Začněme hledat „levicového“ kandidáta na prezidenta

loutkaři zeman
13.4.2015 11:39
Prezident Miloš Zeman se rozhodl – nepochybně podle svého vlastního soudu moudře, jinak to ani není možné – neúčastnit se 9. května v Moskvě vojenské přehlídky u příležitosti Dne vítězství. Jistě si je pevný, že své rozhodnutí ustojí stejně, jako tomu bylo před rokem, kdy se nezúčastnil recepce na pražské ruské ambasádě. Jedno není obyčejná recepce a to druhé není obyčejná přehlídka. Den vítězství a Přehlídka vítězství jsou vzpomínkou na oběti války a prožité utrpení těch, kteří přežili. Bagatelizaci selhání bychom mu neměli dovolit. Stejně jako myšlenku na opakování prezidentského mandátu.

Právě na ty přeživší jsem si vzpomenul, když jsem o Zemanově rozhodnutí slyšel promlouvat jeho mluvčího Ovčáčka, protože Zeman, jak není chlap, rozhodnutí nepřišel novinářům sdělit sám. Letos nám naše televize možná v zájmu objektivity a vyváženosti nezprostředkují záběry z Moskvy a zejména na setkání válečných veteránů, kteří přijeli z celého Ruska a by i dalších států bývalého SSSR, aby se možná naposledy pokusili setkat se svými spolubojovníky. Asi neuvidíme ani děti a mládež s kytičkami, které jak vděk za to, že tady jsou, babičkám a dědům s válečnými vyznamenáními dávají. Ale protože člověk má paměť, ví, že to tak bude. K těmto lidem se Zeman obrátil zády.

Miloš Zeman podlehl tlaku, nejen, ale jistě nejhlasitěji odpůrce reprezentující političky umírající strany, která kromě jiného proslula také krádeží rohlíku v samoobsluze, když si asi neopodstatněně myslela, že je u nás již komunismus. Právě proto, že si rohlík vzala neuvědoměle, zřejmě dnes je tak horlivou bojovnicí proti němu.   Navíc Miroslava Němcová, hned v pátek minuty po sdělení oznámila, že to není všechno, že má další požadavky, jakoby na ležícím Zemanovi chtěla zatočit kramflekem.

Miloš Zeman se ale jistě zprotivil i té části občanů, která ještě několik hodin předtím oceňovala jeho postoj a rozhodnutí ruské pozvání přijmout. Nedovedu si představit, že mu tento veletoč zapomenou, spíše k němu přidají všechna dosavadní Zemanova selhání a lži voličům. Levicový volič si možná připomene, že v sociální demokracii skončil snad skončil jen z nutnosti, když hledal střílnu k palbě na Václava Klause a spíše než k socialismu se hlásil k japonskému liberalismu.

Ať už to bylo zbytnělé ego nebo prostě nezvládnutí partie, Miloš Zeman leží na zemi na lopatkách. Možná se ještě zvedne, ale pokud uvažoval o znovuzvolení za hlavu státu, je to na hození ručníku do ringu. Kdo by chtěl mít v čele státu někoho, kdo se sesype, když na něj zahartusí chlapeček z pískoviště a pěkně po domovnicku zaječí nějaká pavlačová bába. A co z toho všechno plyne? Zemanovo místo bude brzy zase na Vysočině a je třeba hledat společensky přijatelného „levicového“ kandidáta na prezidenta. Jedním z důležitých kritérií by mělo být také, jak se choval v těchto dnech, v této smutné záležitosti, kdy se Zeman postavil k živým i mrtvým hrdinům zády.


Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.