutně musí vyvěrat logické závěry, podle nichž nejde o nic překvapivého - pro ty nahoře.

       Způsob neurčitého vyjadřování v médiích prudce kontrastuje s mluvou prostých lidí. Každá tetka z dědiny (ať již při pohledu na letící střelu nad hlavou či při pouhé zmínce o Bidenově rozhodnutí nasměrovat americké střely na Rusko v rámci pokeru s Trumpem) by prohlásila: To nedopadne dobře. A bylo by vše jasné. Nikoho by ani nenapadlo, že má na mysli místo dopady střely a přímé následky. Každý by ihned pochopil, že má na mysli pouze  následné  dalekosáhlé dopady na její život a na život jejich blízkých potažmo všech nevinných lidí. Impact analýzu by provedla během sekundy  a ihned by ji dokázala jasně vyjádřit. 

      Odbočme od suchopárné jazykovědy: Osobně jsem optimista, protože přesnost zásahu jak amerických, tak ruských střel, skýtá vysokou šanci, že i při omylech v navádění a jiných možných chybách bude rozptyl dopadů střel nicotný. A v důsledku toho budou i dopady na naši vesnici pouze zprostředkované, nepřímé. Přímých dopadů případných dopadů řízených střel budeme patrně ušetřeni i v případě "jejich" války. Já v tomto směru vítám použití přesných střel, ať již letí odkudkoliv kamkoliv, a preferuji je před hrubou ničivou silou neřízených střel, kdy civilisté v malé dědině doplatí na vojenské avantýry vzdálených dobrodruhů za sedmero lesy a sedmero vodami.  A tak je snad šance na to, aby nenastalo "...masové vymírání na přelomu druhohor a třetihor....".

      Čtenář možná pochybuje o tomto závěru. Oprávněně. Čtenář totiž neví, jak daleko je od nás na letiště Mošnov nebo do Prostějova či na nejbližší železniční uzel, popř.k hlavní trase přesunů vojsk, k výrobním objektům nutným pro výrobu munice a zbraní eventuelně k velkým městským aglomeracím. Nemluvě už o vzdáleností od polského radaru nebo jejich protivzdušné obrany - to je úplná pohoda. Dodatečné upřímné díky všem, kteří riskovali hodně pro to, abychom dnes v Brdech neměli žádný radar. Ty brďo! Ta předvídavost a logika mě dodnes fascinuje.

        Lze si jen přát, aby dnešní znalosti hesla ve slovníku zůstaly pouze slovní hříčkou - tak jsem to i zamýšlel.